Druhý z Moravských hradů je za námi a je třeba jej zrekapitulovat. Festival, který se odehrál na loukách pod zámkem Hradec nad Moravicí nabídl, vyjma nádherných přírodních kulis, dvě stage, na nichž se vystřídalo na dvacet kapel a úžasnou atmosféru.
Návštěvníci festivalu Hrady CZ si opravdu užili všeho dle libosti. Pokud někdo přijel za hudbou, užil si ji. Pokud někdo jiný přijel za atmosférou a párty, dostal ji. Decibely se valily do uší a Jack tekl proudem. Festival nabídl kapely punkového ražení, metal, písničkáře, či pop, který vládne rádiovým přijímačům.
Páteční program odstartovala na Jack Daniel’s Stage rocková kapela Smrtislav. Po jejich půl hodiny trvajícím koncertu se na pódiu představili kluci z Vypsané fiXy, kteří zaváleli svými skladbami Antidepresivní rybička či 1982. Po nich spustil svou kulometnou palbu slov Vladimir 518. Svou svéráznou tvorbou pánové z jeho crew oslovili další, do té doby spíše v chill out zónách relaxující, návštěvníky festivalu. Po Vladimirovi se večer až do svého konce nesl v punk rockovém tempu a nasazení.
Fotoreport: Hrady CZ, 18. 8. 2017, Hradec nad Moravicí
Visací zámek předvedl své nádherné písně, jako např. Traktor, Punkový království či svébytný song Prezident, doplněné poetickou básní. Po nich nastal historický exkurz do šedesátek se skupinou Olympic. Troufám si říci, že to byl jeden z top tří koncertů celého festivalu. Skladby jako Želva, Okno mé lásky či finálovka Jasná Zpráva. Připočtu-li show Petra Jandy, vyjde mi z toho nádherný koncert. Českou stálici vystřídali Slováci, kteří jsou tu už prakticky jako doma, Horkýže Slíže. Svou našlapanou muzikou rozskákali celý areál. Poslední kapelou, která se v pátek představila, byly Rybičky 48. Ty se postaraly o pyro show večera.
Sobota byla oproti předešlému dni o něco více melodičtější a uhlazenější. Započali ji Trocha klidu a střihli si pěkný půl hodinový set. Po nich se na vedlejším pódiu ukázal Xindl X, který se ještě v relativně pěkném a slunném počasí rozpovídal o Vánocích a poté navázal skladbou Popelka. Po jeho setu se představili Mig 21 se svým charismatickým frontmanem Jiřím Macháčkem. I když se ještě před začátkem koncertu rozpršelo, tak fanoušci neodcházeli, ba naopak ještě v průběhu přicházeli. Můžu s čistým svědomím prohlásit, že vystoupení strhlo opravdu každého. Nechyběl striptýz, provrtávající podmanivý pohled a samozřejmě mexické vlny. Slovenská kapela No Name, která se vyhoupla na stage po skončení předešlého uskupení, neměla vůbec lehkou pozici, ale bravurně obstála. Po nich skáčko Sto Zvířat a rockeři The Agony. Nádhera.
Jediným stinným momentem celých Hradů CZ, vyjma deště, který v sobotu bičoval návštěvníky, bylo vystoupení skupiny Arakain s Lucií Bílou. Opravdu nepovedený koncert. Zpěv Lucie Bílé byl místy jen jekotem a v něm se bohužel ztrácel veškerý půvab písniček. Některé skladby raději neslyšet. Práce zvukaře tomu bohužel taky nepomohla. Bohapustá zvuková koule plná jekotu přeřvávajícího drivenutý zpěv.
Poté se představil Majk Spirit s H16 následovaný Annou K. Richard Müller, který se na Hradech představil po dvanácti letech, posluchače doslova nadchnul. Jeho písně Po schodoch či Srdce jako kníže Rohan zpíval snad skoro každý. Po něm vystoupili Mandrage, kteří předvedli svou kostýmovou a světelnou show.
Dle mého názoru zlatým hřebem večera byla skupina Wohnout. Chlapi ukázali, co vše v nich je a posluchače doslova odpálili. Spolupráce mezi nimi a zvukařem byla doslova příkladná a křišťálově čistý zvuk, který se linul, drsně hladil uši posluchačů. Konec jejich vystoupení patřil písni Svaz českých bohémů, která byla bombou na závěr. Posledním vystupujícím byl Tomáš Klus s jeho bandem. Tohle vystoupení bylo opravdu pěknou tečkou na této zastávce Hradů CZ v Hradci nad Moravicí. Těšíme se na příští ročník. hrady CZ se nyní přesouvají na hrad Bouzov.