Nedělní večer 22. února patřil zesnulému zpěvákovi Petru Mukovi, který by letos oslavil padesáté narozeniny. Do Lucerna Music Baru přišli zavzpomínat třeba Petr Kolář či Peter Nagy.
O tom, že je Petr Muk nezapomenutelnou legendou české hudební scény, není moc pochyb. A právě jeho památce byl věnován nedělní večer 22. února, kdyjeho hudební kolegové oslavili jeho padesáté nedožité narozeniny. Natěšení fanoušci si mohli ještě před začátkem vystoupení zkrátit čekání projekcí právě jeho písní. Nejeden si tak procvičoval texty. Po mírném časovém skluzu nastoupila na pódium Lucerna Music Baru skupina Petra Muka p.m. band v čele s Luďkem Fialou – kytaristou, klávesistou a producentem Mukova posledního studiového alba V bludišti snů. Ostatně, tomu patřil skoro celý večer, jelikož odezpíval velkou většinu písní a pokud zrovna nezpíval, doprovázel na kytaru. Není pochyb o tom, že to chtělo opravdu velkou kuráž vzít si na paškál takové Mukovy hity, jako třeba A stejně tě ztrácím, Spolu, či Den se točí. Fialovi se to bezesporu velmi povedlo.
Během večera ho na pódiu vystřídal například Petr Kolář, který zazpíval skladbu Tančíš sama, díky níž si vysloužil jeden z největších aplausů celého vystoupení. Spolu s Peterem Nagym si pak podali duet Nelietajú. Vedle nich přišli zazpívat také několik písní zpěvákův textař Jan Dvořák, Marcela Březinová, Bohouš Josef, či Petr Bende, který diváky rozhýbal skladbou Zrcadlo. Obvykle měl každý krátký proslov coby vzpomínku na Petra Muka. Stejně jako se střídali zpěváci, střídali se i muzikanti, tedy p.m. band vystřídala právě Fialova kapela Deep Decline, která po A Forest od The Cure rozparádila sál za znění slavné Enjoy The Silence z dílny Depeche Mode. Za klávesy se pak několikrát postavil Petr Kučera z původní Mukovy skupiny Oceán, za baskytaru Petr Hons ze skupiny Shalom. Nechyběl ani Mukův objev, dívčí skupina G*apeels.
Fotoreportáž z koncertu najdete ZDE!
Postupně zazněly i skladby jako Přicházíš s láskou, Shalom nebo Ty a já. I přes pestrý program večera byly tři body, na které nejspíš žádný z přítomných jen tak nezapomene. Prvním byl křest posledního výběru Petr Muk: Platinum Collection, který pokřtil mimo jiné i Richard Dušák. Asi nejsilnějším momentem byl sólový pianový výstup zpěvákovy dcery Noemi Mukové. V té chvíli zavládlo v sále absolutní ticho a každý sledoval holčičku se zatajeným dechem. Třetím a také posledním důležitým bodem byl samotný závěr večera, kdy Jan Dvořák odzpíval Bon soir mademoiselle Paris (ačkoliv jak sám přiznal, nečekal, že ji bude zpívat, a proto mu dělal problém text) a k němu se záhy přidali všichni vystupující a rozloučili se jak jinak, než skladbou Ráchel. Jak několikrát od Mukových kolegů zaznělo, je dobré si Petra Muka stále připomínat, jelikož přispěl nemalou částí do české hudební tvorby. A lépe, než tímto večerem si ho fanoušci i hudebnície připomenout nemohli.
