Lipo: Zpívání je pro mě dobrodružství, nepřipadám si v něm úplně doma

Lipo | Foto: Radek Kudláček

Po dlouhých čtyřech letech vydal český rapper a básník Lipo novou desku, která nese název Lyrika. Na té se více soustředí na muzikantskou stránku a klade větší důraz na obsah textů. Co o nové desce prozradil ještě před jejím vydáním?

Pro začátek bych se chtěla zeptat trochu víc obecně. Nová deska Lyrika Ti vychází 27. dubna, jak bys nám ji krátce představil?

Asi zásadní je to, že deska vychází po čtyřech letech, což je celkem dlouhá doba. Stojí za tím víc faktů, částečně umělecká vyčerpanost mě i ODDýho který desku produkoval, nebo to, že se už nepíšou texty tak snadno, jako když mi bylo dvacet. Teď mi je 32, takže si myslím, že deska je i přirozeně dospělejší. Deska předtím byla ve znamení velkých hudebních experimentů, Lyrika je hlavně o náladách a pocitech.

Myslíš si tedy, že je vidět nějaký rozdíl oproti Tvé dřívější tvorbě?

Já si myslím, že není tak zásadní. Proto jsem novou desku nazval Lyrika, protože lidé, kteří mou tvorbu znají, vědí, že já jsem vždy kladl velký důraz na slova a na nějakou zprávu, kterou ty slova nesou. To je odkaz už od období BMP, kdy jsem měl kapelu s Pauliem Garandem a pokračuje vlastně až do dneška.

Na nové album sis přizval hned několik hostů, jak se Ti s nimi pracovalo?

Úplně v pohodě. Jsou to moji kamarádi a lidi, se kterými se znám, takže dobře. Ta deska je ale více než o hostech o tom, že jsme ji dělali s ODDým, strávili jsme hodiny a hodiny práce ve studiu. Je to výsledkem nějakého našeho společného dialogu o tom, co je dobré. Někdy nás něco napadlo hned, někdy jsme to třeba vyzkoušeli a zjistili, že to není ono. Takže je to také hlavně o hledání nějakého uměleckého tvaru.

Chystáš také nějaké koncerty k vydání nové desky?

Já teď pojedu koncerty hlavně venkovní na různých akcích teď na jaře a v létě. Na podzim bych rád udělal křest k nové desce a i nějakou tour. Myslím, že to desce prospěje, protože vím, že nedělám žádnou trendovou, možná prvoplánovou hudbu, tak si ji lidé musejí nejdříve hlavně naposlouchat.

V jedné z písní dokonce zpíváš Ty sám, jaké to bylo?

To je vlastně také novinka oproti té předchozí desce. Bylo to takové dobrodružství. Já si ve zpěvu nepřipadám zrovna úplně doma a zároveň často poslouchám věci, které propojují zpěv a rap. Mám třeba hodně rád The Weeknd a tak, takže jsem si to chtěl také zkusit. V některých písničkách byly i věci, které byly hodně osobní, takže jsem si říkal, že bych to nejspíš tedy měl zpívat já sám. A také mi dodali odvahu lidé kolem mě, kteří mi řekli, ať do toho jdu. A tak jsem to zkusil.

Plánuješ v budoucnu ještě více zpívat?

Ne (smích). Nebo není to spíš něco takového, že bych si vytyčil cestu, že teď budu zpěvák. Úplně to není nic pro mě, ale nebráním se tomu. Když to přijde, tak to přijde.

Kde ses při vytváření nového alba nechal inspirovat?

Tak ty písničky jsou hodně i vztahové, takže třeba ze svých vlastních vztahů nebo osobního života. Hodně také u jiných umělců, u jiné hudby, filmů nebo třeba výtvarného umění. To všechno je pro mě dost důležité.

Máš tedy nějaký hudební vzor?

Jo, jsou třeba lidé jako je Kendrick Lamar nebo rapper J. Cole, to jsou jména, která jsou veliká hlavně v Americe a která jsou podle mě dost progresivní. Řeší zajímavá témata a zároveň to jsou hodnotní umělci.

