Do nového roku s novou deskou vstupují nadějní britští TOY, kteří se s odstupem pouhého jednoho roku od vydání debutového alba vrací s novinkou Join the Dots.
V pořadí druhá deska TOY, která vyšla krátce před Vánoci loňského roku, do značné míry je a zároveň není pomyslným návratem na místo činu. TOY uvařili Join the Dots podle stejného receptu, pod vedením stejného šéfkuchaře i ze stejných ingrediencí jako předchozí album, výsledek ovšem díky dvanácti měsícům sbírání zkušeností a hledání sebe sama chutná mnohem vytříbeněji.
Pokud se TOY na Join the Dots opakují, pak jedině v příjemném slova smyslu. Spíše než o opakování by ale v souvislosti s novým LP bylo přesnější hovořit o věrnosti oblíbenému zvuku. TOY jsou parta mladých lidí, kteří jsou pochopitelně pod vlivem svých srdcovek. Jejich debut zněl tak trochu jako hudební ztvárnění pohádky o pejskovi, kočičce a dortu s happy endem. Kdybyste ho měli slovně popsat, nezbylo by vám než říct, že jde o shoegaze, krautrock, noise a post-punk, vše smíchané dohromady v dokonalém poměru. To samé platí i v případě Join the Dots. Chvílemi těžko říct, jestli slyšíte víc My Bloody Valentine (Endlessly, Frozen Atmosphere), NEU! (You Won’t Be the Same) nebo Joy Division. Pořád jsou to ale především TOY, mistři inteligentní recyklace, kteří jsou zde sami za sebe a nikdy nesklouzávají k prostému kopírování.
Je fajn vidět, že TOY pokračují v cestě, kterou vykročili, aniž by se na jejich druhém LP projevila snaha zpřístupňovat se průměrnému posluchači, jak už to tak u mnoha kapel bývá. Naopak by se dalo říct, že oproti debutu zaujali spíše opačný přístup. Ačkoli první deska byla nepatrně víc temná, zároveň byla svým způsobem prvoposlechovější. Snáze se dostávala pod kůži díky větší melodičnosti a všudypřítomným pulsujícím basovým linkám. I Join the Dots má v tomhle směru hodně co nabídnout, deska je ale zahalena do silného kabátu ušitého z hluku a TOY jsou na ní oproti debutu mnohem víc noise než pop.
Join the Dots ukrývá pěknou řádku songů o stopáži pět minut a výše s instrumentálními vložkami á la Sonic Youth, za které by se ani Thurston Moore s Kim Gordon nemuseli stydět (například Join the Dots nebo závěrečná Fall Out of Love), na druhou strnu mezi nimi ale naleznete víc než pár klasických singlovek (It’s Been So Long), které mají potenciál zarýt se pořádně hluboko do hlavy. Sečteno a podtrženo, Join the Dots je příjemná a mimořádně vrstevnatá deska, která může být hrdým reprezentantem toho nejlepší z nastupující vlny psych rocku, baví a hned tak se neoposlouchá. Dáváme on repeat!
TOY – Join the Dots
Skladby: Conductor, You Won’t Be the Same, As We Turn, Join the Dots, To a Death Unknown, Endlessly, It’s Been So Long, Left to Wander, Too Far Gone to Know, Frozen Atmosphere, Fall Out of Love
Celkový čas: 60:48
Vydavatelství: Heavenly Recordings
Hodnocení: 85 %
