Letošní ročník Rockového Slunovratu se nesl ve znamení rocku, ska a hlavně maximálně srdeční atmosféry. Začtěte se do řádků, poslechněte zmíněné kapely a pokud to bude ve vašich silách, jděte se o tom příští rok sami přesvědčit. Máte-li rádi hudbu a přírodu, nebudete litovat.
Řevnické lesní divadlo bylo v pátek a sobotu místem, kde se odehrával další ročník unikátní akce Rockový Slunovrat. Pro návštěvníky byly připraveny tři stage a spousta stánků plných výborného jídla a pití, ale také lidí, kteří se věnovali pomoci dětem s cystickou fibrózou, či kteří rozdávali rady ohledně recyklování odpadu.
Hudební program festivalu nabídl na dvacítku kapel. Zastoupeny byly jak kapely tuzemské scény, tak zahraniční, a žánrově by se daly zařadit do škatulek rock, ska, a reggae.
Fotoreport: Rockový Slunovrat, 1. – 2. 6. 2018, Řevnice
Páteční mix
Taháky pátečního večera byli smíchovští Mig 21, australský beatboxer a street artový umělec Dub FX a Skyline. Taneční, pěvecká a striptérská formace Mig 21 odehrála koncert plný velkých hitů, jako jsou Máma se vrací, Tančím nebo Kalhotky si sundej. Jejich koncerty vždy září vtipem a exhibicí a ani tento nebyl výjimkou. A tak nechybělo ani spodní prádlo nepřeberných barev a velikostí. O světelné show, která předvedla obrazce známé ze školních lavic, netřeba ani psát.
V o poznání méně hravém stylu se neslo vystoupení Dub FX. Jeho beatbox a práce s looperem byla vynikající. Tento mladý Australan předváděl na pódiu trojhlasy, velmi rychlou změnu jejich poloh či hlasový rejstřík, který jeho zvukové kompozici dodával typickou australskou tvář. Nestává se často, aby interpret na velkých festivalech přetáhl svůj čas, zde se tak stalo a to o dobrou půl hodinu. Ovšem v případě Dub FX to vůbec nebylo na škodu a mohl tak více projevit svou osobnost.
Čeští Skyline se hned již od zahrání první noty nezastavili a divákům předvedli našlapaný set plný energie a písní, jež byly postaveny na základu elektra, d’n’b a popových melodií.
Na rockové vlně
Sobotní program byl oproti předešlému více rockový. Představily se kapely jako Sour Bitch, Paddy and the Rats, Russkaja či Dubioza kolektiv.
Sour Bitch je banda složená ze čtyř hudebnic, které se s tím již podle názvu nepárají. I přes obrovský handicap největšího horka obou dnů svůj set odehrály famózně a dokázaly tak, že na jeviště patří. Kapela Discoballs zase zazářila se svým ska a zpěvačka svým zastřeným hlasem pobláznila dav.
Jednou z hvězd festivalu byli i maďarští rockeři Paddy and the Rats, kteří hrají celtic punk. Při zvuku nástrojů, které muzikanti rozeznívali, lidé neměli pocit, že se nacházejí v Řevnici, ale v srdci Irska. Na koncertě zazněly skladby jako Ghosts From the Barrow či Freedom, při níž nadšení fanoušci a příchozí hlasitě skandovali. Kdo by očekával, že se bude nudit, byl na omylu. V kotli se rozpogovali punkeři a došlo i na wall of death a circle pit. Vstřícné chování kapely, která po skončení koncertu přišla za fanoušky, fotila se s nimi a povídala si, dokonale odrazilo ducha tohoto festivalu.
Pogo a nafukovací krokodýl
Co začali Paddy, zakončili pražští Pipes and Pints. Plné hlediště lidí a hlavně obrovský kotel pod pódiem neměl obdoby. Zpěvák Travis O‘Neill si dokázal dokonale sjednat respekt, a tak se koncert nesl ve znamení organizované anarchie. Mezi nezapomenutelné zážitky, které se přítomným vryly do paměti, patří jistě i vpád dudáka Vojty Kaliny do kotle mezi fanoušky či tvůrčí syntéza Pipes s Josefem Ratajem, kdy tento umělec živě maloval za zvuků skladby Rebel in my Veins.
Russkaja se svou turbo polkou byla jednou z největších hvězd festivalu a koncert, který odehrála, byl zážitkem jak pro uši, tak pro oči. Nezaměnitelný hlas frontmana, jehož angličtina drnčela jako železniční pražce, pohnula snad s každým na place. Téměř hodinu a půl dlouhý set naplnili muzikanti z Russkaje písněmi jako Psycho Traktor, Energia či Barada. Houslistka, která hrála opravdu velmi dobře, dostala i v půli setu prostor pro své sólo. Začala citací ústředního motivu skladby Pro Elišku, následně zaznělo Sweet Child O’ Mine a k uzavření posloužil song Cowboys from Hell. Synchronní pohyby a všudypřítomná nálada udělaly s návštěvníky divy a ti pak zkusili jezdit nad davem na nafukovacím krokodýlovi.
Dubioza kolektiv se svou balkan ska na festivalu nezklamali. Předvedli našlapaný koncertní set a přivedli návštěvníky do dobré nálady. Jejich žlutě černé „fotbalové dresy“ jasně zářily do tmy. Zvláště zajímavá byla práce DJ, jímž vytvořené zvuky dokonale zapadly do secvičených songů. Ještě se nesmí zapomenout na pochvalu saxofonisty, který měl krásný tón.
Suma sumárum
Tak jako má každá mince dvě strany, i každý festival má své plusy a mínusy. V tomto případě ovšem plusy maximálně převažovaly a našly se jen drobné chybičky, které jsou zanedbatelné. Největší divizí celé akce byla lokace. Umístit akci tohoto typu do prostoru lesa, kde za slunečného počasí je maximálně příjemné klima, se dá považovat za geniální nápad.
Line-up, který pořadatelé na letošní rok domluvili, byl velmi pestrý. Obrovskou pochvalu si zaslouží také pánové zvukaři. Takto bravurně udělaný zvuk může být vzorem mnoha dalším festivalům, i těm největším.
Samostatnou kapitolou je organizační tým, který zvládal svou práci velmi dobře, a prodejci se svými stánky, u nichž návštěvník našel takřka vše. Letošní ročník Rockového Slunovratu byl vynikající a každému, kdo uvažuje o jeho návštěvě, toto rozhodnutí vřele schvaluji.