Royal Republic: Jsme veselá kapela, úspěch jsme si ale vydřeli

Royal Republic, Aerodrome Festival 2017 | Foto: Michael Kotzur, MonsterMusic

Letošní Aerodrome Festival představil, jako každý rok, hvězdami nabitý line up a vedle Linkin Park, Simple Plan či Enter Shikari se v letos v červnu na Letišti Letňany ukázala i švédská parta Royal Republic. My jsme na festivalu vyzpovídali jejich kytaristu Hannese Irengårda a baskytaristu Jonase Alména.

Ti se rozpovídali o svých vlivech, dojmech z Česka, hokeji i poněkud pozoruhodných plánech do budoucna. Na koncertě pak kapela ohlásila brzký návrat do Česka a fanoušci tak ještě letos budou na Royal Republic moci vyrazit znova, a to buď 5. prosince do Prahy nebo o den později do Brna.

Často býváte označováni za kapelu hrající „moderní rock’n’roll“. Především na internetu se toho v tomhle směru dá najít opravdu hodně, jak se vidíte vy sami a kdo vás ovlivnil v tom, abyste se dali na tuhle hudbu?

Jonas: Tak jestli je to na internetu, tak to tak asi bude. (smích)

Hannes: Ze začátku myslím, že ten vliv byl jasný. Kapely jako The Hives a podobně, po těch letech a třech albech si ale myslím, že se nám podařilo si vybudovat opravdu nějaký vlastní styl. Neříkám, že děláme něco, co ještě nikdo před námi neudělal, ale myslím, že se nám podařilo tak nějak zformovat unikátní mix rocku, disca a něčeho dalšího.

Jonas: Jednou nám jedna slečna v USA řekla, že jsme rockově-funková… No, zkrátka vyjmenovala asi všechny žánry a za to přidala slovo „kapela“, to bylo super. A my jsme řekli, že má úplnou pravdu.

Ve vaší tvorbě jsou docela slyšet i Jet.

Hannes: To dává smysl, určitě jo. Jak se jmenuje ten jejich song… Are You Gonna Be My Girl? Ten je parádní.

Máte nějaké vyloženě oblíbené desky?

Hannes: No, já osobně jsem velkým fanouškem I Love You Honey Bunny. (smích) (kapela před interview dostala jejich promo CD, pozn. red.)

Jonas: Já, když si chci poslechnout nějakou desku, často sáhnu po něčem od Metallicy. To je moje dětství, když jsem vyrůstal, poslouchal jsem Metallicu hrozně často.

To je trochu překvapující.

Jonas: Vážně? Ani mi nepřijde, hodně dětí v mé době poslouchalo Metallicu.

Hannes: Možná je to tím, už nejsi dítě. (smích)

Váš koncert na Aerodrome je už desátý v České republice, jak se vám u nás zatím líbí?

Jonas: Milujeme to tu! A je to hrozně divné, neděláme tu našim koncertům téměř žádné promo, ale i tak se nám u vás podařilo mimo jiné vyprodat Lucernu v Praze. Nevíme proč a nevíme jak, ale jsme za to strašně rádi.

Hannes: Jinak vaši zemi mám rád i jako takovou, ale většinu jsem jí samozřejmě ještě neviděl.

Fotoreport: Aerodrome Festival 2017 obrazem

Zavítali jste i jinam než do Prahy?

Hannes: Ještě jsme hráli v Plzni. Ale Praha je jedno z těch měst, kam vždycky když přijedeme na turné, si jdu projít okolí, hrozně moc si to tu užívám. V jiných zemích se vás zeptají, jak se vám tu líbí a vy sice odpovíte, že skvěle, ale v reálu jste vůbec nic neviděli. Ale zrovna v tomhle případě mám Českou republiku opravdu rád a zrovna nedávno jsem v novinách černé na bílém viděl, že pražské pivo je to nejlevnější na světě.

Jonas: A proto se nám tu tak líbí. (smích) Ale je cool, že když jsem tu byl poprvé, udělali jsme si tu kamaráda, který tady žije. A tak vždy, když sem dorazíme, přidá se k nám a vezme nás na prohlídku městem. Což je skvělý, protože se dozvíme něco o Praze a dostaneme se na místa, kam normální turisté nezavítají. Ten kamarád se jmenuje Tommy a jeho příjmení neumím vyslovit, protože je z Česka. (smích)

Slyšeli jste už o nějakých kapelách z Česka?

Jonas: No, známe kapelu I Love You Honey Bunny, jejíž promo EP jsme dostali. Prý ho nesmíme nikomu prodat. (smích) To je bohužel jediná česká kapela, kterou znám.

A z celebrit celkově? Třeba sportovci…

Jonas: To ano, máte spoustu dobrých hokejistů, vy i Slovensko. Ta vaše rivalita mi připomíná soutěžení mezi Švédskem a Finskem.

Když pracujete na nové desce, kdo je u vás většinou ten, kdo přijde s tím prvotním nápadem na song?

