10 basáků, 4 otázky: Proč jsou lepší než kytaristi a co si myslí o předsudcích?

Mardoša, Tata Bojs | Foto: Michael Kotzur, MonsterMusic

Baskytarista – ten, který většinou nikoho nezajímá nebo kam basák nemůže, tam to nikdo nezaregistruje. Jen malá ukázka vtípků směřovaných na duše ovládající v kapele 4 struny. Nebo to máte jinak a děláte si srandu spíše z bubeníka? Čtyři otázky jsme položili deseti basákům domácí pop-rockové scény.

O basácích se traduje, že jsou to líní kytaristé, ztotožňuješ se s tím?

Łukasz Feber (Nebe): Baskytary jsou váhově asi ve všech případech mnohem těžší než kytary, takže záda více trpí – nesouhlasím (smích).

Kuba Ryba (Rybičky 48): To říkaj kytaristi, protože jsou to honiči strun. My basáci nejsme líný, nám stačí jen 4 struny (smích).

Maro Zeman (David Stypka & Bandjeez): Samozřejmě se s tím neztotožňuju, ovšem mluvím sám za sebe. Nevylučuju, že to tak někteří basáci mají (smích).

Ondra Málek (Jelen): Línej jsem možná trochu jako člověk, ale línej kytarista určitě ne. Na kytaru mě baví hrát a vlastně původně jsem v kapelách hrál pouze na kytaru. Na basu jsem přešel z personálních důvodů – je nás totiž méně.

Michal Stulík (Mirai): Na baskytaru se dá hrát stejné množství not, jako na kytaru. Záleží na stylu hudby a role jednotlivého nástroje. Je ovšem zajímavé, že jsem prvně hrál na kytaru a pak teprve přešel na baskytaru.

Nikolaj Arichtev (Kryštof): Asi to pochází z vtipů o muzikantech, ve kterých se naráží na to, že basa má méně strun než kytara, tím pádem se na ní basák moc nepředře. A taky je fakt, že spousta basáků začínala nejdříve na kytaru. Ať už pak přešli na basu z jakéhokoliv důvodu, jak nad tím tak přemýšlím, něco pravdy by na tom tvrzení být mohlo.

Joey Kutý (Easy Steps): Myslím, že jde spíše o utlačování potencionálního nadání a nepochopení roli basáka ze strany kapely (co se týče pop-rock žánru). Řekl bych, že je v mysli hudebníků (nebasáků) zažitá myšlenka, že basák = líný člen kapely, co má všechno jednoduché a nemusí toho umět tolik. Naopak, pokud se otevře basákovi větší prostor v kapele, může z toho vykvést něco nového, dobrého. Rozhodně tedy s termínem „líní kytaristé“ nesouhlasím. Mimo jiné – v žánrech, kde je basa jeden z hlavních instrumentů, jazz apod., se o tomto mluvit určitě nedá.

Michal Faitl (Mandrage): Myslím si, že to spíš traduje neodborná veřejnost, než muzikanti takoví. Ono hrát líně se dá na každý nástroj. A hrát špatně také. Například v kapele Red Hot Chili Peppers je basák nejdůležitější člen, který tvoří většinu zážitku, co si lidé odnesou z poslechu jejich songu. Zpěvák je falešnej a kytarista šmrdlálek. Ale to přeci neznamená, že jsou všichni kytaristi šmrdlálci a zpěváci falešný vemena. Obecně má (není to pravidlem) kytara 6 strun a basová kytara 4 struny. Housle mají taky čtyři struny a rozhodně bych o panu Šporclovi neřekl, že je to línej harfista (smích).

Mardoša (Tata Bojs): To mě nikdy nenapadlo. K volbě nástroje mě vedl spíš nižší počet strun než lenost. Možná to je ale to samé?

Tomáš First (Ovoce): To bych se sám shazoval, kdybych se s tímhle tvrzením ztotožňoval (smích), ale musím přiznat, že jelikož jsem začínal s hraním docela pozdě (někdy v osmnácti), tak jsem si myslel, že na kytaru jsem moc starej a na basu bude snazší se naučit – což se postupem času moc nepotvrdilo (smích).

Dokázal bys v kapele zastoupit i jinou funkci než roli basáka?

Łukasz Feber (Nebe): Klávesy bych zvládnul líp než baskytaru (smích).

Kuba Ryba (Rybičky 48): V kapele zpívám, takže to k tomu zvládnu zastoupit určitě. Na kytaru umím tak spíš na skládání songů a na bicí jenom základní rytmus.

