HIM se v pražském Roxy věnovali převážně starší tvorbě

HIM | Zdroj: facebook.com

Nejvlivnější představitelé love metalu zavítali do pražského Roxy, kde zahráli své největší pecky. Nechyběly ani písně z nejnovějšího alba, se kterými ale kapela šetřila.

První srpnový pracovní týden patřil v pražském Roxy finské pětici HIM. Ti jsou známi především díky svému hitu Join Me In Death, který už něco pamatuje. Kapela je také známa jakožto představitel, a především tvůrce hudebního stylu love metal. Tak je nejdříve začali označovat hudební kritici, protože sami nevěděli, kam je vlastně zařadit. Označení love metal se pro ně stalo oficiálním ve chvíli, kdy tak kapela pojmenovala před pár lety jedno ze svých alb.

Na programu nebyla žádná předkapela, jak je běžně zvykem, a tak celý večer patřil od začátku až do konce Villovi a jeho formaci. Celá scéna byla střídmě laděna, což byste zrovna u HIM, kteří v době své největší slávy plnili kluby k prasknutí, nečekali. Roxy sice bylo zcela zaplněno, ale v dobách jejich největšího vlivu by tento klub rozhodně nestačil. Začátek koncertu byl ohlášen na osmou hodinu večerní a skupina nastoupila jen s několika minutovým zpožděním. Už před začátkem celé show bylo v Roxy minimum kyslíku, o to víc bylo překvapením, když se Ville na pódiu zjevil s pletenou čepicí na hlavě. Tu si ani jednou nesundal, ač z něj lily krupičky potu, které si neustále otíral ručníkem.

HIM udělali během večera průřez celou svou tvorbou, ale věnovali se především starým dobrým časům. Z nejnovějšího alba Tears On Tape zazněly pouze asi tři písně a to v podobě All Lips Go Blue, Tears On Tape a Into The Night. Dále hráli už jen své prověřené hity, na které vlastně i příchozí reagovali nejenergičtěji. Největší pozornost však na sebe strhly hned dvě světově známé nahrávky – Join Me In Death a Rip Out the Wings Of Butterfly. Během vystoupení zaznělo rovných dvaadvacet písní z jejich tvorby a jedna cover v podobě Rebel Yell od Billyho Idola. Celý večer rychle odsýpal a většina písní v setlistu na sebe navazovala.

Ani náhodou se nejednalo o show, která by zůstala člověku vrytá do paměti celý život. Byl to spíše takový klasický průměr. Valo k fanouškům promlouval jen málokdy. Lidí kolem sebe si moc nevšímal, což je velká škoda a ještě větší mínus celého večera. Dále moc organizátoři nevychytali ani ozvučení hned v začátku, ale to bylo po několika minutách napraveno.


Napište komentář

Karolína Volšická
O Karolína Volšická 313 Článků
Pražačka ročníku '91. Hudba je pro mě vášeň, zábava a práce, která nikdy neomrzí. Hudba a vše kolem ní je přesně to, co mě dělá kompletní. Z 95% mě venku potkáte se sluchátkama na uších, jinak prostě snad ani nefunguju. Prošla jsem přes iPunk.cz, MonsterMusic.cz, musicserver.cz a nyní jsem zpátky v Monsteru, který mi je nebližší.