Never Say Die ovládli Northlane. Polar hecovali fanoušky, Casey probouzeli emoce

Joel Quartuccio, Being As An Ocean - Storm Club 2018 | Foto: Michael Kotzur, MonsterMusic

Putovní Never Say Die včera zastavila v Praze s populárními headlinery Northlane a Being As An Ocean. Tato tour je ale i o představení ne tolik známých kapel, a tak jsme se v bezmála šesti hodinách dočkali sedmi hardcoreových skupin, včetně energických Polar nebo atmosferických Casey.

Fotoreport: Never Say Die: Northlane a Being As An Ocean, 12. 11. 2018, Storm Club, Praha

Akci otevřela skupina Thousand Below, která stihla v krátkém čase představit šest songů ze svého debutového alba The Love You Let Too Close. Kromě mladé kalifornské party byla ovšem možnost slyšet i to, že zvuk ve Stormu nebude zrovna ideální.

Currents nastoupili s tvrdší energií, ale klub byl zatím natolik vyprázdněný, že prostor před pódiem byl téměř celý vyhrazený jen pro pár jedinců v mosh pitu, zatímco ostatní sledovali show od zvukaře. Currents si z toho nic nedělali a během stejně krátkého setu zazněly hity z opačných konců jejich diskografie. Kromě čerstvého singlu jsme se tak dočkali i staršího počinu Anxiety.

Čtěte také: TIP REDAKCE: 5 domácích hardcorových kapel, o kterých jste možná ještě neslyšeli

Polar se už ale s lidmi stojícími daleko od stage nesmířili. Od prvního momentu, kdy vešli na pódium, okamžitě členové kapely ukazovali a pokřikovali, aby šli všichni dopředu. Nikomu se sice nejdříve moc nechtělo mezi pár rozjetých diváků, ale zpěvák Adam Woodford působil, že si pro fanoušky brzy přijde dolů sám, a tak se nakonec prostory začaly konečně trochu více plnit.

Stejně jako většina vystupujících vydali i Polar nový singl k této tour, ale největší nadšení se v publiku strhlo u poslední písně Blood for Blood. Adam Woodford ovšem vypadal, že na pódiu chce nechat duši a to samé žádal od publika. Bohužel jeho požadavky například na crowdsurfing byly téměř nemožné v zatím stále dost malém počtu návštěvníků. Nehledě na to ale předvedli za svou půlhodinku skvělou show a svým neustálým hecováním konečně pořádně připravovali klub na hlavní hvězdy večera.

Nálada se hodně změnila s příchodem britské čtveřice Casey. Ti sice nezahráli třeba svůj největší hit Teeth, přesto byla jejich show na mnohem emocionálnější a klidnější úrovni než u zbytku včerejších skupin. Bohužel byly čisté vokály skrze špatný zvuk v některých místech skoro neslyšitelné.

Atmosferická hudba Casey ale nebyla jejich jediným odlišujícím elementem. Před koncem koncertu si vzal slovo frontman Tom Weaver, který jako správný flegmatik vystupoval v “pyžamových” teplácích. Zmínil, že na rozdíl od Polar a ostatních svých přátel na tour jim nezáleží na tom, jakým způsobem se lidi baví, jestli chtějí dělat mosh pit nebo jen pozorovat show. Mluvil ale zejména o tom, jak je důležité řešit psychické problémy a případně si promluvit s organizací Hope For The Day, která spolupracuje s Never Say Die Tour.

Po Casey na chvíli promluvil na toto téma i Jonny Boucher, zakladatel samotné organizace, než uvedl následující kapelu – Alazku. Ústřední dvojice – zpěváci Kassim Auale a Tobias Rische – sršela neskutečnou energií a pro své příznivce si také nachystala čerstvý singl Hearts of Gold. S jejich největší peckou Phoenix skončila část “menších” kapel a večer se schyloval k dvěma hlavním interpretům.

Čtěte také: Northlane opouští zakládající člen Alex Milovic

Pro tuzemské posluchače byli očividně hlavním headlinerem večera Northlane. Celý klub se poprvé pořádně namačkal ke stagei a od první chvíle publikum podporovalo australské tvrďáky svým zpěvem, protože většinu textů všichni moc dobře znali. Northlane představili nejen nový singl, ale také basáka Brendona Padjaseka, který nahradil zakládajícího člena Alexe Milovice. Na závěr zazněl song Quantum Flux, a tak první slova „set me free” z této písně křičel celý Storm společně. Zpěvák Marcus Bridge pak propletl drát mikrofonu přes konstrukci nad sebou a za pomoci světelných efektů, které celou show doplňovaly atmosféru, ukončil skoro hodinový set.

Pro spoustu lidí tím ukončil i celý večer, protože na poslední vystupující, Being As An Ocean, prostory velice prořídly. Zároveň byla většina fanoušků už po několika hodinách stání naprosto vyřízená. Přesto si ještě někteří pokusili naplno užít poslední kapelu, která se k nám vrátila po nedávném vystoupení na letoším Aerodromu. Po prvním songu OK to vypadalo, že zvuk bude příliš kazit představení druhého headlinera, za chvíli byly ale vokály frontmana Joela Quartuccio naštěstí mnohem lépe slyšet. Ten sám si včerejšek užíval naplno a jak je jeho zvykem, při zpěvu procházel několikrát mezi lidmi. I nový bubeník pro toto turné Garrett Harney se vydával z nejlepšího, zejména při tracku Thorns.

Fotoreport: Aerodrome Festival – Lana Del Rey, Stone Sour, Chvrches a další, 29. 6. 2018, Panenský Týnec

Večer ukončil Quartuccio pochvalou všem předchozím vystupujícím a nechal zaznít aplaus pro každého z nich. Bohužel se už na Being As An Ocean příliš lidí netěšilo. Těžko říct, jestli většinu návštěvníků přemohla únava nebo byli Northlane natolik silným interpretem, že už víc vidět nepotřebovali. Being As An Ocean ale umí dělat skvělé shows stejně jako to prokázali i tentokrát a určitě by si zasloužili vlastní koncert, kde budou jejich fanoušci odpočatí a ukáží jim pořádnou atmosféru. A případně by se jim k tomu hodil i lepší zvuk.


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 275 Článků
Jsem absolvent literární tvorby a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, Charli XCX, Little Simz, Pussy Riot nebo The 1975. Vedu mimo jiné i portál o méně populárních interpretech justlisten.cz