Maro Zeman (David Stypka & Bandjeez): Zaskočit bych dokázal doprovodnou kytaru, na kterou občas hrávám a skládám věci. Jinak svou desku jsem byl donucen nahrát si celou sám, takže basa, bicí, kytara, klávesy a zpěvy jsem studiově schopen nahrát. Ovšem například piano bych na živé vystoupení musel pocvičit.

Ondra Málek (Jelen): Ano. Hraju zároveň na basový buben a zpívám, takže se nebráním žádný funkci.

Michal Stulík (Mirai): Díky naší kapele Mirai si dnes uvědomuji, kolik funkcí je potřeba. Kolem sebe máme techniky, zvukaře, prodavače merche, bookery, atd. a stále nejsem pouze baskytarista. Každý z nás zastupuje více funkcí, takže odpověď zní ano (smích).

Nikolaj Arichtev (Kryštof): Jak jsem psal o basácích výše, tak i já jsem začínal na kytaru a pořád na ni hraji a taky skládám. Takže bych v kapele mohl zaskočit za kytaristu, což se už v minulosti i párkrát stalo. Já jsem totiž původně chtěl být kytarista a samotného mě ani nenapadlo hrát na basu, ale ona na mě v kapele tak trochu zbyla a už na ni hraji skoro 25 let.

Joey Kutý (Easy Steps): Myslím si, že ano. V případě, kdyby probíhaly nějaké významnější změny v obměně sestavy, o které raději reálně neuvažujme, bych teoreticky mohl zastávat pozici zpěváka, kytaristy a možná i klávesáka.

Michal Faitl (Mandrage): Tak ta kytara je mi z našeho obsazení po base nejbližší. Ale pokud by mi někdo nedržel pistoli u hlavy, tak bych přecijen raději zůstal u toho svého. Rozhodně nejsem takovej ten multitalentovanej hudebník, který na co šáhne to dokonale ovládne.

Mardoša (Tata Bojs): Maximálně roli konferenciéra. Podprůměrného (smích).

Tomáš First (Ovoce): V kapele jsem ještě schopný zastat roli řidiče a taky jsem dobrej v prodávání merche (smích).

Který basák z jakékoli kapely tě napadne jako první a proč?

Łukasz Feber (Nebe): Ben Kenney z Incubus – celá ta kapela je moje srdcovka.

Kuba Ryba (Rybičky 48): Nikki Sixx, Lemmy a Mark Hoppus, nenapadnul mě jeden, ale hned tři. Proč? Asi mě nějakým způsobem ovlivnili.

Maro Zeman (David Stypka & Bandjeez): Basové idoly jako takové už asi nemám. Ale pokud bych měl napsat, kdo mě napadne jako první, jsou dva. Jaco Pastorious a Flea. Oba jsou natolik osobití a svojští, že jejich hra oslovila snad všechny basáky, ale hlavně i nebasáky. Jejich pojetí hry je pro mě tím nejhezčím, co jsem v životě viděl a slyšel.

Ondra Málek (Jelen): Michael „Flea“ Balzary z kapely Red Hot Chili Peppers. Nejlepší basák tohoto věku.

Michal Stulík (Mirai): Baskytarových vzorů mám hodně, ale jeden byl v mém životě zásadní a vždy už bude na prvním místě. Je to můj první učitel Jarda Janek (Jaryn), který mi dal do basového rynku vše potřebné. Byl to skvělý učitel, úžasný člověk. Díky Jaryne!

Nikolaj Arichtev (Kryštof): Opravdu je těžké vybrat jen jednoho basáka, když jich je na světě tolik vynikajících, kteří umí zahrát možné i nemožné. I když vždycky to není jenom o tom, že dokážete zahrát něco lépe nebo rychleji než ostatní. Basa má v kapele svou funkci a měla by být prospěšná a užitečná hlavně pro danou skladbu. Proto raději poslouchám písničky a kapely jako celek, než jen jednotlivé nástroje, které chtějí exhibovat. Jako příklad mě napadá Sting. Obdivuji ho nejen jako basáka, ale i jako skladatele a zpěváka, který ovládá více nástrojů. Je to úžasné, jak si jeden člověk dokáže napsat skladbu, text, ve studiu si to nahraje, zazpívá a pak ho za to obdivuje celý svět. Je to neskutečný talent a osobnost. A také obdivuji, jak může hrát na basu a u toho ještě zpívat. To vůbec není jednoduché.

Joey Kutý (Easy Steps): Tyson Ritter z kapely The All American Rejects. Jedná se o frontmana a zároveň baskytaristu úspěšné rockové kapely, která provázela velkou část mého dětství. Myslím, že zastávat pozici basáka a zároveň zpěváka v odvětví rocku a pop-rocku je ideální kombinace vzhledem k někdy až lehkým akordickým změnám v písních.

