Dvě fenomenální kapely představující severský zasněný metal spojily 28. ledna své síly v poměrně komorním prostředí do podzemí ponořeného klubu Roxy na pražském Starém Městě. Oba koncerty byly více než bohaté jak na hráčskou vášeň, tak na technické mistrovství. Velmi příjemnou atmosféru nastolila již americká předkapela SOM, po jejímž vystoupení byli všichni ještě více naladěni na hlavní hvězdy večera.
Předkapela SOM, která odstartovala metalově melancholický večer v pražském Roxy, představila propracované propojení důrazných (až doomových) rytmů, riffů s psychedelickou příchutí a hladivé melodiky. K té velkou měrou přispěl čistý a příjemný hlas frontmana, jenž se s velkou jistotou věnoval také baskytaře. Islandští Sólstafir si však pochopitelně získali skutečné maximum pozornosti, kterou mohl vyprodaný klub nabídnout. Tato post-metalová kapela se do České republiky vrací poměrně často a snad i ráda – tentokrát se ale atmosféra zdála být snad vůbec nejsevřenější. Především ze zpěváka a kytaristy Aðalbjörna “Addiho” Tryggvasona tryskaly emoce jako z gejzíru s tím, že jeho hlas je nenapodobitelně nádherný. Do jisté míry je středobodem jak vypjatých ploch, které bez ostychu přiznávají black metalové základy, tak zadumaných (či spíše snivých) pasáží. Sólstafir se ve svém výběru zahraných songů zdaleka neomezili jen na poslední desku Endless Twilight of Codependent Love – mnoha fanouškům naopak udělali radost skladbami ze starších a oblíbených desek jako Ótta, Köld nebo Svartir Sandar. Jistotou pak byla baladická (a těžko oposlouchatelná) Fjara, kterou publikum přijalo nejbouřlivěji.
Fotoreport: Katatonia, Sólstafir a SOM, 28. 1. 2023, Roxy, Praha
Půlhodinová pauza utekla jako voda pod mostem a pódium už patřilo Katatonii. Tato švédská skupina hraje již od roku 1991 a pověstnou skandinávskou melancholii pojímá dosti po svém – po žánrových přeměnách se v průběhu diskografie našla v detailistickém progresivním metalu. Ten se v jejím podání vyznačuje přelévajícími se vlnami silných nápadů, avšak písňovou formu se daří uchovat. Příjemně poslouchatelný cit pro melodiku pak umocňuje zejména zpěvák Jonas Renkse a jeho hlas, který je čistý barvou i technikou. Jen několik dnů před pražským koncertem Katatonia vydala nejnovější album, které dostalo název Sky Void of Stars. Na současném tour po Evropě pak pochopitelně dostává hlavní slovo. Vadit to ovšem nemůže snad nikomu, neboť na něm (stejně jako kdykoliv jindy) kapela ukazuje největší míru svého umu. Všichni muzikanti v Praze hráli s technickou precizností sobě vlastní a krom toho byl dobře citelný skutečný zápal pro hudbu, kde má snad každá nota své nezastupitelné místo. Klub Roxy zkrátka přivítal skvěle sladěnou kombinaci dvou zasněných kapel, které sice hrají o dost jiný žánr, přinejmenším v severské emotivnosti si však rozumí bez sebemenší pochybnosti.
