Za každou cenu originální – takoví chtěli být Fall Out Boy na novém albu MANIA. Podařilo se jim ale efektivně skloubit originalitu s tím, co na nich fanoušci vždy měli rádi, nebo na novém albu spíše přestřelili?
S novým albem MANIA americké partičky Fall Out Boy to od začátku nebylo jednoduché. Kapela už předem zvěstovala, že album nepůjde ve stopách předchozí desky American Beauty/American Psycho (2015), která velice úspěšně kombinovala rock s rádiovým popem. Už po vypuštění prvního singlu Young and Menace kapela sklidila velké množství kritiky a začala vydávat prohlášení, že zbytek alba bude méně experimentální než zmíněný singl. Nakonec se Fall Out Boy rozhodli dokonce vydání desky odložit ze září loňského roku až na letošní leden, protože prý nebyli s daným materiálem spokojeni. Podařilo se jim zvrátit neštěstí?
MANIA nakonec nabízí pouhých deset skladeb, z čehož první čtyři dávají dojem, že by takhle album mohlo fungovat. Otvírák v podobě Stay Frosty Royal Milk Tea přináší silný beat a nasazuje energické tempo. Druhý song The Last Of The Real Ones je zajisté nejlepší skladbou na albu a bez problémů se může měřit s největšími hity FOB. Přesně takhle by mohl vypadat ideální nový směr kapely. I na Hold Me Tight Or Don’t (navzdory trochu otravnému „nanana“ refrénu) a hlavně skladbě Wilson (Expensive Mistakes) si kapela drží obstojnou úroveň.
Problém přichází v půlce alba s písní Church, která jako první ukazuje, že Fall Out Boy nedokáží efektivně zkombinovat nejrůznější hudební prvky a výsledek potom působí nesoudržně a nudně. Tento zádrhel se táhne celým zbytkem alba a vrcholí hlavně na skladbách Sunshine Riptide, kde se FOB neúspěšně snaží o spojení popu, elektroniky, rocku a rapu, a na již zmíněné Young and Menace, která místo silného refrénu obsahuje cosi připomínající epileptický záchvat. Jediné odlehčení v druhé půlce alba přináší píseň Champion, která ovšem naráží na další problém nové desky, kterým jsou nepříliš propracované texty. Často se objevuje místo originálního rýmu pouhé zopakování předchozího verše, což je do extrému dovedeno právě na skladbě Champion, kde se stále dokola opakují fráze „If I could live throught this/I could do Anything/Champion“.
Když si to shrneme, tak MANIA nabízí celkem deset písniček z čehož dvě jsou vskutku výborné, další tři se dají považovat za dobré, dvě jsou příšerné a zbytek je podprůměrný. Ať už se Fall Out Boy na novém albu snažili o cokoli, výsledkem je velice roztříštěná a protichůdná deska. Na jedné straně nabízí skvělé songy, jako Last of The Real Ones nebo Wilson (Expensive Mistakes), které i svými texty s frázemi jako „I wonder if your therapist knows everything about me“ nebo „I’ll stop wearing black when they make a darker color“ fanouškům utkví v paměti, na straně druhé ale nabízí velké množství písní, které sotva drží pohromadě a které ničím nezaujmou. Originalita a inovace je určitě fajn, ale čeho je moc, toho je příliš, kór když v případě téhle desky ona originalita působí až nuceně a nepřirozeně. V porovnání s předchozí tvorbou Fall Out Boy jde o celkem velké zklamání.
Fall Out Boy – MANIA
Skladby: Stay Frosty Royal Milk Tea, The Last Of The Real Ones, Hold Me Tight Or Don’t, Wilson (Expensive Mistakes), Church, Heaven’s gate, Champion, Sunshine Riptide, Young And Menace, Bishops Knife Trick
Celkový čas: 35:46 min
Vydavatelství: Island/Universal Music
Hodnocení: 50 %
