V sobotu 15. února přivítal vyprodaný pražský klub Roxy vlnu punkrockového nářezu. A to jak od stále známější a oblíbenější skupiny Pipes and Pints, tak i od předkapel Threes Away a Queens of Everything.
Pražský klub Roxy. Už z dálky mi bylo jasné, že dorazit sem s předstihem byl dobrý nápad. Prostor před klubem se rychle plnil, ale překvapila mě skvělá organizace. Řada postupovala, žádné větší zmatky a velcí ramenatí security chlapi určovali směr i počet příchozích k prodeji či kontrole vstupenek. Příjemně překvapená jsem byla také u šatny, kde bylo odbavování celkem rychle, a v neposlední řadě na baru, kde si člověk mohl dát drink za opravdu slušnou cenu (na pražské poměry).
Fotogalerie z koncertu
Před osmou hodinou se jako první na pódium přiřítila punkrocková skupina Threes away, která v rámci svého evropského turné dorazila až z Austinu v Texasu. Sál sice nebyl ještě úplně zaplněný, ale čistě pánská skupina, ve složení Ben Ballard (kytara),Chris Hausen (baskytara, zpěv), Chris Rupp (kytara) a Ian Walling (bicí, zpěv), to vzala hned pěkně od podlahy, a tak už na začátku kluci navodili tu správnou atmosféru.
Skoky z pódia mezi fanoušky
Po zahraničním hostu se představila druhá nálož punkrocku, tentokrát okořeněného rockabilly, kontrabasem a dechovou sekcí. A to v podání kapely Queens of Everything.
Tahle kapela má hned sedm členů a tentokrát je v ní i jedna slečna. Kapela, ve které fanoušek najde členy Krleesh (kytara, zpěv),Rafan (kontrabas), Hanz (alt saxofon, zpěv), Bozez (bariton saxofon, zpěv), Mili (pozoun, zpěv), Dočki (pozoun, zpěv) a Škoďák / Matouš (bicí), si vystoupení evidentně užila a s ní i už téměř zaplněný sál.
Druhá support kapela dohrála, a to znamenalo jediné, čeká se na ně! Čeká se na Pipes and Pints! Jako by ztichnutí druhé kapely bylo znamením k naprostému nacpání klubu. A tak jsem byla ráda, že jsem se ze svého strategicky zaujatého místa přímo u pódia od začátku téměř nehnula. Sál se otřásal pod výbuchy aplausů a skandování názvu kapely. Kluci se naštěstí nenechali dlouho přemlouvat a před vyprodaný klub Roxy vstoupili kolem půl desáté.
To co následovalo se dá jen těžko slovy popsat. Show, nabitá neskutečnou energií hudebníků i diváků, nenechala nikoho v klidu. Někteří z nás se spokojili pouze s poskakováním na místě s rukama nad hlavou, někteří se snažili ulovit více místa na úkor pošlapaných bot a vylitého piva, a někteří se rozhodli dostat i nahoru ke kapele. Z pódia pak padli na znak a vlna rukou je odnesla kamsi do davu. V průběhu vystoupení odložil Syco Mike (zpěv) už tradičně svou košili a přidal se i Vojta (dudy,zpěv), tím samozřejmě spustili další vlnu nadšení, tentokrát u něžného pohlaví publika. Asi po hodině to už chtěli kluci zabalit, ale to jim samozřejmě rozvášněný dav nedovolil. Přeplněný klub si vyskandoval ještě další dva skvělé přídavky.
Po vystoupení mi Vojta Kalina věnoval pár minut svého vzácného času, a tak mi prozradil, že v Roxy se jim hrálo opravdu skvěle, prý zažil dvojitou dávku energie, než na koncertech bývá. A co by vzkázal našim čtenářům? „Choďte na koncerty, poslouchejte hudbu a neseďte doma u počítače.“
(autorka: Eva Staňková)