Hannes: Asi všichni. Vždycky když někoho z nás něco napadne, pošleme to ostatním a když to projde, začneme na tom pořádně pracovat a uděláme z toho song.

Při poslouchání vašich skladeb, ačkoli některé z nich mají texty týkající se smutných témat, jejich nálada vždy působí neuvěřitelně vesele a zábavně. Jak to děláte, je to záměr?

Jonas: Jsme čtyři veselí kluci, tak… (smích) Ale ne, vždycky je to o energii, o tom pozitivním vibu a i sami sebe vidíme jako veselou kapelu šířící pozitivní energii. Je spousta kapel, které výborně umí politické songy, smutné songy, no a nám jdou veselé songy, tak děláme ty.

Ty vám jdou na jedničku!

Jonas: Je hrozně moc jednodušší být veselý než pořád naštvaný a smutný.

Čtěte také: Enter Shikari: Hrát na Aerodrome pro nás bylo těžké, ale užili jsme si to

V roce 2014 jste vydali desku Royal Republic and the Nosebreakers. Jak vás to napadlo, přesunout se z rocku k něčemu takovému?

Hannes: Když jsme začínali, náš manager nám řekl, že bychom měli udělat i něco akustického.

Jonas: Původně mluvil o propagaci v rádiích.

Hannes: Pravda, že nás tam nenechají hrát s elektrikou, bubny a podobně, tak jsme začali naše songy zkoušet akusticky a brzy jsme k došli k tomu, že to takhle nejde, jsme přeci jen rocková kapela a tohle dělat nebudeme. Jenže v tom případě bychom se nedostali do rádia, tak jsme se do toho pustili, přearanžovali několik skladeb a nakonec jsme si to užili a dopadlo to dobře. Zároveň se to tak nějak stalo součástí toho, co děláme a tahle deska ve finále přišla hrozně přirozeně.

Věděli jsme, že od našeho předchozího alba už uplynul nějaký čas a do vydání toho dalšího je ještě taky daleko, protože jsme strašně pomalí co se psaní songů týče, tak se to i hodilo a navíc – vzít na tour pár kamarádů s mandolínama a obléct se do kovbojských čepic byla výborná zkušenost.

Jonas: Vtipné bylo, že to turné šlo fakt dobře, myslím, že jsme vyprodali snad všechny koncerty a pořád mi vrtá hlavou, jak si lidi řekli, že musí vidět tuhle cool rockovou kapelu jak znovu přijede v kovbojských čepicích. Byli jsme trochu jako Bob Dylan.

Když jste s kapelou začínali, napadlo vás někdy, že to dotáhnete takhle daleko?

Hannes: Myslím, že už od naší první zkoušky jsme věděli, že nám to šlape, ale tohle se nedá úplně odhadnout. Je tam hrozně moc faktorů – musíte být ve správný čas na správném místě, potkat ty správné lidi a tohle všechno. Ale věděli jsme, že jsme dobří a dřeli jsme jako koně, tak to není úplné překvapení, ale je spousta kapel, co jsou parádní a hrozně dřou a nikam se nedostanou. Asi nám přály hvězdy.

Pamatuju si, že Adam byl v tomhle celkem sebevědomý už od první zkoušky. Asi po týdnu existence kapely za námi přišel a řekl nám, jestli počítáme s tím, že budeme muset skončit v práci, což nás zarazilo. Ale ukázalo se, že měl pravdu.

Jonas: Předzvěst se naplnila. (smích)

A jaké máte plány do budoucna?

Jonas: Rozšířit se a vládnout. (smích)

Hannes: Já si chci koupit hoverboard.

Jonas: To jsou tvoje plány do budoucna? Jako vážně? (smích)

Hannes: Chceme dál dělat to, co děláme a právě teď se chceme zaměřit na nové album, vedle dalšího koncertování samozřejmě. Ale další album je určitě hlavní priorita. A hoverboard. (smích)

Budeme muset končit, tak ještě poslední otázka. Je něco, co byste chtěli vzkázat svým českým fanouškům?

Hannes: Jak už řekl Jonas předtím, je to skvělé a my jsme extrémně šťastní a vděční za všechny, co chodí na naše koncerty v Česku. Je to k neuvěření a jak už bylo řečeno, nevíme jak a odkud všichni ti lidé chodí, ale jsme za to hrozně moc šťastní. Takže – prosím, neopouštějte nás.

Jonas: Přesně. Pokračujte v tom, co děláte, choďte na naše koncerty. A třeba i na hoverboardech. (smích)


Napište komentář

Jiří Růžek
O Jiří Růžek 181 Článků
Milovník rock'n'rollu, nadšenec do žurnalistiky a student informačních technologií v Ústí nad Labem. Mezi mé oblíbené interprety se řadí Motörhead, Slash, Korn, Jack White, Billy Talent a obrovská spousta dalších, sám pak hraji na bicí a elektrickou kytaru a ve zbytku volného času rád cestuji všude, kde to jde.