Počáteční překvapení i velkolepé finále: To byl závěr letošního Aerodrome nejen s Limp Bizkit

Limp Bizkit, Aerodrome 2018 | Foto: Michael Klemm, MonsterMusic

Další ročník festivalu Aerodrome je u konce a stejně jako kapely uzavírají koncerty svými největšími hity, pořadatelé festivalů si třešničky na dortu též rádi nechávají až na konec akce. A Aerodrome nebyl výjimkou, co vše se během sobotního dne v Panenském Týnci odehrálo?

Čtěte také: Aerodrome 2018 odstartovali Parkway Drive a Wiz Khalifa

Program byl koncipován stejně, jako v předchozích dnech – dvě hlavní stage, které mezi sebou střídají hrající interprety a k nim ještě dvojice menších pódií, určených primárně pro tuzemskou scénu. Program pak začínal ve 14:00, kdy ho na J&T stagi zahajovala kapela Frank Carter & The Rattlesnakes.

Geniální start!

Tato formace u nás měla vystoupit už začátkem loňského podzimu, kvůli psychickým problémům frontmana byl ovšem tehdejší koncert zrušen. To, co ale kapela předvedla na Aerodrome, nejenže zrušené vystoupení fanouškům naprosto vynahradilo, ale nasadilo ostatním vystupujícím laťku neuvěřitelně vysoko. Ostatně ne vždy se předpokládá, že zahajovací kapela předvede jeden z nejlepších koncertů celé třídenní akce.

Bezchybný, komunikativní a charismatický frontman, oslava narozenin jednoho z členů kapely i moshpit rozprostírající se až za zvukaře. Britové uvedli třetí den festivalu v nevídaném stylu a sám Frank Carter si nenapodobitelnou atmosféru během vystoupení několikrát pochvaloval. Lepší zahájení si ti, kteří do Panenského Týnce na poslední den dorazili, snad ani nemohli přát.

Fotoreport: Aerodrome Festival – Macklemore, Limp Bizkit, Hollywood Undead, Kodaline a další, 30. 6. 2018, Panenský Týnec

Po této počáteční smršti, která byla doplněna vskutku vlídným počasím, se většina návštěvníků přesunula k druhé hlavní stagi, kde už čekali Eskimo Callboy. Ti se sice nijak extrémně nesnažili se nezapomenutelně zapsat do paměti příchozích a zvukař je v tom též úplně nepodporoval, i tak ale dokázali nejednou rozeskákat celý prostor před pódiem.

Conor Mason a zahradníky

Dalším interpretem na programu byl jeden z fenoménů současnosti, kapela Nothing But Thieves. Ta, ač je známá pro svoje jednoduše stravitelné pojetí alternativního rocku, i tentokrát připravila o něco tvrdší vystoupení a byť se koncert odehrával na „popovější“ J&T stagi, o tvrdé kytary nebyla nouze. Hity jako Wake Up Call nebo Amsterdam si tak užili jak skalní fanoušci kapely, tak často i ti, kteří původně jen procházeli okolo z vedlejší rockové stage. Conor Mason navíc zaujal outfitem, respektive slušivými zahradníky.

Jak se začal letištní areál zaplňovat, na řadu přišli Skindred. Ti se svou výbušnou show nažhavili každého příchozího a ti, kteří si už chtěli spíše užít klidnou festivalovou atmosféru, už se o pár metrů dál připravovali na koncert Kodaline. V tu chvíli obrovský kontrast mezi oběma pódii potom ještě zvýraznili Bodycount spolu s rapperem Ice-T, jenž i přes přetrvávající nepřízeň zvuku předvedli metalový nářez, za jaký by se nemusela stydět ani ta nejtvrdší kapela pod sluncem.

Živelní The Kills

Okolo čtvrt na osm pak přišlo na řadu duo The Kills. Tentokrát sice doplněno o basáka a bubeníka, no Alison Mosshart a Jamie Hince pořád v hlavní roli, a zatímco Hince bavil publikum svým originálním kytarovým umem, Mosshart vedle bezchybného vokálu předváděla i ty nejrůznější taneční kreace a svíjela se, jako by její tělo samotné bylo hudebním nástrojem.

