TIP REDAKCE: Radiohead, Northlane aneb Kapely pojmenované podle skladby jiného interpreta

Northlane - Storm Club 2018 | Foto: Michael Kotzur, MonsterMusic

Začátky na hudební scéně nejsou nikdy jednoduché a zvolit správné jméno pro interpreta by mohlo vypadat jako nejsnadnější záležitost. Mnohdy to tak ale není a najít pojmenování, které dokáže být výrazné na první dobrou, může být pro budoucnost umělce zásadní. Kvůli tomu se někteří rozhodli inspirovat u skladeb jiných hudebníků a pár interpretům takový tah vyšel opravdu skvěle.

Radiohead

Skupina Radiohead si dala jméno podle skladby Radio Head od populární rockové kapely Talking Heads. Ta však song složila v roce 1986, tedy rok poté, co se Radiohead dali dohromady (tehdy ještě pod jiným jménem). Teprve v devadesátých letech se přejmenovali tak, jak je zná už celý hudební svět, a brzy na to se dostavil úspěch především v podobě singlu Creep z roku 1992 na debutové desce Pablo Honey.

Recenze: The Hunna s novou deskou plné úmorných skladeb ztrácí na své unikátnosti

Prophets Of Rage

Ač projekt Prophets Of Rage nefungoval příliš dlouho, od počátku (2016) měl velkou základnu příznivců. Důvodem bylo samozřejmě to, že členové byli již populární hudebníci z jiných kapel. Sešli se zde členové Public Enemy, Cypress Hill a Rage Against the Machine v čele s Tomem Morellem. Zrovna track od Public Enemy z roku 1988 inspiroval název skupiny. Ta paradoxně vydala první singl také pod názvem Prophets Of Rage. Stejně jako RATM byl tento projekt velmi politický, ale nakonec činnost ukončil minulý rok právě v závislosti na návratu Rage Against The Machine, kteří měli mít show letos i v České republice. Turné po Evropě se nyní snaží naplánovat na podzim příštího roku, pokud bude situace konečně příznivá.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Jaká muzika vzniká v boji protestů Black Lives Matter? Tvoří Machine Gun Kelly i Beyoncé

Northlane

Australští Northale se za posledních několik let vypracovali mezi nejuznávanější kapely na metalcorové scéně a jejich hudebních vliv byl dán již samotným jménem. To vychází ze skladby North Lane od Architects, který se objevil na jejich druhé studiové desce Ruin. Obě skupiny se vyvíjely téměř s každým novým albem a jak ukázala čerstvá píseň Animals od Architects, tento trend bude zřejmě pokračovat. Rozhodně ovšem vypovídá za kvalitu Architects to, že jejich muzika již v začátcích ovlivňovala mladé kapely na druhé straně světa.

Recenze: Northlane přináší s deskou Alien vlnu negativních emocí

Taking Back Sunday

Jedna z mála kapel, která se může pyšnit nejen unikátním jménem, ale také tím, že by asi jen málokdo věděl, odkud takové jméno vlastně pochází. Skladbu Taking Back Sunday totiž složili pop punkeři z Long Islandu The Waiting Process. Ti se však na scéně dlouho neohřáli a samotní Taking Back Sunday jejich slávu přerostli prakticky ihned s debutovým albem Tell All Your Friends, jenž na začátku tisíciletí nastartovalo dráhu této kapely. Spolu s dalšími (Jimmy Eat World, My Chemical Romance) se tak stala skupina vlivnými interprety při vzestupu třetí vlny emo žánru.

Čtěte také: TIP REDAKCE: 7 kapel, které utvářely žánr emo

Trophy Eyes

I britští You Me At Six dokázali ovlivnit kapely až v Austrálii. Řeč je o Trophy Eyes, kteří se začali na scéně projevovat v roce 2014. Čtyři roky před tím vyšla deska Hold Me Down od You Me At Six, kde se mimo jiné objevila i populární hitovka Underdog. Trophy Eyes si zvolili ovšem jinou skladbu pro svou reprezentaci, ale celé album očividně ovlivnilo punk rockové Australany i hudebně.

Čtěte také: TIP REDAKCE: Oliver Sykes z Bring Me The Horizon a jeho nejvýraznější kolaborace napříč hudební scénou

The Story So Far a Roam

Skupiny The Story So Far a Roam si mezi sebou vytvořily tak trochu cyklus při vymýšlení jmen. The Story So Far se stali dnes již velmi silným a populárním hlasem na scéně pop punku, o několik let dříve by se ale to samé dalo říct o New Found Glory. Právě jejich skladba poskytla The Story So Far inspiraci při výběru jména. Ti pak ale podobně inspirovali další pop punkové hudebníky, kteří si zvolili jméno Roam. Můžeme se jen dohadovat, jestli zase další generace pop punku naváže třeba zrovna na Roam.

Recenze: Machine Gun Kelly albem Tickets To My Downfall dokazuje, že pop-punk ještě neumřel


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 224 Článků
Jsem student literární tvorby v Praze a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, blink-182, Brand New, Yung Leana nebo The 1975. Vedu mimo jiné i portál o méně populárních interpretech justlisten.cz