Závěr měsíčního turné norských Team Me proběhlo v sobotu 14. března v Lucerna Music Baru. Dali do toho hodně, v lecčems možná až příliš!
Úvodní slovo sobotního večera patřilo pražské trojici Make My Heart Explode. Půlhodinku počínající lehce po devatenácté se kluci snažili navodit rytmickou popovou náladu. I přes prozatím nevalnou účast návštěvníků se jim to povedlo a pole pro hlavní program večera bylo připraveno.
Podle přísných sobotních pravidel Lucerna Music Baru vyrazili Norové Team Me těsně po osmé na plac. Šestice čítající pouze jednu dívku u synťáku počala svůj koncert efektivním instrumentálním nástupem. Síla dvou kláves, tří kytar a bicí soupravy zněla téměř až mimosvětsky. Zahajovací song vzápětí vystřídala po pozměnění nástrojů Me and The Mountain. Pak se sympatický frontman Marius Drogsås Hagen s už lehce zaplněnějším sálem přivítal a přehlídka pokračovala dál. Opět zajímavý počátek songu s blikajícími žárovkami na stojanech mikrofonů předznamenával Did We Lose Something Here.
ČTĚTE TAKÉ: The Subways v Praze: víc než koncert to byla jedna vyprodaná párty
V následující chvíli mužská energie nechala prostor jemné dívčí hudbě a bosá Elida Inman v kratičkých šatečkách sama odehrála a odzpívala melancholický kousek Steven. Ve zbytku koncertu už k tak výraznému zjemnění nedošlo, naopak energie dále rostla a hudba nabírala na síle.
Specifikem této kapely je síla vokálů. Snad v každé skladbě nechávají vyznít až pěti zpěvákům zároveň, ve vícehlasé úpravě doplněné o velmi zajímavě působící elektrické zvuky syntezátorů tak, že vám až vyvstane husí kůže. Celkovou atmosféru doplňuje také nasazení hudebníků. Frontman si opakovaně musel otírat pot z čela, což nezapomněl vtipně okomentovat výmluvou na své geny. Taky ostatní posílali směrem k mikrofonům silné vibrace a bylo vidět, že jsou opravdové, prožité. Přesto byla tato snaha z jedné strany mnohdy marná. Nedotáhnuté vyladění nástrojů zapříčinilo téměř ztrátu slyšitelnosti zpěvů a porozumění textům. Zato instrumentální část způsobovala chvílemi až nepříjemně intenzivní zážitek, ostrý a nevyrovnaný.
Tracklist sestával střídavě z kousků z prvního alba To the Treetops! proložených novinkami z nového, zde promovaného alba Blind As Night. Stejnojmenná písnička zazněla taktéž a nebýt špatného zvuku, nazvala bych její provedení skvělé!
Fotoreport najdete tady!
V závěru se projevil opět přísný harmonogram večera, kdy konečně probuzené publikum po pár podpůrných projevech bylo odměněno dvěma přídavky, včetně Patrick Wolf And Daniel Johns. A devadesátiminutový koncert byl u konce. Jaký byl celkový dojem? Hudba mě bavila, kapela rozhodně patří mezi nápaditou část současné popové scény, jejíž budoucnost si dokážu představit, pokud si své nápady udrží. A pokud se naučí lépe zacházet s prostorem, určitě si ještě polepší. Partička působila mile a příjemně, komunikativně, uvolněně a tak, že svou hudbu a její prezentování opravdu miluje. Těším se, co nám předvede příště!
