Poslední předvánoční pátek v Jazz Docku patřil profíkům z Lanugo, v čele se zpěvačkou Markétou Foukalovou, kteří přišli fanoušky připravit na Vánoce a poděkovat jim za věrnou přízeň.
Lanugo patří ke kapelám, které dokáží pořádně chytit za srdce od prvního setkání, což platí obzvlášť, pokud jde o jejich živá vystoupení. Zatímco z desky Lanugo znějí jako poměrně nenápadný popík s významným podílem elektroniky, který málem jen tak prošumí, naživo vás naprosto nekompromisně chytnou a nepustí. Mají k tomu arzenál předpokladů, mezi nimiž vyniká odzbrojující (nejen) hlasový projev zpěvačky Markéty Foukalové, obsazení všech nástrojů talentovanými muzikanty a songy plné melodií s výrazným hitovým potenciálem. Připočtěte k tomu doprovodnou light projekci, sympatické tváře a máte recept, který z Lanugo dělá jednu z nejzajímavějších českých kapel současnosti.
Prosincový koncert Lanugo v Jazz Docku proběhl se vší parádou. Skvělý zvuk a vřelá atmosféra na pódiu i pod ním vydržely po celý večer. Dobrá nálada byla tentokrát podmíněna nejen blížícími se svátky, ale také radostí z nahrávání nové desky, o kterou se Lanugo přišli se zaplněným Jazz Dockem podělit. Na desku se podařilo vybrat podstatnou část prostředků díky serveru hithit, a tak měli fanouškům co oplácet.
Lanugo se pustili do hraní v deset večer a koncert takticky rozdělili na dva sety oddělené zhruba dvacetiminutovou přestávkou na občerstvení. Vzhledem k tomu, že koncert začínal relativně pozdě a ještě ke všemu připadl na pátek, kdy předvánoční shon pomalu vrcholil, bylo potřeba se nejdříve trochu naladit a rozproudit krev v žilách. Rozdělení koncertu na dvě půlky spolu s vhodně zvoleným řazením songů v tomhle směru zafungovalo maximálně účinně.
V prvním setu přišla na řadu ochutnávka čtyř nových singlů Rejnoci, Nachový Křídla, Ať zůstanou a Nad Městem, které Lanugo doplnili o pecky z jejich druhé studiovky, konkrétně X Označuje místo, Tak i já nebo Cínoví vojáci. Ačkoli v úvodní části koncertu padla volba na popovější záležitosti z repertoáru, i tak to byla výborná rozehřívačka. Zpěvačka Markéta hned na začátku rozjela svoje tanečky, rozdávala úsměvy na všechny strany, a poté co z jejích úst opakovaně zaznělo kouzelné slovo Vánoce doprovázené vybízením k objednání drinků, všichni se definitivně uvolnili a soustředili se už jen na to, co se děje na pódiu. A že bylo na co!
Zásluhy na skvělé podívané mělo zejména personální obsazení kapely. Lanugo vystoupili v plné (šestičlenné) sestavě, která se může chlubit tím, že za všemi nástroji sedí špičkoví a dokonale sehraní muzikanti. Lanugo toho času tvoří (kromě zpěvačky Markéty Foukalové) Viliam Béreš – piano, Rastislav Uhrík – basa, Martin Kopřiva – bicí, Martin Novák – bicí a Mirek Šmilauer – kytara. O zásadní upgrade show se kapela postarala již před časem, když do party přibrala dalšího bubeníka. Duo bicích naživo funguje jako turbo pohon, který Lanugo katapultuje daleko za hranice všeho, co můžete u nás běžně slyšet.
Přes pestrou muzikantskou přehlídku, do které Lanugo zapojili i kontrabas, xylofon nebo vždy vděčné tamburínky, však největší pozornost na place jako tradičně sklidila Markéta. Hlas charismatické zpěvačky nezřídka podpořený back vokály kluků z kapely svou silou, rozsahem a hravostí nepřestává fascinovat. Mít Markétu za mikrofonem jiná kapela, lehko by mohla sklouznout ke schématu zpěvačka a spol., v případě Lanugo je tomu však právě naopak. Lanugo na podiu fungují jako šest rovnocenných osobností, které se navzájem výborně doplňují a Markétiny vokály do kompozičně vyvážených skladeb zapadají tak dokonale, že ji chvílemi víc než jako zpěvačku, vnímáte spíš jako další nástroj v kapele.
Potom, co se lidi propili a prokecali krátkou pauzou, se Lanugo vrátili zpátky na pódium, aby oprášili další věci z druhé desky a sáhli ještě hlouběji. Z prvního alba zazněly například songy Frozen Hours, If Only, Waterflight, Fool a další. Mezi oběma částmi pátečního večírku byl patrný příjemný předěl. Poněkud soft úvod koncertu vystřídaly kousky pro náročnější, stavějící větší důraz na dramatických partech piána, které snadno strhly díky své přímočarosti a precizní performance. Pro uši lehce posilněné alkoholem tak představoval návrat ke starším peckám tu správnou gradaci.
Devět písniček druhé půlky uteklo jako nic a pomalu ale jistě nadešel čas loučení. Lanugo jsou naštěstí hodně fans friendly kapela a tak nedalo žádnou práci je z kamrlíku za barem vytleskat zpátky na pódium. Následovaly celkem tři plnohodnotné přídavky, po kterých se ústy Markéty Foukalové rozloučili definitivně. S vděčností a pokorou poděkovali fanouškům za přízeň, popřáli krásné Vánoce a rozutekli se po baru.
Ani po skončení setu Lanugo však nikomu nemusely zbýt oči pro pláč, páteční noc byla ještě dlouhá. Těm, kdo měli chuť zůstat a pokračovat (a že jich nebylo málo), se dostalo skvělé instrumentální vložky od kytarového jádra z kapely MUFF a příslib brzkého setkání s Lanugo, u kterého můžete být i vy, a to 18. ledna 2014 v Mosaic House. Berte to jako pozvánku a přijďte v lednu taky, bude to skvělé, jako vždycky!
