I nadále pokračuje Mňága a Žďorp s koncertováním po českých městech, oslavuje tak jubileum od svého vzniku. Navíc propaguje nejnovější album Třínohý pes. Tento týden se zastavili v Brně, kde odehráli vyprodaný koncert.
Kdo nestihl na čtvrteční koncert Mňágy a Žďorp přijít včas, měl prakticky smůlu dostat se do hlavního sálu brněnské Flédy, a tak musel poslouchat až z předsálí.
Klub byl přeplněný a lidé se museli cítit přinejmenším jako natěsnané sardinky v plechovce, ale ani tím se většina nenechala vyvést z míry.
Skupina před sebou neměla žádného předskokana, který by zahřál diváky, a tak svůj hudební program odstartovala rovnou kolem půl deváté večerní a prakticky se nezastavila. Jak už se dalo předem tipnout, dostalo se i na nejnovější písničky z nejčerstvějšího alba Třínohý pes. To vyšlo jako již čtvrté v řadě pod jejich vlastním labelem Surikata Records.
Největší ovace však pánové z Mňágy samozřejmě získali pokaždé, když publikum už v prvním tónech rozpoznalo nějakou z absolutních hitovek, jež se nesla éterem v dobách jejich největší slávy – v devadesátkách. Nechyběly tedy pecky jako Hodinový hotel, Nejlíp jim bylo či Písnička pro tebe. Během setlistu se dostala řada i na oblíbenou rozjuchanou Nagasaki Hirošima.
Po odehrání všech songů vytyčených pro základní program se nenechali moc dlouho pobízet a zazněl přídavek i v podobě Ne, teď ne a poté přišel konec. Musí se však nechat, že kapela nešetřila své fanoušky a písniček během celého večera zaznělo opravdu hodně, navíc ty starší jsou takřka nesmrtelné a zná je každý, aniž by třeba věděl, že jsou právě od Mňágy.
Bylo hezké pozorovat, že se o atmosféru večera postaralo hned několik generací a přišly dokonce i kompletní rodiny, kdy jednotliví členové vesele poskakovali a zpívali. I mnozí rodiče se tak vrátili o celých třicet let nazpět. Tedy do dob, kdy tato skupina z Valmezu začínala svou kariéru. I přes své dlouholeté fungování vlastně během večera ani moc nevypadalo, že by jim v jakýkoli moment docházel dech. Jen škoda, že organizátoři akce tentokrát přecenili kapacitu klubu a všichni fanoušci se nevešli na hlavní plochu. Ve vedlejším sálu se sice dalo pohodlně sedět, za to bylo místy více či méně rozumět.
