Po šesti letech se do Prahy vrátila synth-rocková parta The Birthday Massacre. Kanadští krvaví králíčci udělali velkou radost všem věrným fanouškům, když v neděli večer zahráli v Lucerna Music Baru své největší pecky.
Synth-rock je pro českého posluchače stále tak trochu věcí neznámou a leckdo se tohoto hudebního žánru zalekne. Naštěstí se díky kvalitním a léty prověřeným kapelám, jako jsou například The Birthday Massacre, okruh příznivců stále rozšiřuje. Jasným příkladem byl včerejší koncert této kapely v Lucerna Music Baru, kde jasně ukázali, že jsou stále špičkou synth-rockové scény a že je jejich hudba vlastně pro všechny. I pro ty, kteří tuto muziku běžně nevyhledávají, ale na koncertě se na ní rádi vyřádí. Supportem byla kapela Phosgene Girls z Přelouče. Darkwave v českém podání a navíc s českou angličtinou? Způsobovali mírné rozpaky a k pódiu se moc lidí nehrnulo. Při třetí písničce už ale začali sklízet hlasitý potlesk a publikum jim dalo šanci se ukázat. Vokalista Al Chymista Czernotta s hlasem připomínajícím Ville Vala ze skupiny HIM dával písním zajímavě chladnou atmosféru, přičemž kapela zněla živě a energicky. Skvělá kombinace, která si nakonec toho večera získala hodně příznivců.
Krátce po desáté už přicházela na pódium část The Birthday Massacre. Zpěvačka Chibbi si dávala na čas, aby publikum bylo správně dravé. Skandovali její jméno a tleskali, dokud se nezjevila potetovaná žena plnějších tvarů v kanadách s podkolenkami, rozvernými culíčky a v mini černých šatičkách, ze kterých při tom správném pohybu vykukovalo spodní prádlo, samozřejmě černé. Všichni s jejím příchodem začali jásat. Po úpravě culíků, prohlédnutí si publika a rozdání několika úsměvů začal divoký večer, a to písní Lover’s End. I když hudba hrála nahlas tak, že zpěvu nebylo téměř rozumět, nevadilo to. Zřejmě o to v tomto hudebním směru nejde.
Hlavním pozitivním činitelem večera byla silná vazba mezi performery a posluchači. Co chvíli si Chibbi i ostatní členové Massacru podávali ruce se šťastlivci stojícími pod pódiem, zpěvačka jim mávala, povídala si s nimi a rozdávala úsměvy na všechny strany. Věnovala se početným skupinkám a zaměřila se i na jednotlivce. Zkoumala, jak reagují na její zpěv, oplácela jim různorodými gesty a grimasami. Zároveň několikrát za večer vyslovila nesměle děkuji a hned na to dodala, že je to jediné slovo, které umí v češtině. Přesně tohle na mnoha koncertech chybí – komunikace s publikem, která dodává vystoupením tu správnou atmosféru. Toho jsou si očividně The Birthday Massacre vědomi. Na fanoušcích byla vidět čistá radost, euforie a chuť nepustit kapelu z pódia. Zbožně hleděli na své krvavé králíčky, kteří s nimi téměř celý večer udržovali oční kontakt. Museli ještě přidávat, a tak koncert končil až před půlnocí, kdy už byli účinkující úplně odrovnaní. Během divokého večera, kdy kytaristé zběsile skákali, Rhim hrál na bicí jako o život a Chibbi předváděla tance jako smyslů zbavená, zaznělo hned několik skvělých songů. Kill the Lights, Happy Birthday, Down, Leaving Tonight nebo Pins and Needles si spolu s kapelou zpívali všichni přítomní.
Koncert lze hodnotit pouze a jen na výbornou. S tak skvělými kytaristy a bubeníkem, kteří se během vystoupení nešetří, a se zpěvačkou oplývající hlasem, který vás rozdrtí, je každá show neuvěřitelným zážitkem. Dohromady jsou The Birthday Massacre jedna obrovská smršť energie, kterou jen tak nezastavíte. Doufejme, že se brzy krvaví králíčci vrátí a bude to dříve než za šest let.
