TIP REDAKCE: Mexická dechovka a hra na vodu aneb 5 světových hudebních tradic, kterým neuvěříte

PBN & Manpreet Toor | Zdroj: youtube.com

Lidský druh se na světě nachází miliony let a dá se předpokládat, že podobnou dobu tráví čas poslechem a tvořením hudby. Po celé zeměkouli tak vzniklo neuvěřitelné množství žánrů, nástrojů i způsobů, jak se muzice věnovat. Mnoho takových lidových tradic je naprosto fascinujících. Podívejte se na skromný výběr několika z nich.

Japonská tradice kultury Ainu

Naší cestu po hudební Zemi začínáme na severu Japonska, které je domovem etnické skupiny Ainů. Tito lidé se věnují a vždy věnovali převážně duchovní hudbě, spiritualita prostupovala celé jejich životy a projevovala se i na tvorbě hudebních nástrojů, které dávají hudbě dost zajímavé provedení. Volný ženský zpěv je podporován buď speciální loutnou nebo takzvanou čelistní harfou mukkuri, jejíž zvuk působí opravdu jako z jiného, nejspíš transcendentálního světa. Nástroj se skládá z kusu dřívka a strunky. Dřívko si vložíte do úst a za strunku taháte do strany. Ani byste nevěřili, jaké všechny ovládané zvuky dokáže mukkuri vytvořit. Spíše bychom čekali, že dokáže vytrhat slušné množství zubů.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Steven Wilson ve futuristickém duchu představuje umění žánrové alchymie

Texaské Tejano

V devatenáctém století se do oblasti dnešního Texasu hojně přemisťovali osadníci z Německa, Polska a Česka a s sebou přivezli naši zlatou dechovku ukotvenou v typicky středoevropských polkových a valčíkových rytmech. Když se dechovka setkala s mexickou hudební tradicí, dala za vznik neuvěřitelné kombinaci, která následně získala jméno Tejano. Pokud se tedy někdy do Spojených států amerických vydáte, navštivte San Antonio a užijte si fascinující pohled na skupinu hispánských kovbojů s akordeony.

Subsaharské liquindi

Pygmejové obývají převážně subsaharskou Afriku, tedy Kongo, Středoafrickou republiku a Kamerun. Jak se dá předpokládat u každé etnické skupiny, i zde je hudební tradice velice rozvinutá. Každodenní život doprovází spirituální polyfonické zpěvy i hra na nespočetné množství strunných a bicích nástrojů. Pygmejské ženy se však naučily k tvorbě hudby využívat i to, co dělá náš svět tak unikátním prostředím – vodu. Podívejte se na trio žen unisono bubnujících na vodní plochu. Ani si nejspíš nedokážeme představit, jak je taková hra náročná na ruce, nehledě na to, že hudebnicím celou dobu stříkají do obličejů proudy vody.

Paňdžábský pop

Stejně jako již zmíněné Tejano vznikla i bhangra kontaktem kultur. Paňdžáb je region na sever od indického poloostrova a jeho etnická komunita je rozdělena mezi Pákistán a Indii. Mnoho Paňdžábců emigrovalo do Británie a Ameriky, kde se v minulém století setkali s rapidně se rozvíjející scénou populární hudby. Příslušníci etnické skupiny se tak rozhodli zmodernizovat jejich lidovou tradici, načež vznikla bujará bhangra a s ní spojené tance, které k tradičním pohybům přidaly prvky hip hopu.

Hudba v buši

Život v podmínkách, jaké jsou na australské pevnině, nebyl nikdy jednoduchý. Stačí se podívat, kolik z nejjedovatějších zvířat světa se nachází právě na tomto kontinentu, a pochopíte, že to rozhodně nebyla pohádka. Přesto měli původní obyvatelé hudbu v lásce. Každý jsme asi slyšeli o dlouhé trubce s názvem digeridoo, ale věděli jste, že Australané umí hrát i na listy gumovníku a složili pro tento přírodní nástroj několik písní? Pán na videu níže tvrdí, že bychom mohli stejné zvuky vyprodukovat i při hře na růžové lístky. Na jaře to rozhodně musíme vyzkoušet!


Napište komentář

Kateřina Fuková
O Kateřina Fuková 317 Článků
Mám spoustu kamarádů, co sní o životě na pódiu, ať už chtějí hrát svoje písničky, nebo číst svou poezii. Já bych však nic nevyměnila za to být na té druhé straně, pod pódiem, nebo se sluchátky v uších, všemi smysly nasávajíc tu božskou atmosféru a to, že se o ty pocity pak mohu i s někým podělit, je tou nejsladší třešničkou na dortu.