Královehradečtí The Atavists za sebou mají turné s Hentai Corporation a před sebou třeba vystoupení na letních festivalech, ale i velké cíle. O tom všem a taky o novém albu s názvem Lo-Fi Life nám pověděl bubeník téhle stoner rockové kapely s prvky šedesátkového surf rocku a bluesu, Adam Jánošík.
Jak jste zvládli turné s Hentai Corporation? Co vaše játra?
Už je naštěstí konec, ale byl to slušnej bobřík odvahy. Nicméně naše kapely si víc než rozumí v různých věcech, a to i mimo ty hudební. Takže naše játra jen tak něco nepřekvapí.
Vaše hudba zní hodně retro a nese prvky bluesu a hudby z šedesátek. Jak se stalo, že v moderní době vznikla takhle znějící kapela?
Já nejsem strůjce myšlenky The Atavists, nicméně myslím, že Adam (zpěvák a kytarista, pozn. red) s Honzou (klávesista, pozn. red), kteří kapelu založili, přirozeně tíhnou k těmhle vlivům. Adam má navíc svůj charakteristický zvuk, co ho znám. A že už to je nějakej pátek. Východoněmecký klávesy už jen podtrhly úchylnost našeho spolku.
Na novém albu Lo-Fi Life už ale zníte trošku moderněji a popověji. Co vás vedlo k tomu zvuk takhle změnit?
Nemyslím si, že bychom měnili zvuk jako takový, ale spíš to bylo změnou způsobu nahrávání. Jednak jsou tam na rozdíl od prvního alba Bad Times živý bubny a vyměnili jsme zkušebnu za nahrávací studio. S lepší technikou přišel čistší zvuk, který víc prospěl novým skladbám. Příště to třeba zas bude úplně naruby. Důležitý pro nás je dát písničkám maximum toho, co si zaslouží. Ať je to čistota nebo bordel.
Čtěte také: The Atavists vytvořili v Lo-Fi Life zajímavou syntézu pocitů i žánrů
Ke svým žánrům řadíte i stoner rock. Musí být člověk zhulený, aby ho mohl hrát?
Může, ale nemusí. My nemáme příliš rádi drogy, který nás zpomalujou.
Proč jste se přidali k labelu Biggboss? To je teď nějaký trend, že tam jsou rockové kapely, a nejen rappeři a hip hopeři?
No spíš než přidali bych to nazval, že jsme přijali nabídku, kterou zprostředkoval Kuba Kaifosz. BiggBoss se zkrátka rozhodnul rozšířit svoje portfólio o sekci kytarových kapel, což skalní sice těžce nesou, ale já na tom nevidím nic špatnýho. Zařadili jsme se k dalším bláznům jako jsou Hentai Corporation a Wild Tides. Svědčí to o tom, že Vladimír 518 není žádnej frustrovanej týpek, ale naopak chlapík s otevřenou hlavou. Sám má rád muziku jako Black Sabbath, což mě dost překvapilo. S Atavists jsme ho přesvědčili a dokonce se bavíme i o možným featuringu v rámci budoucí tvorby. Uvidíme.
Obě alba máte na YouTube. Není to kontraproduktivní? Nepřipravujete se tak o peníze za cédéčka?
Pořád jsme malá klubová kapela, která potřebuje hlavně dostat hudbu k lidem, aby lidi chodili na koncerty. Máme zkušenost, že když někdo CD chce, stejně si ho koupí. U LP to platí dvojnásob.
Chystáte jako LP i Lo-Fi Life?
Ano. Vyjde v blízkých dnech a pokřtíme ho 24. května v Praze v Café v lese. Prozradím, že bude mít bledě modrou barvu.
Na jednu stranu tedy nahráváte alba moderně na YouTube, ale na druhou stranu je vydáváte i na vinylech. Inklinujete tedy spíš k retru nebo k moderním technologiím?
Obecně tíhneme hodně ke starým krámům. Máme starý nástroje, máme rádi ten zvuk. Zrovna tak máme rádi analog, ale co se týče nahrávání, nebráníme se ani digitálu. Jak už jsem zmiňoval, jde hlavně o výsledek. Náš zvuk vychází hlavně z toho, na co hrajeme.
Inspirujete se ve své tvorbě nějakými konkrétními kapelami?
Inspirujeme se spoustou muziky napříč žánry. Od jazzu po hip hop. Konkrétní kapely bych asi neuváděl, to by byl dlouhej seznam. Lidi v nás slyšej všechno možný. Asi je to dobře. Myslim si, že si budujem svůj specifickej ksicht.
Jaké kapely posloucháš ty osobně?
Já jsem devadesátkovej týpek, kterej vyrost na metalu a kterýho zasáhla seattlová vlna grunge. Díky mladšímu zbytku kapely naštěstí stíhám i současnej okolní svět. Momentálně mi často hrajou nový desky Jacka Whita a Becka. Dělám v obchodě s LP, takže jsem hudbou obklopenej pořád. Čím dál tím víc vyhledávám ticho. Taková je realita. Až budete někdy hrát v kapele s Adamem Krofianem, budete ticho taky milovat.
Máte s kapelou stanovený nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout?
Já bych se osobně chtěl dožít aspoň padesátky. Jinak s Atavists máme sen hrát víc po světě nebo aspoň po Evropě. Momentálně na tom pracujeme. Sháníme zahraniční distribuci a management.
V minulých letech jste se hodně objevovali na festivalech. Chystáte se na nějaké i letos?
V kalendáři myslím jsou. Z těch velkých tam jsou Rock For People a Jam Rock. Spolupracujeme s Red Bullem, takže se nejspíš objevíme všude, kde bude Red Bull Bus Stage.
Těšíte se na letní sezónu, nebo vám vyhovuje tahle klubová?
Máme rádi oboje. Léto je skvělý. Pro kapelu to znamená, že ji vidí spousta lidí, kteří by o ni normálně třeba ani nezavadili a teoreticky si na ni pak zajdou do klubu. Kapela se tak pěkně namlsá a pak přijde tzv. NDR (návrat do reality). V praxi to znamená poloprázdný kluby. My to ale milujeme a hrajeme pořád stejně. Ať je to plnej festival nebo klub, v kterým na nás kouká zvukař, dva kluci, jedna holka, kterou ten jeden kluk přebral tomu druhýmu a uklizečka, kterou to ale nezajímá. Je nám to fuk. Hrajeme pořád naplno a to se nezmění.
Tak vám přeji, ať vám to hraje dobře a v klubech máte v publiku čím dál víc lidí. Děkuji za rozhovor.
