Svou novou deskou Třínohý pes tito význační hudebníci potvrzují, že mají neustále posluchačům co sdělit a jejich hudba je jistou, i když dalo by se říci už ustálenou alternativou na rockovém poli.
Stálice české porevoluční alternativní scény Mňága a Žďorp po třech letech vypustila do světa nové CD Třínohý pes, které zaujme nejen svým názvem, zvláště pak obalem.
Placka samotná obsahuje deset písniček, z nichž dobrá nálada doslova tryská. Není přitom mnoho alb, o kterých by se toto dalo tvrdit, jedním z příkladů je třeba poslední studiová nahrávka kapely Stracené ráj. Deska je pozoruhodným počinem snoubícím kytarovou zvukomalbu s „vyrušeními“ v podobě saxofonových partů, které samozřejmě k této formaci neodmyslitelně patří a dalších prvků, např. irského motivu či svébytného reggae.
Píseň V cíli, která CD otvírá, by se svým názvem spíše hodila na závěr desky. Ve skladbě jsou velmi výrazné bicí, které velmi tlačí dopředu, vokály v nichž se projeví i další hudebníci a výborně čitelné kytarové vyhrávky. Celá píseň se nese v radostné atmosféře. Druhým songem je Apoštol chaosu a zmatku. Tato skladba by se dala zařadit do žánru reggae a nejlépe ji vystihují čtyři slova – radost a křišťálově čistá kytara. V podkladu skladby pozorný posluchač nalezne klávesou linku.
Celý ten zbytek tebe možná až trošku naškodu začíná klišoidním spojením „…z komínu stoupá dým“. Vyjma této maličkosti není skladbě co vytknout, ba naopak – zpěv doplněný ženskými vokály a v části pro sólo kytara s hallem, která je podbarvena klávesami, prostě paráda. Do nynější doby se v písních vůbec neobjevil saxofon, to se ovšem mění se skladbou Znali se sotva hodinu. Saxofon zde hraje ústřední riffy. Celý kus šlape jako hodinky a končí velmi netradičně, fadeoutem starého tranzistorového rádia. Nemůžu si ovšem odpustit poznámku, že píseň má velmi podobný sound a charakter jako song 1982 od Vypsané fixy.
Odpolední je song, co opravdu uvrhne člověka do takové té nostalgické atmosféry letního odpoledne, když byl malé dítě. Hraní si s potenciometry na kytaře a následné zvukomalebné prvky. Zde musím vyzdvihnout zapojení dalšího nástroje, a to flétny. Ta místy až hypnotickou atmosféru svým ostrým tónem rozčísne a najednou má posluchač možnost poslechnout si kousek valašské lidovky.
Šestým trackem jsou Boží mlýny. V nich si pozorné uši mohou poslechnout vydrnkávací pasáž na banjo. Na krku mám závaží pár je snad nejtemnější skladbou na celé desce. Jedná se o směsici rocku a jazzu. Na začátku je velmi disharmonická a potom se vydá cestou složitější harmonie. Saxofon zde hraje opakující se chromatické postupy směrem dolů, což vede k pocitům smutku a vnitřního rozedrání.
Sedmým počinem je píseň Na kolo nasedá. Jedná se o duet, spíše kánon, kde se střídá ženský zpěv s mužským. Saxofonista zde dostává velký prostor k svému sebevyjádření. Předposlední skladbou jsou Architekti vlastní zkázy. Jedná se o jednu ze dvou ponuřejších skladeb na jinak sluncem zalité desce. Samotné vyjádření muzikantů v této písni je velmi bohaté od hraní si s hlasem, přes tleskání až po klasické hraní všech nástrojů.
Celé album uzavírá skladba Co bude pak. Píseň oproti předcházejícímu songu má zcela jiný charakter, kterému vévodí radostná, dalo by se říci lehkovážná atmosféra. Zde může posluchač najít ten irský motiv, o kterém je psáno výše, hraje ho madolína. Definitivní tečkou je poslední úder bicích, jež zní, jako by startovala raketa a odlétala někam pryč.
Celkově se dá říci, že deska je velmi zdařilá a hodí se pro takový odpočinkový poslech. Člověka velmi rychle přivede na jiné myšlenky.
Mňága a Žďorp – Třínohý pes
Skladby: V cíli, Apoštol chaosu a zmatku, Celý ten zbytek tebe, Znali se sotva hodinu, Odpolední, Boží mlýny, Na krku mám závaží pár, Na kolo nasedá, Architekti vlastní zkázy, Co bude pak
Celkový čas: 34 min
Vydavatelství: Surikata Records
Hodnocení: 80 %