Americká skupina The Lumineers vydala na podzim novou desku s názvem III a právě v rámci tohoto alba se po třech letech vrátila do Česka. Koncert, který byl několik měsíců dopředu beznadějně vyprodaný, se uskutečnil v neděli večer ve Foru Karlín a návštěvníci si mohli vychutnat pořádnou dávku nefalšovaného folku.
Celý večer odstartovala skupina Mighty Oaks, která sice žije v Berlíně, ale její členové jsou z různých koutů světa. Zpěvák Ian Hooper se pyšní jedinečně zastřeným hlasem a v doprovodu harmonických folkových tónů se jednalo o příjemně strávenou půlhodinku. Ačkoliv začínají být Migty Oaks v hudebním světe velmi populární, zachovávají si své skromné a upřímné vystupování, což ocenilo mnoho fanoušků.
Fotoreport: The Lumineers a Mighty Oaks, 10. 11. 2019, Forum Karlín, Praha
S malým zpožděním pak na pódium přišli The Lumineers a hned na první pohled bylo jasné, že kapela sází na jednoduchost. Stage, na které se nacházely nejrůznější hudební nástroje, byla obohacena o tři plátna ve tvaru listu, na kterých se během koncertu promítalo vizuální zpracování odehraných skladeb. To v návštěvnících umocňovalo prožitek z celého koncertu a například projekce drogově závislého muže u songu Jimmy Sparks z nového alba III, působila až děsivě.
Od první skladby Sleep on the Floor, což je také úvodní píseň alba Cleopatra, bylo zřejmé, že publikum žádnou omáčku kolem nepotřebuje a právě syrovost a minimalismus této folkové party lidi baví. The Lumineers zpočátku působili trochu odměřeně, ale brzy pookřáli a když po hitu Ho Hey zamířil zpěvák Wesley Schultz do publika a spolu s návštěvníky odzpíval oblíbený song Ophelia, bylo jisté, že kapela i všichni příchozí, jsou na stejné vlně. Wesley pak po celou dobu koncertu ukazoval, jak velký je jeho hlasový rozsah. Dynamické změny tónů ve skladbách It Wasn’t Easy To Be Happy For You či My Cell mu naživo nedělaly žádný problém a to je jeden z důvodů, proč jsou The Lumineers tak úspěšní.
Čtěte také: Milionový song Ho Hey plný zklamání aneb Co možná nevíte o The Lumineers?
The Lumineers jsou nadaní multiinstrumentalisté a dokazovali to každou minutou strávenou na pódiu. Pianista Stelth Ulvang neměl problém během koncertu popadnout akustickou kytaru a Lauren Jacobson, která v kapele nahradila cellistku Neylu Pekarek, mohli návštěvníci vidět hrát na housle, piano, ale třeba i bubnovat. Čím blíže byl na dohled konec večera, tím více se zdála být kapela uvolněná. Zlatý hřeb pak nastal při coveru skladby This Must Be the Place od Talking Hands, kdy si The Lumineers přizvali na stage také členy kapely Mighty Oaks a jejich společné vystoupení působilo tak lidským a uvolněným dojmem, jako by spíše šlo o přátelské jamování.
Recenze: The Lumineers s albem III přináší revoluci hudebního průmyslu a poukazují na problémy se závislostí
Přídavky v podobě skladeb Donna, Angela a Stubborn Love, byly perfektním zakončením večera, na kterém zaznělo to nejlepší ze všech tří doposud vydaných alb kapely. The Lumineers navázali na úspěch z posledního pražského koncertu a snad se u nás tahle americká parta ukáže dřív, než za další tři roky.