V písni Nebudu lhát se přímo vyjadřuješ k české hip-hopové scéně, jak se ohledně ní tedy cítíš?

Cítím se tak, že ji přestávám řešit úplně. Tuhle píseň jsem napsal před nějakou dobou a vlastně jsem i přemýšlel, že už bych ji tam ani nedával. Spousta mladých lidí má tu českou scénu ráda a já jsem dříve považoval za důležité se k tomu vyjádřit. Teď už to ale zase až tolik neřeším. Občas se podívám, co z té scény vzejde, co za nové písničky nebo interprety se objeví, ale už necítím tu potřebu něco měnit.
Měl jsem třeba rozdíl mezi první deskou a třetí deskou, kde jsem chtěl mluvit o možnostech rapu, chtěl jsem tím i něco změnit. Byl jsem takový idealista a měl jsem nějakou představu, jak by to tady mohlo vypadat, že bych mohl řešit nějaká relevantní témata. Ale téhle potřeby jsem se už vzdal.

Čtěte také: Lipo v novém klipu kritizuje nešvary domácí rapové scény

Máš tedy pocit, že se to od té doby, co jsi tu písničku napsal, nějak změnilo? Že se objevil někdo nový, kdo by právě nějakou takovou změnu mohl mít?

Ale jo, jsou tady třeba taková jména jako je rapper Matys. Je to kluk ze Slovenska a ten k tomu zase přistupuje jinak. Je to niterný. Občas se objeví právě takové nějaké jméno, ale ti, co se nachází v takovém tom mainstreamu, který je nejvíc vidět, který najdeš v trendech na YouTube, tak tam to bohužel moc nevidím. Tam spíš nacházím taková schémata a klišé, než že bych viděl něco inspirativního.

V minulosti jsi vydal i píseň zaměřenou hlavně na politiku, máš něco takového připravené i pro současnou politickou scénu?

Měl jsem dokonce i nějaké rozepsané, ale nějak jsem to nezvládl. Buď se mi zdálo, že trošku zestárly nebo se to nehodilo. Ale vlastně se tomu vůbec nebráním. Děje se toho hrozně moc a já nechci, aby to bylo tendenční. Aby to byly nějaké výkřiky do tmy. To podle mě nemá velký smysl.

K některým z nových písní máš už vydané i nějaké videoklipy, plánuješ natočit ještě další?

Ještě vznikne videoklip k písni Svoboda, to je ta úvodní píseň s Marcellem, který zpívá v refrénu a já bych poté určitě ještě nějaký videoklip rád natočil na jednu z těch osobnějších písní, hlavně spíš pro sebe.

Ty vlastně i sám videoklipy režíruješ, jak se Ti s nimi pracuje?

No, když režíruji sám sebe, tak se mi to režíruje celkem špatně. Před kamerou je to takové zvláštní, ale na druhou stranu mám tu výhodu, že když tu písničku napíšu, tak si představuji rovnou obrazy a mám to všechno propojené. Už to ve mně vyvolává nějaké emoce, a navíc si myslím, že s těmi emocemi to je i snadnější. Mít třeba takovou trendovější taneční věc, ta ve mně nic takového nevyvolává a ten pocit se mi poté nikde nezobrazí. Mezitímco mé písně jsou často dost emotivní, jsou o nějakých konkrétních náladách.

Lyrika vyšla již 27. dubna a recenzi na ni si můžete přečíst zde.


Napište komentář

O Andrea Kuttelwascherová 21 Článků
Jsem osmnáctiletá introvertní extrovertka, které v žilách koluje kofein a hudba. Mluvím plynným sarkasmem a pokud mě někde nenajdete se sluchátky v uších, nejspíš se právě potím na tanečním parketě. Pokud jde o hudbu, mezi mé oblíbené kapely patří: Bring Me The Horizon, Parkway Drive, Architects, Asking Alexandria, Linkin Park nebo třeba Green Day.