Ve středu 15. října se po dlouhých šesti letech vrátil do Prahy australský muzikant Chet Faker. Pražský klub SaSaZu proměnil v intimní pokojíček, ve kterém nám kromě průřezu tvorby naservíroval pečlivě vystavěnou show plnou emocí, improvizace a hudební křehkosti, která se místy měnila v ryzí energii.
Večer odstartoval kolem osmé hodiny večerní, kdy se na pódiu zjevil český producent a multiinstrumentalista badfocus. Ten si pro návštěvnictvo připravil zhruba půl hodiny dlouhý set, avšak prostory pražského klubu spíše zely prázdnotou a ti, kteří už napjatě čekali na hlavní hvězdu večera, bohužel vystupujícímu nedávali takovou energii, jakou by si zasloužil. „Jestli vás můžu o něco poprosit, hlavně choďte za kulturou. Je to důležité,“ uzavřel badfocus svůj set, po kterém na jeho pultu zůstal už jen nápis „fuck Putin“. Pak už se SaSaZu rozsvítilo, na podium naběhla crew a začalo 30minutové čekání na Cheta Fakera.
SaSaZu se mezitím zaplnilo a samotná show vypukla deset minut po deváté. Chet Faker ji spolu se svými kumpány odpálil skladbou No Advice z alba Built on Glass, během níž se chvílemi zdálo, jako by jej trápil zvuk. A nejen během ní. Talentovaný muzikant hned několikrát během koncertu dával znamení zvukařům, že někde potřebuje ubrat, jinde zase přidat a vypadalo to, že je ze zvuku v pražském klubu skutečně frustrovaný.
To by však byla pravděpodobně jediná výtka středečního večera, který se jinak povedl na výbornou. Od No Advice se Chet Faker přes Release Your Problems nebo Bush přesunul až k populární 1998, která publikum pořádně roztančila. Následovala Whatever Tomorrow, během níž se australský muzikant přesunul od kláves k mikrofonu a popadl elektrickou kytaru.
Čtěte také: Rock for People 2026 oznamuje další headlinery. Jsou jimi Gorillaz a Limp Bizkit
Ostatně s nástroji a nejrůznějšími zvuky si pohrával během celého večera. Byla radost sledovat, jak se Chet Faker se svojí hudbou „mazlí“, jak přeskakuje od jednoho mikrofonu k druhému, přičemž každý má jiný vokální efekt, pracuje s loopováním a u skladeb mění tempo, strukturu i vrstvy. Jen těžko byste asi našli dvě jeho show, které budou znít úplně stejně.
Mohutný potlesk si vysloužila také Birthday Card z alba Work, během níž se nám hlavou honilo snad jen to, jak je možné, že tři muži na stagei dokážou obsáhnout tolik zvuků, melodií a tónu. Publikum to po celou dobu patřičně oceňovalo, a to i přes to, že s ním Chet úplně nekomunikoval. Párkrát poděkoval, pokývl hlavou a jednou přítomné vyzval k tomu, aby zpívali spolu s ním.
„Potřebuji pomoct s tímto textem. Zvládnete to?“ zeptal se před populární Drop the Game, kterou už zpívalo téměř celé SaSaZu. A jinak tomu nebylo ani v případě Get High / No Diggity, které následovaly. Svou show pak muzikant zdánlivě zakončil novinkou Inefficient Love, která byla tak krásná a intimní, až se několika lidem v publiku zamlžily oči.
Pak už Chet a jeho crew zmizeli jak pára nad hrncem, ale po pár minutách se vrátili s přídavkem. Během něj mimo jiné zazněly hity Talk Is Cheap, Low nebo Gold, který celý večer uzavřel.
Čtěte také: Jak vyrůst v okolí plevele: Wolf Alice se na nové desce zklidnili a otevírají novou etapu své kariéry
Chet Faker v Praze odehrál téměř dvě hodiny dlouhou show, během níž nám ukázal, že jej dlouhá pauza nijak negativně neovlivnila. Naopak. Jeho show byla propracovaná, hudebně výjimečná a byla radost sledovat, jak si každou notu, každý beat i každé slovo užívá naplno. Na pódiu působil uvolněně, soustředěně a naprosto ponořený do své hudby — bez zbytečných gest či velkých projevů, ale s neskutečnou jistotou a citem pro detail.
Když se po posledních tónech Gold světla pomalu rozsvítila a publikum se začalo rozcházet, bylo cítit, že večer měl výjimečnou atmosféru. Chet Faker se do Prahy vrátil ve vrcholné formě a znovu potvrdil, že patří mezi ty interprety, kteří dokážou i v klubovém prostoru vytvořit naprosto strhující zážitek – intimní, autentický a zároveň nabitý energií.
