Každý tráví nedělní večery jinak. Někteří si vychutnávají poslední hodiny volna v klidu domova, jiní chodí na večeře či do kina. Fanoušci italských ska rytmů se šli v neděli 30. listopadu vyřádit do Rock Café.
Start celé akce byl svolán na osmou večerní a klub se po otevření příjemně zaplňoval. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měly dorazit mraky lidí a vypadalo to na tak akorát zaplněné Rock Café. Talco měli dva předskokany, prvním vystupujícím byla kapela Kšandy Industry – velmi nadějný ska band, za kterým už teď stojí dost fanoušků. Na prvního vystupujícího večera řádil velmi pěkný kotel. Nedlouho po jejich vystoupení vtrhli na pódium Rabies z Vysočiny, kteří předvedli pořádnou dávku chytlavého punku. Tu většinou završují peckou From the east to the west, na kterou tentokrát bohužel nezbyl čas.
Než italští hudebníci naladili, lidé se občerstvili, opozdilci dorazili a vše mohlo začít. Pod pódiem dav pěkně zhoustl a natěšenci na pogo se nemohli dočkat prvních tónů, jen aby mohli své odpočaté tělo po víkendu zase pořádně vyšťavit. Italská bouře započala a v Rock Café se strhl slušný masakr. Fanoušci i přes většinovou neznalost italštiny zpívali, tancovali a pogovali, jako by tu byli Talco poprvé. Hudebníci pod vedením Thomase De Mattia alias Dema to brali dost podobně a do vystoupení šli naplno. Padaly hity z celé diskografie, která dohromady čítá pět studiových kousků.
Z repráků se tak linuly skladby jako L’Odore Della Morte či La casa delle inpunitа, v kotli to bouřilo a pivka létala vzduchem. Nikomu to ale nevadilo. V té sauně, která probíhala pod pódiem, tuto chladnou pivní sprchu mnozí uvítali, i když by si ji jistě raději vylili do chřtánu. Jedna hudební pecka střídala druhou, ale čas byl neúprosný. Kapela na chvilku zmizela v backstagi, ale všichni věděli, že ještě nezahrála svůj velký hit La Torre. Ten zazněl hned po návratu na pódium. Hudebníci se řádně rozloučili a byl konec. I když je pro mnohé představa jít v neděli večer na koncert téměř nepředstavitelná, věřím, že všichni, kteří se koncertu zúčastnili, přišli následující den do práce či do školy sice unaveni, ale s tak dobrou náladou, jako žádný jiný kolega nebo spolužák.
