Rocker s andělským hlasem. Furstenfeld s Blue October dobýval Lucernu pozitivní energií

Blue October - Lucerna Music Bar 2019 | Foto: Jan Urbánek, MonsterMusic

Blue October si včera konečně odbyli premiéru před tuzemským publikem na tour k vydání devátého alba. Po letech čekání si ale fanoušci odnesli o to větší zážitek, hlavně díky charismatickému Justinu Furstenfeldovi.

Předkapelu texaské pětici obstarala domácí sestava Save the Emotion. Raději ale mezi songy také zvolila angličtinu a jak se ukázalo, rozhodně to nebylo od věci, protože do Prahy se na premiéru Blue October přijela podívat velká spousta posluchačů z jiných zemí. Možná o to větší škoda byla, že klubu chybělo opravdu hodně do vyprodané show, ale frontman americké skupiny Justin Furstenfeld posléze poznamenal, že měl obavy, aby na ně vůbec někdo přišel, když v Praze nikdy nebyli.

Fotoreport: Blue October a Save the Emotion, 9. 2. 2019, Lucerna Music Bar, Praha

Lucerna se ale nedala zahanbit a obrovským jásotem i zpěvem po většinu koncertu vytvářela kapele úctyhodnou atmosféru. Tomu napomohl set a jeho pozitivní vibrace hlavně z posledních alb Home a I Hope You’re Happy. Furstenfeld totiž skončil s depresivními myšlenkami jak v hudbě, tak v osobním životě. Zároveň zůstává už několik let střízlivý a odpoutal se tak od svého starého „já“, což bylo na pódiu opravdu poznat. Zpěvák zářil „nově“ nabytou životní radostí, vrhal úsměvy na všechny strany, vřele si se všemi podával ruce nebo rovnou vykřikoval „I love you!“

Čtěte také: Kurt Cobain, Syd Barret i Chester Bennington: Když hudebníci trpí depresemi

Menší problém však spočíval ve starších a zároveň nejznámějších hitech, které se s pozitivní energií novinek úplně neslučují, přesto ale zaznít musely. Furstenfeld se s tím však zvládl vyrovnat s humorem. Když zazpíval jeden z emocionálně nejsilnějších songů Into The Ocean, zaměřený na sebevražedné sklony, sám několikrát zavtipkoval na účet toho, proč se s nimi vlastně potýkal.

Ještě známější peckou této party je song Hate Me, také už více než deset let starý. Ten zahrál Furstenfeld akusticky a toto tiché a skromné provedení písně bylo spolu se zpěvem celého publika bezpochyby nejhodnotnější chvílí pražského představení. Kvůli tomu se ale také zvedlo až otravně velké množství telefonů, i když někteří diváci byli schopní odhodlaně natáčet celý koncert.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Co nás čeká v roce 2019? Těšme se na ohnivé Parkway Drive, Muse nebo Alice in Chains

Konec show symbolizoval přesně to, čím se teď Blue October vyznačují. Furstenfeld totiž jako poslední větu fanouškům řekl: „Doufám, že jste šťastní.“ To byl název i závěrečné písně I Hope You’re Happy. Šťastný ale musel být každý, kdo měl včera možnost slyšet zpěvákovy schopnosti za mikrofonem. Ač zní i na studiovkách skvěle, naživo se jen málokdy setkáte s někým, kdo zvládá zpívat takhle čistě, srozumitelně a často se svým hlasem pracuje tak, že posluchač přestává vnímat ostatní nástroje.

Furstenfeld však neuchvacoval publikum jen svým andělským hlasem. Ať už bavil tanečními kreacemi, hrál na kytaru nebo vyprávěl o své ženě, všechny oči visely neustále na něm. Díky tomu mohl včera zaznít prakticky jakýkoli song z diskografie Blue October a frontmanovo upřímné a charismatické vystupování to všem snadno prodalo.


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 154 Článků
Jsem student kreativního psaní v Praze a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, Blink-182, Brand New, Yung Leana nebo The 1975. Vedu mimo jiné i blog o méně znamých kapelách justlisten.cz