Kapela Mig 21 je známá svou zábavnou hudbou, vtipnými texty a skvělými koncerty. Po dlouhé době se nám připomněla vydáním desky, kterou pojmenovala jednoduše, Album. Nejen o jejím zrodu nám popovídal kytarista Tomáš Polák.
Jaké to je vydat po takové době nové album?
Je to jako být na dovolené s partou Němců. Jenom práce a žádná zábava.
Co nové Album nabízí?
Tak především kaskádu podmanivých melodií a duchaplných textů. Je to Album ve smyslu Sbírka a nabízí sebrané písně za posledních 7 let doplněné aktuální letošní tvorbou.
Spolupracovali jste na něm s někým?
Ano. Objevil jsem skvělého spolupracovníka, jmenuje se Matěj Benko, je to jazzový klavírista, aranžér, skladatel a člověk, jehož schopnosti daleko přesahují rámec popu, ale i přesto jej má rád. U těch starších písní s námi spolupracovali Dominik Renč, Hynek Obst, Libor Mikoška a Zdeněk Bína.
Proč ten název Album?
Hudební album má odbornou definici: Je to trvalý záznam několika spřízněných nahrávek od jednoho interpreta. A o to nám šlo, sesbírat dosud vzniklé nahrávky,
vytvořit i nové a dát dohromady sbírku písní zapečenou do jednoho kolečka.
Jaké bylo nahrávání?
Zvolili jsme techniku autorského nahrávání, to znamená, že každý part se nahrával v soukromí každého interpreta. Jirka zpíval ve své pracovně, trumpety točil Pavel u sebe na statku, kytary, klávesy i některé basy se točily v mém studiu, jen bubny ve studiu Sono. Pak jsem to u sebe všechno sešrouboval dohromady, donesl do Sona na mix a mastering. U starších písní jsme přetáčeli jen některé party. To všechno se odehrávalo během března až září letošního roku.
Jak taková skladba vzniká?
Napíši demo písně v počítačovém programu Pro Tools, tj. máme melodii, harmonii, vedení basové linky, pohyb bicích, formu písně – zkratka něco, co zní jako hotová hudba. Nazpívám to svahilštinou co nejvíce podobnou češtině a dam to Jirkovi k otextováni. S hotovým textem to pak vezmeme do zkušebny a zjišťujeme, jestli je to hratelné i naživo, jestli se text nějak zásadně nepere s melodii atd… Po nazkoušení to testujeme na divácích a podle reakcí poznáváme, jak na tom jsme. Hozeny půllitr znamená nic moc, výkřiky ,,Bozi!” znamená, že to prošlo.
Kdo má největší tvůrčí podíl na písničkách?
Jirka píše texty, já hudbu, kapela to hraje jak o život, takže všichni.
Jak se sžil s kapelou nový baskytarista Adam Stivín?
Skvěle, kromě funkce baskytaristy má také funkci navigátora. On a jeho přítel Google jsou při ztrátě orientace v odlehlých destinacích nedocenitelní.
Kdo má v kapele hlavní slovo?
Ten, kdo zrovna nejvíc mluví.
Kam chodí Jiří pro inspiraci textů?
To nevím, Jirkovo tajemství.
Na co se mohou těšit fanoušci na podzimním turné?
Hrajeme všechny písně z našeho Alba, pak je tu krásná scéna s dynamickými rekvizitami, které vytvořil Pavel, a v neposlední řade jsme to my, členové tanečního, pěveckého a striptérského souboru z Prahy 5, Smíchova.
Jaký byl křest Alba?
Byla to vernisáž v pražském DOXu, kde jsme křtili jak CD, tak i jeho obal. Ten vznikl z fotografie Martina Tisa, která je následně ručně vyšitá (rukou Radky Kalabisové) a výsledná tapiserie je znovu přefocena. Byl to složitý proces, ale výsledek stojí za to. Myslím obal i vnitřek.
