All Time Low na Last Young Renegade ztratili energii a servírují průměrný pop

All Time Low | Zdroj: billboard.com

All Time Low jsou po dvou letech zpátky. S novým albem Last Young Renegade chtějí psát novou kapitolu, což znamená i razantní odklon od původního zvuku. Jak ve výsledku dopadlo vyměnění hutných kytar za syntetické zvuky a dokázala si kapela i přes to zachovat svou zajímavost?

Jen dva roky po vydání skvělé desky Future Hearts, která kapelu celosvětově proslavila a zajistila jí stálé místo headlinerů na velkých světových festivalech, jsou All Time Low zpět. Nová deska Last Young Renegade však přináší nečekaný odklon od předchozí tvorby jak po stránce hudební, tak i textové. Už na první poslech zjistíme, že kapela vyměnila pop-punk za přinejlepším pop-rock a chytlavé kytarové riffy vystřídaly podivné syntetické zvuky.

První polovina alba si ještě vede vcelku dobře díky písním jako titulní Last Young Renegade a především Nice2KnoU, která jako jediná přináší náznak pro ATL dříve typického pop-punkového zvuku, i když i ten v tomto případě připomíná spíše 5 Seconds of Summer, než kapelu, která napsala hity jako Weightless nebo Something’s Gotta Give. Songy jako Good Times nebo Dirty Loundry by možná působily lépe, kdyby stály v kontrastu k rychlejším a energetickým peckám. Těch se ale bohužel na novém albu nedočkáme, a tak se i sebemenší potenciál beznadějně ztrácí v náloži loudavého a nezajímavého popu.

Pokud jste ještě doteď dávali novému albu větší šance, druhá polovina vás přesvědčí, že tohle prostě nefunguje. Kapela dává definitivně sbohem rychlejšímu tempu a výraznějším nástrojům a spoléhá čím dál víc na syntetiku a popový zvuk. Od melancholického pseudopokusu o originalitu v podobě Life of the Party se loudavým tempem proposloucháme dalšími pěti skladbami, která každá zní jako typický song z hitparády a všechny působí totálně nezajímavě. Nepomůže ani oživení v podobě hostující kanadské indie dvojice Tegan and Sara na skladbě Ground Control, obzvlášť vzpomeneme-li na hosty na minulém albu v podobě pop-punkových legend jako Mark Hoppus nebo Joel Madden.

Nové písně bohužel selhávají i po stránce textové. Ačkoli frontman Alex Gaskarth v rozhovorech propaguje svůj nový experimentální postoj k psaní „z pohledu druhé strany zrcadla“, nemůžu říct, že by mě text některé z písní oslovil, či jinak zaujal.

Last Young Renegade je typicky pop-rocková deska, za kterou by se nemuseli stydět ani 5 Seconds of Summer. Pravda, All Time Low nikdy nepatřili zrovna k nejtvrdším kapelám svého žánru, a možná právě proto bude mít i nová deska velký celosvětový úspěch. Nové písně jsou pravděpodobně vhodnou popovou kulisou do auta pro horké letní dny, ale mně tohle prostě nestačí. Kam se poděla všechna ta energie, chytlavost a humornost předchozí tvorby? Mě osobně hodně zklamalo, že sotva se ATL s minulým albem dostali na výsluní, tak se tím novým zařadili mezi mainstreamové popové hvězdy hrající hudbu pro náctileté fanynky.

All Time Low – Last Young Renegade

Skladby: Last Young Renegade, Drugs & Candy, Dirty Laundry, Good Times, Nice2KnoU, Life of the Party, Nightmares, Dark Side of Your Room, Ground Control (feat. Tegan and Sara), Afterglow
Celkový čas: 36:31 min
Vydavatelství: Warner Music
Hodnocení: 45 %


Napište komentář

David Fischböck
O David Fischböck 98 Článků
Bydlím v Českém Krumlově. Studuji anglický a německý jazyk na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Miluju hudbu a hraju na kytaru. Moje nejoblíbenější kapely jsou: Green Day, Blink - 182, AFI, Placebo, MCR, Fall Out Boy...