Ve středu 6. srpna o půl čtvrté odpoledne vypukne v královéhradecké obci Jaroměř peklo v podobě metalového festivalu Brutal Assault. V průběhu čtyř dnů nabitých tou nejtvrdší muzikou se představí mezi hvězdami světového formátu i Children of Bodom. Proč jsou právě oni pro scénu tak důležití?
Čas od času se na přeplněné hudební scéně objeví interpret či kapela, která zásadním způsobem rozvíří vody svou tvorbou. Za jednu z takových lze považovat metalové ikony Children of Bodom z finského města Espoo. Za svou zatím 21 let dlouhou kariéru ovlivnila tato pětice muzikantů tisíce kapel po celém světě a životy statisíců fanoušků. Přesto vše kdysi viselo na vlásku…
Kořeny kapely sahají zpátky do roku 1993, kdy dlouholetí kamarádi Jaska Raatikainen a tehdy 14ti letý Alexi „Wildchild“ Laiho založili kapelu Inearthed, pod vlivem heavy metalových a raných death metalových spolků. Po třech ne příliš úspěšných demech a kompletaci line-up se skupina dostala v roce 1997 do studia, kde nahrála svou první studiovou desku Something Wild. Dnes úsměvně působící video k tracku Deadnight Warrior se natáčelo ve venkovních prostorách po sněžné bouři v mínusových teplotách.
Přestože frontman kapely Alexi Laiho se několikrát nechal slyšet, že debutové album má ze všech alb nejméně rád, nezapře deska jistou kvalitu, která pramení z kombinace divokého přednesu a nepřeslechnutelného vlivu Yngwieho Malmsteena, kterého Laiho obdivuje. S prvním albem přišla i změna názvu na dnešní Children of Bodom, podle jezera Bodom, kde došlo k nevyjasněným vraždám. Přestože byla prvotina přijata kritikou poměrně pozitivně, Laiho potýkající se s osobním problémy se pokusil spáchat sebevraždu koktejlem whisky a prášků na spaní.
Kdyby Alexiho nenašli včas přátelé, nemohli by se fanoušci těšit o dva roky později z alba Hatebreeder, na které fans nedají dopustit jako na klenot melodického death metalu. Druhou desku lze považovat za učesanější než Something Wild, ovšem při zachování potřebné agresivity. Materiál víří ostrými kytarami, melodiemi typickými pro finské interprety a výrazně se projevil cit pro kompozici skladeb.
Už po druhém albu byl úspěch Children of Bodom tak ohromující, že byli Finové zváni, aby hráli s kapelami formátu Hypocrisy, The Kovenant nebo In Flames na tour po Rusku nebo Japonsku. Aby popohnala raketový vzestup, vstoupila kapela v roce 2000 znovu do studia, kde do drážek CD vpálila další mezník v historii melodického metalu – studiovku Follow the Reaper s obligátním grim reaperem na obalu.
Nahrávka Follow the Reaper vystřelila stoupající finskou hvězdu do metalového nebe. Deska plná kompozičně silných a chytlavých skladeb, oplývající veselými rychlými melodiemi a potřebnou tvrdostí, si našla své místo i v žebříčku Billboard 200 ve Spojených státech. COB už v té době koncertovali s největšími jmény metalové scény a hráli koncerty po celém světě.
V roce 2003 vydala skupina další LP Hate Crew Deathroll a získala cenu kapela roku na finském udělování hudebních cen v kategorii metal. Koncerty Chilren of Bodom na tour k desce byly často beznadějně vyprodané a nahrávka se nakonec díky prodejům stala zlatou.
V roce 2005 přišli childreni s dalším studiovým zářezem pojmenovaným Are You Dead Yet?, který na jednu stranu výrazně rozšířil portfolio posluchačů, ale na druhé straně vyvolal nelibost v řadách skalních fanoušků. Přestože jde o klasický materiál skandinávské ikony, došlo i k znatelnému zjednodušení skladeb v rámci poslouchatelnosti. Album je více riffové. V té době už ale skupina dosahovala téměř na status legendy, a tak byl podobný tah pochopitelný.
Následující nahrávky Blooddrunk a Relentless Reckless Forever už nepředstavovaly pro hudební scénu nijak zásadní přínos a dají se považovat za nahrávky z povinnosti. Přestože jde o kvalitní materiál, nepřinesly tyto studiovky takovou přidanou hodnotu jako desky z první poloviny kariéry těchto finských ďáblů. Zatím poslední studiovka Halo of Blood z roku 2013 nese určité známky obrody a se dá považovat za nejzajímavější z posledních tří počinů.
Z určitého úhlu pohledu je možné považovat dnes po tolika letech Chilren of Bodom za kapelu v jistém slova smyslu stagnující. Ačkoliv kapela nyní už nepřináší nic zásadního, zapsala se už před deseti lety krvavým písmem do almanachu metalu a své místo v Síni slávy si už zasloužila. Jak umí tito ostřílení muzikanti rozhýbat publikum naživo a jak zní dnes naživo pecky Silent Night, Bodom Night, Hate Crew Deathroll nebo Downfall, mohou fanoušci pocítit už za necelé dva týdny na největším čistě metalovém festivalu Brutal Assault ve čtvrtek 7. července na Jägermeister stage ve 22:55.