K ideálnímu zvuku bylo daleko, Sestry a Horkýže to ale nezastavilo

Tři Sestry | Zdroj: facebook.com

Průmyslový palác se stal svědkem jedné z posledních velkých akcí letošního roku v Praze. V neděli 22. prosince dorazily na Bratia & Sestry tour davy lidí, kteří se chtěli odreagovat od stále většího předvánočního shonu.

Už před šestou hodinou večerní byly bary, hospody a restaurace v Holešovicích a přilehlém okolí Průmyslového paláce naplněny k prasknutí, a tak jsem se spokojil s vychlazeným lahváčem z obchodu. Už tento fakt mi napovídal, že dnešní večer bude velký. Kombinace Horkýže slíže a Tří sester přece jen nehraje každý den. Co jsem očekával, se potvrdilo hned u vchodu do Výstaviště, kde již někteří značně ovínění fanoušci zpívali známé hity obou kapel, které nás večer čekaly. U vstupu byla fronta, která vypadala nekonečně, stačilo ji však obejít a projít dalším vstupem bez fronty, jenž byl hned vedle.

Ihned po vstupu jsem si zašel pro čepovaný zrzavý mok a zde nastal první z temných momentů akce. Brigádníci, kteří o čepování piva nejspíš pouze slyšeli, se náhodou dozvěděli, že na podmíráku si něco málo vydělají… V ten moment začali hrát naši bratia zo SlovenskaHorkýže slíže. Špatný pocit z akce bohužel pokračoval i nadále, po špatném občerstvení to byl bídný zvuk v zadní části Průmyslového paláce, který mi téměř urval uši. Nedalo mi to a prodral jsem se do předních řad, kde už byl znatelně lepší, stále to ale nebylo ono.

Horkýže během svého vystoupení stihli zahrát největší hity a taktéž i písně ze své poslední desky St. Mary Huana Ganja z roku 2012. Zvuk se časem vylepšil a lidé se pomalu dostávali do nálady. Během jejich show se na pódiu vystřídali různí hosté, taktéž i taneční výpomoc z řad návštěvníků, respektive návštěvnic. Ty rozjely své kreace na píseň Malá Žužu. Skladby Lístok na Mars, Brďokoky a mnoho dalších rozezpívaly většinu návštěvníků a i na kapele bylo vidět, že je jim v Praze dobře. Jinak by nám mnohokrát za večer neopakovali frázi: „Praha, my vás ľúbime.“ Rozlučková skladba rozparádila sál nejvíce, songu Mám v p… na lehátku evidentně rozumí mnoho českých fanoušků.

Následovala přestavba pódia pro hvězdy a iniciátory celé tour, Tři sestry. Nastal čas pro občerstvení a další rozhořčení nad prací brigádníku za barem. Zaujal jsem adekvátní místo a čekal na Ségry. Při první skladbě byl zvuk opět špatný a lidé z počátku ani moc nepařili. Následující tři písně naštěstí vše urovnaly, zvukař se s tím popral dle možností. Lepší nálada byla vidět na všech návštěvnících. Koncert se nesl ve více než výborné atmosféře, na kterou snad i dosáhl Vánoční duch. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi okolní dvě skupinky lidí věnovaly každá po jednom pivu (tímto jim děkuji).

V druhé půlce Sesterského setu zazněly nejznámější skladby z celé éry Tří sester. Podle toho vypadal i kotel pod pódiem, který chorálově zpíval, hlasitě aplaudoval a spojením rukou naznačoval znak kapely. Venda, O Strašlivé vojně s Turkem, Sovy v mazutu, Mexiko a další pecky rozparádily fanoušky na maximální level, koncert se však pomalu, ale jistě chýlil ke konci. Kapela se rozloučila a zmizela ze stage. To však netrvalo dlouho, vrátila se a zahrála svůj disko song Da da da. Po vzpomínce na německé Trio, padlo celé pódium do barvy zelené a všem bylo jasné, že je čeká „sedm piv a jedna zelená“. Oním posledním hitem, který Sestry zahrály, byla Modlitba pro partu, při které se ze stropního držáku sesypaly na přihlížející nafukovací balónky s logem Bratia & Sestry tour. Tímto byl koncert ukončen a lidé se rozutekli do svých domovů.

Špatný zvuk z počátku akce připisuji na účet Průmyslovému paláci, který je sice větší než původní Incheba Arena, ale nazvučit tuto halu je asi větší oříšek. I přes nepříliš vydařený začátek akce se z večera vyklubal výborný dvojkoncert, při němž vládla skvělá atmosféra. A rozlučkový příslib Fanánka: „ Tak zase za rok,“ mi dává tušit, co budou fanoušci dělat příští rok touto dobou.


Napište komentář

Jan Zounek
O Jan Zounek 142 Článků
Bydlím v Praze a jsem blázen do hudby. Se sluchátky na uších jsem vystudoval Vyšší odbornou a vysokou školu se zaměřením na cestovní ruch. Hrát neumím na žádný hudební nástroj a zpěv jde také mimo mě. Do hudby se raději začleňuji návštěvou koncertů a festivalů, čím více tím lépe! Monstermusic mi umožňuje podělit se o své zážitky s ostatními. Jak říkají moji přátelé, na akci mě poznáte díky mému květáku na hlavě.