Lewis Capaldi se vrátil do České republiky již potřetí, tentokrát ovšem poprvé na vlastní headline show. Písně z jeho letošní debutové desky Divinely Uninspired to a Hellish Extent okořenil svým nezaměnitelným humorem a naplněné SaSaZu mu zobalo z ruky.
Koncert se měl původně odehrát v Paláci Akropolis, pro velký zájem byl ale přesunut do větších prostor SaSaZu, které se ovšem také bez problémů vyprodalo. Vystoupení skotského písničkáře by se zřejmě lépe vyjímalo v komornějším místě, ale rozhodně to neznamená, že by tento velký klub neutáhl. Naopak, po rozehřívacím představení Donny Missal, s níž k jejímu překvapení někteří fanoušci i znale zpívali, se na pódiu objevil Lewis Capaldi za zvuků epické hudby Johna Williamse k filmu Star Wars: Skrytá hrozba. A zatímco film je označován jako největší divácké zklamání v historii, ze včerejší show asi nikdo zhrzený ani odcházet nemohl.
Fotoreport: Lewis Capaldi a Donna Missal, SaSaZu, Praha, 7. 11. 2019
Skotský zpěvák sklízel ovace prakticky po celou dobu koncertu a část téměř každé písně nechal zazpívat publikum, které jeho texty umělo nazpaměť. Písniček sice mnoho nemá, protože zatím vydal jen jedno studiové album, ale každá skladba oplývá aspirací na to, aby byla hitem. To se projevilo i v SaSaZu. Melodické pasáže písní jsou jako dělané pro sborový zpěv fanoušků a díky dokonalému hlasu Lewise Capaldiho plnila klub jedna pecka za druhou. Například i méně výrazný song jako Headspace se v živém podání stal jedním z vrcholů večera, přestože u většiny diváků samozřejmě nejvíc zafungovaly nejpopulárnější hitovky. Proto celou show ukončily Hold Me While You Wait a Someone You Loved. A ač se Praze obrovské nasazení v průběhu vystoupení upřít nedá, je škoda, že velká část obecenstva se rozhodla jej sledovat přes displeje telefonů.
V souvislosti s mladým písničkářem se ale musí zmínit ještě jeden aspekt show. A to ten, díky kterému Lewise Capaldiho s největší pravděpodobností ocení při živáku i posluchač, který o jeho hudbu zatím nezavadil. Jak to má totiž tento umělec ve zvyku, z části představení je schopný udělat komedii, což zdánlivě vůbec nepasuje do melancholických balad jeho tvorby. Capaldi ale umí najít tu správnou míru a kombinace vtípků a písní mu prostě pasuje. Někteří se jeho povídavému charakteru snažili přidat příležitosti k mluvení, takže na stagei přistály různé věci, které mohl zpěvák komentovat – ať už šlo o sluneční brýle nebo spodní prádlo. Naštěstí si fanoušci včas uvědomili, kdy už tato zábava začala být víc otravná než humorná.
Čtěte také: Colours of Ostrava 2019 z hlavních pódií až po významné hudební objevy
Práci s diváky, smysl pro humor a charisma by Capaldimu mohl skutečně závidět kdejaký interpret a jsou těmi správnými ingrediencemi, proč jeho hudba nabírá naživo nový rozměr a funguje tak skvěle. Proto jsou na něj schopní vyrazit i fanoušci z domácího Skotska, kteří měli v Praze také hojné zastoupení. Ty podle Capaldiho slov poznáme snadno – “nikdy nezavřou hubu.” Očividně si ale i české publikum našlo velkou oblibu v tvorbě smutných britských balad, protože už hodinu a půl před začátkem koncertu stálo před pódiem mnoho nedočkavých řad. Nepochybně tak tuzemským posluchačům udělal zpěvák radost, když trochu nejistě zmínil, že se snad vrátí příští rok znovu. Po jeho úspěšném vystoupení na Colours of Ostrava a nyní v Praze je ovšem jasné, že už mu SaSaZu stačit nebude.
