Americká indie-popová kapela The Neighbourhood po dvou a půl letech znovu zamířila do Prahy na svůj doposud největší koncert. Přivezla něco víc než zklamání?
The Neighbourhood jsou u nás již vcelku etablovaným jménem. Koncerty v Česku vyprodávají se samozřejmostí i přesto, že objemy koncertních hal, ve kterých vystupují, neustále narůstají. 6. února 2019 zaútočili na Forum Karlín a přivezli si s sebou dokonce dva předskokany.
Fotoreport: The Neighbourhood, Health a Yeek, 6. 2. 2019, Forum Karlín, Praha
S očekáváním velkého návalu lidí byly dveře Fora otevřeny již v půl sedmé večer, celkem hodinu a půl před začátkem prvního předskokana. Tím byl Yeek, mladý Kaliforňan, který prokázal, že je velmi soběstačný. Hudbu si produkuje sám, zpívá, rapuje a svým stylem naprosto ignoruje zajeté hranice žánrů. Pohybuje se mezi rapem, R’n’B, indie-rockem, popem a nikdy se nenechá nikam zařadit. Jako první support uvedl svižně se plnící Forum do příjemné nálady.
Čtěte také: TIP REDAKCE: The Neighbourhood v deseti číslech
Tu s nástupem kapely Health vystřídalo lehké zmatení. Trojice kluků, taky z Los Angeles, hraje noise a experimental rock, který byl naživo mnohem ostřejší než na studiové nahrávce. Nedá se tedy divit tomu, že byli fanoušci výhradně melodického našlapaného indie trochu zaskočeni.
Po krátké pauze pak již konečně dorazili samotní The Neighbourhood. Stage nebyla nijak vizuálně upravená, za kapelou viselo černé plátno s názvem kapely a pro frontmana Jesseho Rutherforda se ve středu pódia houpalo od stropu zavěšené lano. Od jinak celkem esteticky založené kapely by se dala očekávat propracovanější koncepce, to by se však dalo odpustit, kdyby alespoň po hudební stránce odvedli pořádnou práci.
SOUTĚŽ: Dreampopoví Vök míří do Prahy. Vyhraj s námi vstupenky
V tomhle ohledu přišlo pravděpodobně to největší zklamání. Kapela jako taková byla dobře sladěná a šlapalo jí to bez problémů, avšak již precedentně problematický zpěv frontmana byl tak hlasitý, že melodické linky, které jsou pro The Neighbourhood velmi důležité, nebyly skoro vůbec slyšet. Vše přehlušila plechová ozvěna z autotunem upraveného hlasu zpěváka, jemuž půlku času nebylo ani pořádně rozumět. V některých případech je opravdu lepší nezpívat vůbec a nechat si pustit playback.
Nebýt tolik marného zpěvu, šlo by o pěkně vyvážený set, jenž věnoval dostatek času písním z nejnovějšího alba a připomněl i starší hity jako Afraid a klasické Sweater Weather, které fanoušci vítali s nadšením. Bohužel je však těžké se přes tak výrazný, až skoro otravný, prvek koncertu přenést.
