Aleš Brichta vydává se svým Triem nové album Papírovej drak. Na desku, její nahrávání a na život této rockové legendy jsme se byli zeptat osobně.
Vydáváte nové album Papírovej drak. Na co se mohou fanoušci těšit?
Především je to písničkové album. S klukama jsme se dohodli, že vydáme normální album Aleš Brichta Tria, protože v téhle partě, která vznikla už skoro před dvaceti lety, jsme objížděli malé klubové scény, kde jsme hráli věci hlavně z mých sólovek, a tak to vlastně funguje do dneška. Tak jsme řekli, že jsme nejspíš dospěli k tomu, abychom mohli udělat zase písničkovou desku. Jako byly třeba Růže pro Algernon nebo Ráno ve dveřích Armády spásy – tedy návrat do začátku našich devadesátek, kdy tato alba vznikala. Udělali jsme zkrátka desku s písničkami bez thrash metalu nebo hard and heavy, což s Aleš Brichta Projektem děláme normálně. Nyní jsme pracovali pouze ve třech lidech. Zdeněk Vlč, který hraje na klávesy, nazpíval sbory a všechno programoval; David Vaněk z Aleš Brichta Projektu, který nahrál veškeré kytary, a já, který jsem do toho pak něco nakrákal.
Původně jsem chtěl, aby byly i samplované bicí, ale kvůli zjednodušení práce se zvukařem a díky tomu, že Martin Vajgl, bubeník ze skupiny Olympic, měl ve studiu Propast, kde jsme natáčely, bicí neustále postavené, byla volba jasná. Řekli jsme si tedy ,,žádná křeč, nahrajeme, co nahrajeme‘‘ a kluci přitáhli nějaký materiál. David Vaněk přinesl teda samé trešárny, tak jsem mu řekl, že si to necháme až na podzim, kdy budeme pracovat na Projektu. Na novém albu jsem si vymyslel tři coververze, které tam jsou, a to skladbu Astrolog Vladimíra Merty, Shanea Ládi Vodičky a ještě skladbu Superhero od běloruského houslisty Alexandra Rybaka. Všichni mi teda říkali, že jsem úplně blbej, že budu předělávat nějakého Rusáka. Ale že jsem blbej, jsem naposledy slyšel, když jsem točil předělávku kapely Omega. A písnička Dívka s perlami ve vlasech je do dneška stěžejní hit mojí kariéry. A se Superhero to teď vypadá, že to bude tak trošku podobné.
Bude se nějak zásadně lišit od vaší předchozí tvorby?
Já si myslím, že to je deska, která je podobná období, kdy jsem vydával ty první dvě sólová alba. Tedy v podobném duchu jako byly Růže pro Algernon a Ráno ve dveřích Armády spásy. Protože poslední dobou, když jsem vydával desku, tak to bylo s kapelou a to je metal, něco úplně jiného. Toto jsou opravdu písničky, které jsou jednoduché, podle mě zapamatovatelné, a které jsou pro zcela jiné spektrum lidí než je ta kapelní tvorba.
Pozval jste si nějaké hosty?
Kromě Martina Vajgla tam máme ještě Lucku Roubíčkovou, zpěvačku z Black Bullu, která mi zpívala sbory už i na minulém albu Údolí sviní. Věděl jsem, že to nazpívá skvěle a opravdu to splnila. Dalším hostem je pak Vláďa Secký, zvaný Boryš (saxofonista), kterého znám už z doby, kdy jsme jeli spolu turné ještě s Petrem Jandou a Pavlou Kapitánovou. Ten si na novém albu zabučel na té své saxofonové trumpetě, jak tomu říkám já.
Oproti minulému albu Údolí sviní zní Papírovej drak o něco mírněji. Bude takové i album?
Tahle deska se měla původně jmenovat Kriploid, což je název jedné písničky z alba, ale měl jsem s tím problém. Já jsem si k tomu vymyslel i obal. No a vydavatel mi řekl, že to neprojde a že mi to neuveřejní. Já měl totiž jako obal ke Kriploidu vymyšlenou hlavu sochy z Velikonočního ostrova v kravatě a ve slamáku jak z padesátých a šedesátých let a místo nosu měla ohnutý pyj. Takže tento obal ne. A já si říkal, co mám vymýšlet, ať si trhnou nohou, že jim bude vadit i ten název. V té době jsem psal text ke skladbě Papírovej drak, tak se mi to k tomu hodilo. Protože to je obyčejný český název a také to vystihuje to, jak se cítím. Místo toho abych to vydával sám, tak to po letech vydávám zase pod velkou firmou a připadám si jako papírový drak, že nevím nic, co jak bude a nebude.
