Chris Corner a jeho dekadentní IAMX jsou v Česku jako doma. Až tak, že se multiinstrumentalista nechal v několika rozhovorech slyšet, že Prahu dokonce zvažoval jako možné místo k bydlení. Poprvé od minulé dekády jsme včera projekt znovu zažili ve čtyřčlenné sestavě a v plné parádě. Výpadek techniky koncert zastavil v řádech minut a odrovnal tak perfektně vygradovanou atmosféru horečky pondělní noci. Jenže…
Koncerty IAMX jsou vždy speciální událostí. Projekt bývalého člena legendárních trip-hopových Sneaker Pimps hrál v Česku vícekrát než kolik let vlastně sám existuje – i přesto se však hudební tvorba, žánrová fluidita, nápady a hlavně celkový zápřah každého vystoupení u nás liší. Stejně jako definice písmene X v názvu projektu se i Chris Corner neustále rád pohybuje na spektru vynalézavosti a nerad postává na tomtéž místě. Sám o sobě říká, že je perfekcionista, a jako správný loutkař tahá v pozadí za každou nitku, která následně nezůstane ani na chvíli suchá. V roce 2020 jsme přišli o zrušené akustické turné, následně přijel jako samostatná jednotka, před dvěma lety zase ve tříčlenné sestavě. Teď zdá se konečně zase nabírá to momentum, při kterém byl na vrcholu. Celkově se proslýchalo z více stran, že posledním vystoupením něco chybělo. A to něco byl dost možná právě ten čtvrtý člen, který dovoluje maestrovi oddat se svému niternímu šílenství na pódiu o píď více.
Čtěte také: Kult osobnosti Chrise Cornera a co jste o industriálním démonovi IAMX (ne)věděli
Slušně zaplněný Lucerna Music Bar na minutu přesně oslnily projekce a vizuály k písni The Ocean, společně s prvními tóny této sonické slasti z posledního alba Fault Lines². Na pódium nastoupili kumpáni Janine Gezang (basa, klávesy), Jon Siren (bicí) a nově Sarah Pray, která nahradila pozici bývalé klávesistky Sammi Doll. Již s prvními minutami a s nástupem Chrise bylo možné vycítit jinou auru, než jakou jsme mohli zažít v posledních pěti letech. Jak jinak než extravagantně a temně oděný Corner s maskou, zaječími oušky a čelenkou na hlavě za svými synťáky rozjel to pravé komfortně nekomfortní teatrální terno. Nová tvorba pokračovala s Disciple a The X ID z první části Fault Lines, a však do úplné nepříčetnosti se klub situovaný v pasáží Lucerny dostal s hravou Sailor z debutového alba Kiss + Swallow. Rozšířená verze, kterou naživo hrají již pár let, vás pohltí do naprostého industriálního transu prošpikovaného neposednými beaty a syntezátory, a vyplivne až v samotném závěru. A do toho si představte projekce zahrnující snad všechny možné druhy fetiše a celkový content s tučnou nálepkou 18+.
Chris využíval svého hlasu na pomezí falzetu a tenoru a šponoval ho často až do jakéhosi ječení. Mezitím pil a rozléval červené víno jako sám Ježíš. Nechal se davem uctívat a byl zároveň jedním z nich, až na dosah ukazováčku, což je v rámci kulatého pódia bez barikád prostorů Lucerna Music Baru dopředu téměř garantováno s jakýmkoliv vystoupením. V jedné chvíli zneužíval vlastní mikrofon rychlým pohybem rukou nahoru a dolů (necháváme na představivosti čtenáře), předstíral akt penetrace nebo samploval své vlastní vzdechy. Ten, kdo není s performancí neobyčejného šílenství burleskního cirkusu IAMX seznámen, mohl být velmi šokován. Jenže takových lidí v sále dost pravděpodobně moc nebylo.
Dalším zářezem hudebního skvostu a povedeného večera byl například opus s názvem Exit z desky Alive in the New Light. Ten je pokaždé highlightem jakéhokoliv vystoupení kapely a nebylo tomu jinak ani včera. Kapela ho do svého setlistu nezařazuje tak často jen tak pro nic za nic. Z úzkostného hudebního zhroucení po únik, vysvobození a volnost. Takovou sonickou gradaci jako IAMX umí málokdo. Těžce se popisuje a musí se zažít. „Cítíš to? Tu komunikaci v téhle místnosti? Jsme nekoneční.“ – ptá se řečnicky Corner a ano, bylo to cítit až do morku kostí. Celý prostor byl tu tam jako jednota připravená se oddat čemukoliv, co si čtveřice ještě připraví, a zobat jim z ruky.
Čtěte také: Oscar and the Wolf přivedl Roxy do tanečního transu plného svobody a krás nevšední lehkosti bytí
Během večera nechyběly ani oblíbené After Every Party I Die, I Come With Knives nebo Spit It Out. Právě během poslední zmíněné položky přestala fungovat technika na celém pódiu a přes deset minut trvalo, než se našla závada a opravila se. Hrozilo, že se vystoupení minimálně zkrátí, a ono ne. Atmosféra v podzemním klubu byla tak našponovaná, že se nikomu nechtělo odcházet. „Nepřestávejte, nikdy nepřestávejte,“ vyzýval Corner, opilý oddaností, hromovým potleskem a pokřiky davu, který chtěl také víc a víc. Kapela s bossem v legínách a v průhledném silonovém tričku na pódiu dodala vše. Bylo to zase jako za starých časů. V přídavku nechyběly dnes již naprosté klasiky The Alternative, No Maker Made Me nebo kabaretová Bernadette ze čtvrtého řadového alba Volatile Times z roku 2011, která se ve velkém vedení stala nejstreamovanější písní projektu, a to pouze v rámci posledních let. V úplném závěru pak zazněla rarita Mercy z debutového alba.
I přes nepřízeň techniky a celkový součet odehraných tuzemských koncertů se projekt zase vrací na pomyslný vrchol. Nová klávesistka sice ještě sbírá odvahu a snaží se zapadnout do šlépějí té předchozí (která aktuálně hraje s kapelou Kat Von D), ovšem celková atmosféra a sehranost je zase téměř tam, kde byla před léty a která projekt tak proslavila. IAMX včera odehráli se vším všudy jeden z nejlepších českých koncertů za posledních deset let a byla naprostá radost vidět dav i kapelu navzájem si vyměňovat energii, úsměvy, pot i oddání. Zase to šlape tak, jak má.