V rámci jarního turné se spojily dvě naděje českého popu Never Sol a ILLE. Ve čtvrtek 10. dubna spolu vystoupili na stagi Paláce Akropolis a početnému publiku dokázali, že se o nich nemluví bez důvodu. To jim na oplátku ukázalo, že o českou hudbu stojí, když jednoduše stojí za to.
Do Akropole jsem dorazila něco po půl osmé v domnění, že to tam bude zít prázdnotou, a to jsem se tedy spletla. Nahoře u šaten se tvořila fronta stejně jako dole u barů. Jak to bývá v Akropoli zvykem, publikum bylo mírné, veselé a tvořili jej lidé opravdu různorodí, zahrnujíc šestnáctky i babičky. Těsně před osmou se prostor pod stagí zaplnil a ILLE odstartovali večer.
O kapele ILLE jsme psali již několikrát, tohle ale bylo moje koncertní poprvé, a tak jsem čekala, jaké to bude. Nezastírám, že i když se mi album líbilo, bála jsem se, že koncert bude spíš nuda. To však byl další omyl. Nástup kapely byl stejně jednoduchý a nenápadný jako jejich písně. Prostě přišli a začali hrát. Kromě toho, že písně zněly čistě a vypiplaně jako na albu, přidala se k tomu neuvěřitelná radost z toho, že dělají to, co je baví, a tu přenášeli přímo na lidi pod sebou. Na Olze bylo vidět, že tomu, o čem zpívá, věří a není to jen jakási změť slov a tónů, na kterou zapomenete jen co vyjdete z klubu. Tvorba ILLE je melancholická a chytlavá, naživo má sílu chytit vás za srdce a přivodit mráz na zádech. Na atmosféře během koncertu se kromě zpěvačky podíleli také kytarista a basák, když si stále navzájem měnili nástroje; předvedli nám i hru na ukulele či mandolínu (jako ta to alespoň vypadalo) a skvěle v refrénech vokálně sekundovali Olze.
Slyšeli jsme průřez jejich dosavadními počiny, a to jak albem Ve tvý skříni, tak i EPčkem V rekvizitách, odkud zazněla píseň Až přijdu domů. Zazněla i píseň nová, Pluto, která ještě není na žádném nosiči, ale vzhledem k tomu, že je z mého pohledu moc povedená, ji zřejmě můžeme očekávat na další desce. Velké ovace u publika vzbudili samozřejmě Ledňáčci od FiXy, kteří byli sice tuze smutní, ale skvěle provedení. Nechyběly žádné hity, včetně těch trochu voyerských – Holka ve tvý skříni nebo Ten, co se dívá. I když byli ILLE na jevišti sebejistí a svým projevem výrazní, hned po skončení koncertu to byli opět lidi od vedle a to je na nich moc sympatické.
Druhá půlka večera se nesla v režii o něco úspěšnějšího seskupení Never Sol. Publikum se nahrnulo víc dopředu a hltalo každý tón. Never Sol se však asi u třetí písně přestalo dařit po technické stránce. Vypověděl jim službu počítač a vydával hodně hlasitý a specifický zvuk, který se, nutno podotknout, do songu Burning nečekaně hodil, poněvadž přinesl do jinak nevýrazné písně něco jiného. To je bohužel celý problém Never Sol. Zpěvačka je sice moc sympatická a zpívá krásně, nějak to však nepomáhá poměrně bezpohlavním songům. Sem tam to osvěžil povedený refrén (jako například v písni Hands), jinak zněly všechny písně tak nějak stejně. Stejně nudně. I když se zřejmě nedá úplně srovnávat umění Olgy a Sáry, s ohledem na to, že dělají odlišnou hudbu, je nám asi jasné, nebo se to tak aspoň zdá být, že je víc pěveckého talentu na straně Never Sol. Ta to však jaksi zabíjí hroznou uniformitou, která kazí zážitek z jinak velice obstojně technicky provedeného vystoupení.
Když opomenu textové klišé a neosobitost, na jejíž překonání Never Sol mají, bylo jejich vystoupení příjemné. O atmosféru se starali jak fanoušci, tak technické problémy, které kapela zvládla s nadhledem a které večer okořenily, a v neposlední řadě hostující zpěvačka (jejíž jméno jsem bohužel přeslechla), jež předvědla skvělý výkon a rozesmála dav dětinskou historkou. Za zmínku určitě stojí eponymní píseň debutu Under Quiet, z níž v refrénu příjemně šimralo za krkem. Vystoupení zakončili Never Sol dvěma přídavky, z nichž jedním byl (pro zmiňované problémy) dříve nedozpívaný Burning.
Kdybych si měla vybrat, co se mi líbilo víc, tak je jasné, že to vyhrají ILLE. Jsou osobití a zároveň nenápadní, jejich vystoupení mají něco navíc. Never Sol na druhou stranu také nezatracuji, jen asi potřebují víc času na to, aby zjistili, že se můžou víc uvolnit, jejich fanoušci by to určitě uvítali.
