Fast Food Orchestra: Muzikanti a filmaři se mezi sebou rádi kočkují

Fast Food Orchestra | Zdroj: archiv kapely

Fast Food Orchestra už několik let platí za jednu z nejznámějších i nejzajímavějších ska kapel z České republiky. V rozhovoru se nám představili a přiblížili své současné aktivity – nový klip, nové album i definitivní přechod k rodné češtině.

Kdyby vás snad někdo nějakým nedopatřením ještě neznal, jak byste se mu popsali?

Říkáme si Fast Food Orchestra, je nás šest a uchvátila nás energie jamajské hudby, kterou rádi fúzujeme s kdečím, co nás napadne. Pokud nás neznáte, zkuste si nás poslechnout, třeba to bude láska na první poslech, ostatně vypnout to můžete kdykoliv.

Ska prošlo hodně košatým vývojem – od jamajských prvopočátků přes londýnský 2-tone až po hrátky s punkem. Které skupiny vás nejvíce baví a inspirují?

Inspiruje nás cokoliv dobrého, co se k našim uším i očím donese. V podstatě jde hlavně o to, aby to mělo nápad a člověk tomu uvěřil, zkrátka to bylo od srdce. Vůbec to nemusí být ska a reggae, může to být klidně metal nebo punk. Každý z nás poslouchá tunu hudby, staré i nové, tradiční i progresivní a tohle všechno se do naší hudby chtě nechtě promítá.

V minulosti jste hodně hráli v cizině – v kterých zemích to bylo a s jakými jste se tam setkali ohlasy?

Opakovaně jsme projeli Evropu a Balkán. Zahráli jsme si taky v Moskvě, Izraeli nebo Brazílii. Ohlasy byly super, na většinu koncertů vzpomínáme rádi, případně se smějeme, jakej punk to byl.

Plánujete nějaké další hraní v zahraničí?

Momentálně se soustředíme hlavně na hraní v ČR a turné v cizině neplánujeme. Kdyby však něco zajímavého přišlo, vyrazili bychom hned, vždycky to byla velká legrace.

Písničky máte v češtině i v angličtině. Který jazyk vás baví víc a v čem se ty jazyky liší?

Momentálně to na plné čáře vyhrála čeština. Liší se hlavně v tom, že je to náš mateřský jazyk, kterým se dokážeme vyjadřovat mnohem lépe než jazykem cizím. Čeština je méně ohebná, takže napsat text, který má sdělení a zároveň lahodí i uším, je určitě těžší, ale i tak jsem rád, že jsme tento krok po letech udělali.

Proč jste se na chystaném albu rozhodli zůstat jen u češtiny?

Těch důvodů bylo hned několik. Jedním z nich byla výslovnost, která mě dlouhodobě trápila. Když jsme začínali, tak v podstatě celý svět (nejen) kolem třetí vlny ska zpíval anglicky, takže jsme to dělali i my. V té době výslovnost nikoho nezajímala, byla tu hromada kapel z Evropy, Jižní Ameriky nebo Japonska, co měly výslovnost mnohem horší než my, ale řekl bych, že této době už dávno odzvonilo.

Zpěv a jazyk jsou zkrátka nástroje, které piluješ stejně tak, jako třeba kytaru nebo bicí, a pokud dojdeš do stádia, kdy vidíš, že všechno je super jen toto ne, pak je třeba se zamyslet, jestli to nezměnit. Už jsem nechtěl točit další desku s tímhle handicapem. Pak jsou tu samozřejmě ještě další racionální důvody. Například to, že už nemáme moc v plánu pokoušet se prorazit za hranicemi a že zkrátka víme, že u nás vždycky bude lépe fungovat písnička s českým textem než s tím anglickým. Je to prostě fajn, slyšet lidi zpívat tvoje věci, což u těch anglických textů nebylo tak časté.

Mohou vás fanoušci podpořit např. v rámci crowdfundingové kampaně?

