Obstál nový styl Milky Chance u českých fanoušků?

Milky Chance - Roxy, 2018 | Foto: Marie Veselá, MonsterMusic

Německá kapela Milky Chance odehrála koncert v beznadějně vyprodaném pražském klubu Roxy a naservírovala dokonale elegantní program pro sobotní večer.

V létě roku 2014 zněl melancholický hit Stolen Dance chlapeckého dua Milky Chance na pozadí každé zahradní party. Nyní, obohaceni o dva nové členy a desku, obráží svět a dělají na turné radost svým fanouškům. Pro českou zastávku si vybrali profláknuté Roxy, jehož kapacita byla vyčerpána minimálně tři měsíce dopředu.

Fotoreport: Milky Chance a Conner Youngblood, 17.2.2018, Roxy, Praha

Čekání na hlavní hvězdu večera začal v osm hodin krátit předskokan. Milky Chance si vybrali mladíka z texaského Dallasu jménem Conner Youngblood. Hned po svém příchodu dav rychle zaujal nejen svým výstředním účesem, ale i zajímavou prací s looperem. Chytlavá první skladba houstnoucí dav pěkně rozproudila, ostatní se první však příliš nevyrovnaly. Nedá se říci, že by se jednalo o špatnou tvorbu, byla však možná pro účel navnadění publika před příchodem headlinera moc vláčná. Všem však vykouzlilo úsměv na tváři, když začal Youngblood mluvit lámanou češtinou, která mu zůstala po dvou letech kurzů na univerzitě.

Zlatý hřeb se dostavil téměř přesně v děvet – tak, jak se u nich doma v Německu sluší. Během hodinu a půl dlouhého programu započatého písní Clouds hráli hlavně songy z nového alba Blossom doplněné o nejdůležitějšími kousky ze Sadnessecary, desky, která jim přinesla světový úspěch.

Počet členů kapely se mezi dvěma zmíněnými deskami zdvojnásobil, což zapříčinilo celkem výrazný stylový posun. Jejich nová hudba ztratila svou melancholii a nyní vzbuzuje krásné teplé pocity štěstí v kombinaci s prostředím divokého amerického západu. Zajímavé však bylo, že staré skladby pro koncerty získaly aranžmá spíše v novém zmíněném stylu a dostaly tak nový osvěživý tvar. To bylo občas trochu matoucí, jelikož například písně FairytaleDown by the River zněly podstatně jinak než originály, posluchači jim však i tak vyjádřili spoustu podpory.

Co se ozvučení i samotného hraní týče, to hoši zvládli na jedničku. Skladby byly, jak tomu na koncertech bývá, trochu ostřejší, nástroje i zpěv však zůstaly dobře vyvážené. Speciální výkon podával při několika příležitostech Antonio Greger na harmoniku. Naprosto se svým sólům oddával a předváděl tak nejen skvělou show, ale i notnou dávku schopnosti a talentu. Jediné, co by se dalo vytknout, je artikulace zpěváka Clemense Rehbeina, ta ale ani na nahrávkách není moc valná, proto se už nikdo nezlobil.

Když se k tomu všemu přidala ještě synchronizovaná světelná show plná pestrých barev šlehajících z několika světelných kruhů, milé vystupování všech členů kapely, kteří fanouškům naslouchali, a velice spořádané a nadšené publikum, vyslouží si celý večer právem jen chválu. Rozhodně se jedná o koncert, který splnil naprosto všechna očekávání a poslal fanoušky do víru sobotní noci s úsměvy na tvářích.


Napište komentář

Kateřina Fuková
O Kateřina Fuková 186 Článků
Psát o hudbě pro mě je naprosto ideální příležitost, jak se zas o kousek přiblížit k něčemu, co je pro mě zkrátka celý můj život. Těžko si představím cestu autobusem bez sluchátek, týden bez zpívání a největší radost mi udělá, když někoho překvapí, že se v hudbě docela i vyznám.