Festivalová sezóna je v plném proudu. V polovině prázdnin jsme se vypravili na další z hradů v rámci festivalu Hrady CZ. Zatím poslední zastávka se uskutečnila kousek od Plzně, ve Švihově.
Ten, kdo přijel na festival vlakem, zřejmě ani nevyrazil na prohlídku samotného vodního hradu. Ten byl totiž od areálu festivalu vzdálen cirka dva kilometry po poli, lávce a prašné cestě. Hned u hradu bylo situováno jedno ze záchytných parkovišť, které se v sobotu 1. srpna statečně plnilo. Někteří návštěvníci rozložili své stany přímo u aut, jiní zvolili podširákovou verzi spánku a další usínali přímo ve svém vozidle.
Při příchodu k místu konání samotné hudební produkce bylo již zdálky vidět festivalové stanové městečko. Přesněji šlo spíše o stanové sídliště. Bylo jich totiž požehnaně… U vstupu každý (kdo chtěl) vyfasoval staroprameňáckou Sládkovu limonádu v příjemně vychlazené plechovce a mohl nakráčet za turnikety.
V sobotu jako první zahráli méně známí Gazdina Roba, které následovali naopak velice oblíbení No Name ze Slovenska s Igorem Timkem v čele. Lidí nebylo prozatím nijak moc, ale postupně se prostor mezi oběma stagemi plnil. Jak už bylo napsáno v poslední reportáži z Kunětické hory, kterou si můžete přečíst zde, dvě pódia, kde se jako na Orloji střídaly kapely ve svižném tempu, je opravdu velice přínosný nápad.
Bez jakéhokoli čekání, kdy Xindl X musel zvučit, přešli návštěvníci jen o pár desítek metrů vedle a mohli si s ním zapět jeho největší hity. K těm se dalo zakousnout něco z mnoha pochutin, které tamní stánkaři nabízeli. Bramboráky, kterým by sice slušelo o něco více česneku, se zelím, klobásky za (pro někoho) nelidských šedesát kaček a zapít to pivkem za pětatřicet (taky pro některé zlodějina – s čímž se souhlasit nedá).
Po Xindlovi si lidé zašli zazpívat také se skupinou Portless, která pro některé překvapivě předvedla skvělou hodinovku. Zazpívat si s Kryštofem Michalem mohli i několik hitovek starých Supportů, jako třeba Let’s dance. Jiný šálek kávy opět po hodině servírovala další slovenská parta Iné Kafe, které střídali Visací zámek, Anna K., skvělý Čechomor, Tata Bojs, Wanastowi Vjecy, Mig 21, Sto zvířat a nakonec také Chinaski.
Koncerty jsou vedené podle přesného scénáře, a jen málokdy se během vystoupení od posledního hradu něco u kapel změní, což je škoda. Hrady CZ mají stále své kouzlo, i když už by se festival klidně mohl jmenovat Podhradí či Nadhradí, jelikož vzhledem k počtu návštěvníků se k hradům hudba již moc nepřiblíží.