Ano ano, mohou. Po mnoha úvahách jsme se rozhodli spustit kampaň na HitHitu a požádat tak fanoušky o pomoc s financováním nové desky. Minulou desku jsme splatili teprve nedávno a říkali jsme si, že určitě existuje dost lidí, kteří nás rádi podpoří, abychom před sebou nemuseli zase několik let tlačit dluh. Většina odměn je spojená právě s novou deskou, takže se v podstatě jedná o předobjednávku nebo trika, které by si ti nejvěrnější na turné k desce koupili tak i tak. Tímto bychom rádi všem podporovatelům poděkovali.

Jak probíhalo natáčení nejnovějšího klipu? Váže se k němu nějaká vtipná historka?

Natáčení bylo velmi poklidné a bohužel se k němu neváže žádná veselá historka. Obecně se ví, že muzikanti a filmaři se mezi sebou rádi kočkují. Obě tyhle skupiny lidí jsou totiž dost divný a dohromady to často bývá nesnesitelné. Při natáčení Strun se nic takového nedělo a bylo to neuvěřitelně přátelský prostředí.

Hodně hrajete po festivalech. V čem se to liší od ostatních koncertů?

Před patnácti lety bych ti řekl, že mám radši kluby, kvůli unikátní atmosféře, ale dneska to u mě vyhrává léto a hraní pod širým nebem. Je tam ve většině případů lepší zvuk, prostor na skákání a několik tisíc skotačících lidí před tebou. Každopádně hraní v klubu, kde jdou lidi hlavně na tebe a pak s nimi máš možnost pokecat na baru, má taky něco do sebe.

Na kterém festivalu se vám líbilo nejvíc?

Tohle léto jich bylo opravdu hodně. Asi nejlepší a nejsrdcovější koncert jsme měli na skautském festivalu Obrok. Tolik dobré a kvalitní energie člověk normálně nabírá za deset koncertů, tady jsme to měli za jednu hodinu. Perfektní byl Rockový Slunovrat, Studnice fest v Hlinsku, Colours of Ostrava a samozřejmě domácí Mighty Sounds v Táboře.

Plánujete turné – kolik bude mít zastávek? Budete po těch letech někde úplně poprvé?

Turné jedeme s kámošema z Circus Brothers a bude mít 15 zastávek. Většinou se jedná se o prověřené lokace, kde vždycky byly ty nejlepší a nejdivočejší párty.

Co byste vzkázali skáčkařům a fanouškům FFO?

Zůstaňte tak skvělí, jaký jste, mějte se rádi a podporujte muziku. No a samozřejmě doražte na nějaký z koncertů a zastavte se na kus řeči. Na závěr rozhovoru přidáváme i seznam všech zastávek nastávajícího turné, které bude společné se skupinou Circus Brothers.

14. října – Jihlava, Soul Music Club
21. října – Vsetín, Tři Opice
27. října – Litomyšl, Kotelna
28. října – Plzeň, Buena Vista
03. listopadu – Hradec Králové, AC KLUB
04. listopadu – Ostrava, Barrák
10. listopadu – Chrudim, Rklub
17. listopadu – Brno, Eleven
18. listopadu – Zlín, Bamboo
25. listopadu – Sedlčany, Pohoda
08. prosince – Kutná Hora, Česká 1
09. prosince – Liberec, Bunkr
21. prosince – Praha, Lucerna Music Bar


Napište komentář

Michal Tykva
O Michal Tykva 112 Článků
Kolíňák, *1999. Jednoho dne (snad) guitar hero a autor bestsellerů. Mám rád hlavně prog, RIO, punk, HC, ska, k-pop, rockovou klasiku i extrémní metal, ale v každém žánru se dá najít něco zajímavého. Co se oblíbených interpretů týče, jsou jich desítky a snad i stovky... David Bowie, Beck Hansen, The Beatles, The Pogues, Days N' Daze, The Specials, The Clash, Mudhoney, The Cure, King Crimson, Peter Hammill, Hüsker Dü, Black Flag, Sonic Youth, Rush, Yes, ELP, Pink Floyd, Radiohead, Manic Street Preachers, Kyary Pamyu Pamyu, Bob Marley, Peter Tosh...