O páteční noci přišla s prvním sněhem na svět i nová deska nadějné zpěvačky a skladatelky Celeste Buckingham, nazvaná Where I Belong. Křest proběhl 6. prosince v romantickém prostředí pražského Jazz Docku ve velmi komorním duchu. Štěstí a úspěchy do budoucna popřáli kmotři Matěj Ruppert a Jana Kirschner.
Celeste Buckingham je slovenská zpěvačka s americko-švýcarským původem a finalistka druhé řady Česko Slovenské SuperStar. I přes to, že v současnosti žije v USA, se cítí jako Slovenka, což je také námětem jejího nově pokřtěného alba Where I Belong. Celestin otec je americkým lékařem a matka je Švýcarka – Celeste žije převážně v hotelích, a tak vlastně ani neví, kde je její domov.
Celeste je nejen okouzlující a talentovanou zpěvačkou, své texty si skládá sama a její emotivní vystoupení jsou přímo od srdce. Přestože o sobě pronesla, že je vážná baba, si tato mladá zpěvačka svou naprostou bezprostředností a vtipem získala publikum, když těsně po svém entrée odhodila boty na podpatku s tvrzením, že neznášá štekle a jenom chtěla, aby její nohy vypadaly delší, a zbytek koncertu odzpívala bosa. V průběhu vystoupení objednala pivo pro kytaristu a bavila publikum všemožnými průpovídkami na adresu kapely i svou vlastní.
Kmotrem jejího nového alba je zpěvák skupiny Monkey Business a v posledních měsících také televizní tanečník, Matěj Ruppert, spolu s čerstvou maminkou a okouzlující zpěvačkou Janou Kirschner. Popřáli Celeste mnoho úspěchů a se smíchem požádali, ať na ně nezapomene, až se stane světovou hvězdou a vezme je s sebou na vrchol. Jana Kirschner zůstala až do konce a zazpívala, narozdíl od Matěje, který měl před sebou další večer soutěže Stardance, kde si nakonec vytančil bramborovou medaili. Jana Kirschner Celeste věnovala píseň s názvem Something Special s tím, že je šťastná, že slovenská hudební scéna dokáže vyprodukovat tak kvalitní a speciální zpěvačku, jakou je právě mladičká Celeste Buckingham.
Na koncertě zazněly písně smutné i šťastné, staré i nové, ale také songy od Celestiných hudebních vzorů, jako je Kelly Clarkson nebo Adele s písní Rolling In The Deep, o které se Celeste s povzdechem vyjádřila jako o písni, kterou bohužel nesložila, protože kdyby ano, tak už má na kontě minimálně osm cen Grammy.
Každá z písní, kterou Celeste napsala, má svůj vlastní příběh nebo věnování. Zazněl melancholický song s názvem Hello Stranger, který napsala už v jedenácti letech, nebo píseň pro všechny ženy z východu, které nemají takové možnosti a svobodu jako my a musí skrývat svoji krásu, s názvem I Am Not Sorry. Trochu smutnou skladbu s názvem Thousand Walls, která byla pro všechny, se kterými po letech ztrácíme kontakty a zapomínáme na ně, vzápětí vystřídala píseň o hnusných ex, které máme každý někde hluboko v šuplíku, která publikum rozjařila z přemýšlivé nálady. Lidé tančili, pohupovali se, nebo jen tak postávali a mohli si u toho užít i známější songy jako Never Be You, Don’t Catch Me When I Fall, Bleeding či notoricky známé Run Run Run, které je podle Celeste už dost staré. Návštěvníci mohli slyšet také pilotní song z nového alba Crushin’ My Fairytale.
O hudební doprovod se postaral Celestin producent a kytarista Andrej Hruška, baskytarista Andrej Krol, bubeník Kuba Ditrich a klávesista a tatínek skupiny Roland Kánik. Zároveň přišlo poděkování jejímu strýčkovi, který ji prý všude vozí a má obrovskou trpělivost i na špatných českých dálnicích, a jejímu manažerovi Lumírovi Matimu.
Propagace koncertu nebyla nijak velká, a tak se v pražském Jazz Docku sešlo spíše komorní publikum, což prý bylo záměrem. Vznikla tak příjemná atmosféra mezi lidmi, kteří Celestinu hudbu skutečně milují a na kterých bylo vidět, že si koncert užívají. Celeste ukázala, že z ní nebude sezónní hvězdička se zoufale krátkou trvanlivostí, protože, na rozdíl od jejích více či méně populárních vrstevnic, je její hudba i osobnost přirozená, originální a krásná nejen na YouTube, ale i naživo, a má tak dobře našlápnuto na kariéru stálice hudební scény.