Jak probíhalo nahrávání?
V pohodě. Milý klávesista Zdeněk Vlč to, s odpuštěním, odsral, protože musel všechno naprogramovat, připravit a udělat. S Martinem Vajglem natočil bicí, pak za dva dny natočil elektrické a akustické kytary s Davidem Vaňkem a nakonec se mnou. Buďto ve studiu Propast nebo v Praze ve studiu Blue Velvet. Vždycky jsem tam nebo tam přijel, něco nazpíval, pak přijeli lidi na sbory a nějak jsme to spolu spáchali. Nahrávání bylo klidné, pohodové a strašně rychlé.
Máte nějakou veselou příhodu z natáčení desky?
Ono veselých příhod by tam bylo dost, ale nejsou publikovatelný.
Z čeho vycházíte jako textař?
Tak třeba z toho, že mam jít za pět minut zpívat, tak ten text musím napsat. Já jsem hrozně líný. Přiznám se, že tady v Praze jsem se snažil být slušný a napsat večer alespoň tři texty a druhý den je jít nazpívat. Ale jinak na mě musí řvát zvukař: ,,Hele honem, jdeme zpívat.‘‘ Já mu říkám, že chci ještě vteřinu, že si musím dát kafe, protože vím, že když si dám kafe, tak to je s cigárem na deset minut a za těch deset minut stihnu dopsat text, který jdu potom hned zpívat. Já jsem hrozný lenoch, já odkládám všechno na poslední chvíli. Když mám ale v hlavě nápad, o čem to bude, tak vím, že to za deset minut zvládnu napsat. Moje inspirace je život okolo. Například A ty sis ostříhala vlasy mě automaticky napadlo, protože jsem přesně řešil problém s holkou, kdy jsem jí říkal ,,hele bacha, něco nám nefunguje ve vztahu, zkus se nad sebou zamyslet a zkus to nějak vyřešit‘.‘ Co ta nána asi udělá? Půjde k holiči a nechá se ostříhat, protože pro ni, když něco nefunguje ve vztahu, je řešení, že se zkrášlí.
Plánujete videoklip k nějaké písničce z nové desky?
Určitě na toho Rusáka, na Superhero. Už jsem se bavil s režisérem. Nyní je to vyloženě jednání mezi ním a vydavateli. Jestli se dohodnou, že to bude na tuhle skladbu a jestli se dohodnou na termínech, místech a podobných věcech okolo. Ano, měl by být klip na skladbu Superhero, ale kdy a jak, to nyní ještě nevím.
Pojedete turné k aktuálnímu albu?
Konkrétní turné se zatím neplánuje, ale i tak furt někde hrajeme. Je toho hodně. S Aleš Brichta Trio chceme do repertoáru zařadit tři až čtyři věci z nové desky. Ale lidi si sami řeknou, co je zajímá a co by chtěli slyšet naživo. Předpokládám, že to bychom měli vědět do podzimu, takže na podzim bychom nejspíš teprve vyjeli jako Aleš Brichta Trio Papírovej drak túr, kde zazní nové pecky podle toho, co lidi za tu dobu osloví. Oni si to zatím naposlouchají a pak si o to sami řeknou. My, jakožto námezdní dělníci, se samozřejmě přizpůsobíme.
Jací lidé na vás chodí? Starší fanoušci nebo i mladí?
To je momentálně docela problém, protože polovina z nich je v důchodu a polovina ani nevylezla ještě základku. Na Aleš Brichta Trio je opravdu spektrum od nějakých čtrnácti do sedmdesáti let. Na jednu stranu je to super, ale na tu druhou nejsem schopný se směřovat na cílovou skupinu. Myslím tedy, že to jsou písničky pro všechny. Je to country, blues a bigboš. A zjistil jsem, že to je geniální muzika do auta. Že tě to nakopne, ale nic agresivního.
Vaše diskografie obsahuje už téměř 40 desek. Jak to děláte?
Přesně je to 41 desek. Jsem prostě dobrý. Ne, je to tím, že v devadesátých letech jsem vydával dvě až tři alba ročně. Teď už na to kašlu a vydám jedno za rok.
Co vás čeká v dohledné době?
Já plánuju, že natočíme s kapelou zase tvrdé bigbítové album. Tedy teď řeknu chlapcům, ať se připraví, že po prázdninách mají přijít s materiálem. A pak budeme točit. Jinak jedu furt koncerty, ať je to s kapelou nebo s triem. Ale je to normální živobytí. Někdo chodí do práce s tím, že ráno vstává k soustruhu a někdo zase o víkendech hold stojí do půlnoci na pódiu. Žiji prostě jako muzikant.