The Kills bavili fanoušky jak starými známými hity jako Tape Song či Black Baloon, tak i pár kousky z jejich zatím posledního alba Ash & Ice. Kombinace letního počasí s minimalistickým a zároveň výživným představením se výborně ujala a když po zhruba hodině Mosshart a Hince opouštěli pódium, mohli z Panenského Týnce odjet s pocitem brilantně odehraného koncertu.

Kombinaci rapu a rocku přivezli do Panenského Týnce losangelští Hollywood Undead. Hodinovou smršť doprovodili maskovaní týpci i pár covery, mezi nimiž nechyběla Enter Sandman od Metallicy nebo Du Hast od Rammstein. Slávy se dočkal i malý fanoušek, chlapec z předních řad, kterého si kapela vytáhla rovnou na stage.

S půl desátou přišli na řadu Nine Inch Nails, jeden z hlavních taháků celého festivalu. A zatímco do té doby probíhaly všechny koncerty v podstatě za denního světla, byli to právě Nine Inch Nails, kteří dostali privilegium hrát jako první kapela při setmění a využili toho nejlépe, jak jen mohli.

Fotoreport: Aerodrome Festival – Lana Del Rey, Stone Sour, Chvrches a další, 29. 6. 2018, Panenský Týnec

Profesionálně odehraný set kapela okořenila o vskutku impozantní světelnou show a neštítila se ani coveru písně I’m Afraid of Americans od Davida Bowie, který dlouhodobě řadil Nine Inch Nails mezi jeho důležité vlivy. Jako působivé zakončení potom clevelandští industrial titáni zvolili proslulou Hurt a publikum doslova dostali do kolen.

Nu-metalový masakr a covery v režii Limp Bizkit

Jásot ale musel brzy utichnout, vedlejší stage se už totiž za tónů Purple Rain od Prince připravovala koncert prvního z headlinerů dne, Limp Bizkit. Když se pak tisíce příchozích konečně dočkali příchodu Freda Dursta, jenž do Panenského Týnce zvolil outfit v podobě rybářského klobouku a vytahaných kalhot s kytičkami, strhlo se něco, co pravidelní návštěvníci Aerodrome moc dobře znají – pořádný nu-metalový masakr.

Durstovi sice vedle věku značně narostly i vousy, energie mu ale rozhodně neubyla a působil stejně výbušně, jako by na festival přijel z roku 2000. A stejný dojem dělal i setlist složený převážně ze skladeb z veleúspěšné desky Chocolate Starfish and Hotdog Flavored Water, publikum ale kapela bavila i několika covery včetně Heart-Shaped Box od Nirvany nebo legendární Killing in the Name od Rage Against the Machine.

Nabitý setlist ale bohužel nevydržel dlouho, Limp Bizkit se totiž s publikem rozloučili už o půlnoci a představení zkrátili téměř o čtvrt hodiny. Ochuzení o několik minut (zřejmě způsobené tím, že kapela od roku 2012 nevydala žádný nový materiál) ovšem bylo vyváženo tím, že si návštěvníci mohli dát alespoň na chvíli pauzu, než se na J&T stagi dočkal svého vystoupení Macklemore.

Ten dorazil s krátkým zpožděním, ale zároveň ve velkém stylu. Intro v podání doprovodných muzikantů následované vtrhnutím hvězdného rappera na pódium určilo tempo celého vystoupení a fanoušci přes hodinu hltali jeden hit za druhým. Macklemore tak uprostřed noci uzavřel další ročník festivalu Aerodrome, tentokrát rozprostřený do tří dnů s více než třemi desítkami těch největších zahraničních hvězd a my se můžeme jen těšit, co si pro nás pořadatelé připraví příště.


Napište komentář

Jiří Růžek
O Jiří Růžek 233 Článků
Milovník rock'n'rollu, nadšenec do žurnalistiky a student informačních technologií v Ústí nad Labem. Mezi mé oblíbené interprety se řadí Motörhead, Slash, David Bowie, Jack White, Billy Talent a obrovská spousta dalších, sám pak hraji na bicí a elektrickou kytaru a ve zbytku volného času rád cestuji všude, kde to jde.