Rituály: Jsme holt kapela cyniků

Rituály | Foto: Martin Poš

Když se kapela A Banquet rozhodla ukončit svoji činnost, založili dva její původní členové nový projekt, který nazvali Rituály. Na jaře roku 2014 vydali svůj debutový singl Stín perutí a o dva roky později debutové album Vsaď na černou. Nejen o nové desce, ale také o personálních změnách v kapele či plánech do budoucna nám poskytl rozhovor frontman Rituálů Michael Vácha.

V dubnu jste vydali vaše debutové album Vsaď na černou, které sklidilo velmi pozitivní reakce ze stran fanoušků i kritiků. Jak se na něj díváte s odstupem času? 

Michael: Něco už mě tolik nebaví, něco zas víc než v době nahrávání. Ale to je normální, záleží kudy se člověk dál pak ubírá. Rozhodně jsme s deskou ale spokojený, protože splnila to, co splnit měla – první ucelenější představení naší tvorby, takovej odrazovej můstek.

Máte na novém počinu nějakou vyloženě oblíbenou píseň? Jestli ano, tak proč?  

Michael: Mám radši ty tvrdší, asi proto, že víc korespondují s tím, kde se teď jako kapela nacházíme.

V minulém roce vyšel váš první videoklip k singlu Příměří, jenž se ale na albu neobjevil. Chystáte tedy klip i k aktuální desce?

Michael: Nějaký nápady máme, ale zatím jsme se k videoklipu nedokopali. Rádi bychom, ale záleží to dost na financích, nechceme totiž dělat nic polovičatýho.

Není to tak dávno, co jste s kapelou odehráli vůbec první koncert. Jaké na něj máte vzpomínky? 

Michael: Zamlžený. Bylo to takový hektický období, kdy se střídala euforie, že hrajem naživo s novou kapelou s následnýma mejdanama.

Po změně sestavy přišli do Rituálů dva noví členové, přičemž poprvé jste v tomto složení zahráli teprve v srpnu. Jak jste se dali dohromady?

Michael: Byl to přirozenej proces. Tím že Rituály původně začali jako projekt mě a Richarda, chvíli trvalo, než jsme našli ty správný další lidi. Takže na bicí hraje Martin Čech a jako poslední článek zapadl druhý kytarista Sebastian Sorrosa.

Momentálně obrážíte Českou republiku s podzimním mini turné, na němž vás doprovází kapela Flattus. Jak vznikla vzájemná spolupráce? 

Michael: Myslím, že s tím přišel Martin a my řekli: Proč ne?

Na koncertní šňůře poprvé představíte zbrusu nový song Úplněk. Pracujete už tedy intenzivně na novém materiálu? Bude se případná další deska v něčem zásadně odlišovat od té předchozí?

Michael: Nový písně průběžně připravujeme a některý postupně zařadíme do koncertních setů.  Na novou desku si zatím žádný termíny nedáváme, až budeme cítit, že je třeba songy zaznamenat, uděláme to. Myslím, že hlavní rozdíl bude ve větší ucelenosti a nekompromisnosti.

Odkud obvykle čerpáte inspiraci k hudbě a textům? 

Michael: Ovlivňuje nás hlavně naše nitro a nejbližší okolí. Taky absorbujem hodně negativních věcí, který pak filtrujem přes písně. Jsme holt kapela cyniků.

Jaké jsou vaše plány na následující rok? Máte nějaké ambice, kterých v něm chcete dosáhnout? 

Michael: Ty jsou jasný. Chceme hodně hrát a dostat naše písně mezi lidi, který budou oslovovat. Nemusí oslovit všechny, hlavně když jich bude hodně.

Podzim 2016 

24. listopadu Hradec Králové – AC Klub
25. listopadu Trutnov – Pasáž Trutnov
26. listopadu Jaroměř – Bastion No.35
29. listopadu Praha – Rock Café Prague
03. prosince  Most – Kaštan


Napište komentář

Patricie Hochmannová
O Patricie Hochmannová 138 Článků
Psaní hudebních článků na MonsterMusic je spolu s hrou na kytaru a navštěvováním koncertů mým největším koníčkem. Mezi mé nejoblíbenější tuzemské interprety patří Mandrage, Kurtizány z 25. Avenue, Wanastowi Vjecy, Devil's Autumn, Atari Terror, OVOCE, Imodium, Michal Hrůza, David Koller, Five O'clock Tea, ATMO music, Marpo, IronKap. Mezi zahraniční pak The Chainsmokers, Galantis, Krewella, Papa Roach, AFI, Three Days Grace, Bring Me The Horizon, Asking Alexandria, The Devil Wears Prada, Beartooth, Five Finger Death Punch, Sixx:A.M.