Nostalgie, známé melodie a vzpomínky na dobu, kdy Lunetic patřili k nejvýraznějším fenoménům českého popu. Pražské O2 universum se 2. října 2026 proměnilo v místo setkání generace, která na jejich hitech vyrůstala. Pro mnohé návštěvníky nešlo jen o hudební večer, ale také o návrat do mládí, tedy alespoň na chvilku. Podívejte se na fotoreport z koncertu, který připomněl, že některé melodie čas nevymaže.
Lunetic koncert zahájili skladbami z pozdějšího období své tvorby, a tak si publikum na hity devadesátých let muselo chvíli počkat. O to silnější pak bylo setkání s písněmi, které kapelu vynesly mezi výrazná jména českého popu. Jedním z vrcholů večera byla skladba Máma, kterou Lunetic zazpívali v původní sestavě. Dramaturgie večera připomněla, že Lunetic nejsou pouze hudební vzpomínkou na jednu dekádu, ale kapelou, jejíž písně zůstávají součástí osobních příběhů několika generací posluchačů. A když se tisíce hlasů spojí v refrénech, které si lidé pamatují i po třiceti letech, je zřejmé, že jejich nostalgická síla stále funguje.
Hosté, kteří vrátili publikum do devadesátek
Jedním z nejočekávanějších momentů večera byl bezpochyby návrat Martina Kociána. Bývalý člen Luneticu, jehož absence na loňské oslavě třicetin fanouškům chyběla, se tentokrát na pódiu setkal se svými někdejšími kolegy. Jeho příchod vyvolal v hale mimořádně bouřlivou reakci – nostalgie jako blázen.
Nechyběla ani Tereza Pergnerová, která je s hudebními devadesátkami neodmyslitelně spojená. Jako tvář tehdejší televizní hitparády Eso pomáhala utvářet atmosféru doby, v níž Lunetic zažívali svůj největší vzestup. Své místo v programu měla i dívčí skupina Holki, která zazpívala skladbu Jsi senzační. Devadesátkovou mozaiku doplnil Kato z Prago Union, známý také jako Deph z rapové skupiny Chaozz. Lunetic fanouškům závěrem oznámili jarní turné pro rok 2027, které bude mít 8 zastávek a nemine města jako Karlovy Vary, Ostrava, Brno nebo Prostějov. Nostalgická vlna tak neskončila jedním večerem v Praze.
Podívejte se na fotoreport!
Text: Markéta Koloničná / Foto: Lukáš Milko
Napište komentář