Michal Faitl (Mandrage): Christopher Tony Wolstenholme z kapely Muse. Nikdy jsem neměl moc rád funky, přitom v tomhle žánru je mnoho skvělých basáků, co by asi stáli za větší pozornost. Ale já vyrůstal na kapelách Marilyn Manson, NIN, Depeche Mode a Muse, kde nejvýraznější z nich mi přijde právě Christopher. Má v kapele velký prostor, jeho basa má vždy skvělý zvuk a většina jejich tvorby je na ni „postavena“. V neposlední řadě samozřejmě hraje výborně a teď jak zhubnul i docela dobře vypadá.

Mardoša (Tata Bojs): Asi Paul Simon z The Clash kvůli obalu London Calling. Nejlepší obal, na kterém figuruje baskytara!

Tomáš First (Ovoce): Jelikož jsem velký milovník slapu tak asi Les Claypool z Primus – to je basák z úplně jiný planety.

Čím to je, že jsou basáci vždy svým způsobem „jiní“ od zbytku kapely?

Łukasz Feber (Nebe): U nás v kapele jsme každy „jiný“ (smích).

Kuba Ryba (Rybičky 48): Jiní jsou jenom bubeníci, basáci jsou v pohodě. A kdo říká, že ne, tak kecá nebo je to bubeník (smích).

Maro Zeman (David Stypka & Bandjeez): Já to takhle asi nevnímám. Spíše si myslím, a nebo mám takové zkušenosti sám za sebe, že ti mimoni v kapele jsou bubeníci (smích).

Ondra Málek (Jelen): Nevím o tom, že basáci jsou „jiní“, ale budu o tom přemýšlet (smích).

Michal Stulík (Mirai): Jestli jsem jiný, to si neuvědomuji. Sám bych rád věděl v čem to vězí (smích).

Nikolaj Arichtev (Kryštof): Taky jste si toho všimli? Ale oni za to nemůžou. Ten nástroj si je totiž vybere sám, to není náhoda. S trochou nadsázky je to tak, že bubeník celý koncert tříská do bicích a činelů a musí od začátku do konce jet jako nějaká mašina. Kytarista zase pobíhá po pódiu zprava doleva a u toho mu prsty běhají po hmatníku zleva doprava. Ze zpěváka musí zase nevyčerpatelně tryskat emoce směrem k publiku. A basák? Ten si drží ten svůj valící se groove a spojuje tím všechny nástroje v jeden celek, v jednu kapelu, v jeden sound… Mám pocit, že basáci jsou takoví pohodoví týpci, kteří hrají ty své uklidňující hluboké tóny a nic je nemůže rozhodit. To se samozřejmě projevuje i v jejich osobnosti a v životním stylu, který z nich pak vyzařuje, takže působí, že jsou jiní než ostatní. Nesmím taky zapomenout dodat, že my basáci jsme ještě ke všemu velcí sympaťáci. I když i tady platí výjimky, které potvrzují pravidlo (smích).

Joey Kutý (Easy Steps): Asi bych se obrátil zpět k první otázce, kde se jedná o tzv. nepochopení ze strany kapely a určitá psychická bariéra, která se vytváří díky všem těm možným zažitým termínům, a tím k automatickému odsouzení, á la hodit basáka do pytle s titulkem „líní kytaristé“.

Michal Faitl (Mandrage): Já tedy nezaznamenávám podobnost ani mezi ostatníma členama kapely. Jsou kapely, kde je basák zároveň frontman. Jsou kapely, kde je basák debil a v jiných zase třeba pedofil. Ale opět to mohu říci i o jiných muzikantech s jinýmy nástroji. Já to paušalizovat neumím. Možná bubeníci ano (smích). Pokud mohu odpovědět za sebe, tak já jsem oproti klukům z kapely víc praktický typ a méně „umělec“ s hlavou v oblacích. Ale to je tak všechno, co já cítím za rozdíly. Byť i tyhle drobnosti můžou být někdy hodně vyčerpávající.

Mardoša (Tata Bojs): Nevím, připadám si stejný (smích).

Tomáš First (Ovoce): Jsme prostě salónní intelektuálové, ne žádná banda egomaniaků jako kytaristi (smích).


Napište komentář

Markéta Koloničná
O Markéta Koloničná 183 Článků
Miluji léto a festivalovou atmosféru! ☼ Live koncerty jsou události, jež mě naplňují energií a MonsterMusic mi dává příležitost se s vámi podělit o pojmy s dojmy.