Začátek června z koncertního pohledu jednoznačně patřil Muse, kteří za své poslední album Drones obdrželi hudební ocenění Grammy Award. Během včerejšího sobotního večera předvedli, že jsou v naprosto perfektní formě.
Kapela si pro svůj velký pražský večer pro rozehřátí publika vybrala multiinstrumentalistu Jacka Garratta. Se svým hudebním vystoupením, jenž bylo už připravené pro hlavní hvězdu uprostřed celé O2 areny, Garrat nastoupil asi dvacet minut po osmé hodině večerní. S lítosti se musí podotknout, že bohužel nebyl tou nejlepší volbou a do celého koncertního konceptu moc dobře nezapadl. Jeho nejslabším článkem byl bez debat zvuk, jelikož mu nebylo za celou dobu pořádně rozumět. Ke štěstí většiny však představení netrvalo moc dlouho.
Skupina si pro aktuální turné vybrala neotřelé pódium umístěné uprostřed haly. To se skládalo z pohyblivého kruhového základu a čtverhranných vyvýšených stupínků z pravé i levé strany. Tak se fanouškům naskytlo daleko intimnější atmosféry, přesně ta ve velkokapacitních sportovních halách většinou chybí. Celou náladu ještě umocňovalo osvětlení, to se totiž soustředilo spíš publikum.
Muse nastoupili za vánočně nevánočních tónů a nálady, kdy mohla celá vřava začít. S prvními tóny Psycho a po nástupu vojáků za asistence kroužících dronů se celá hala dala okamžitě do pohybu, během neustálého aplausu doprovázeného nadšeným křikem návštěvníků. Z nejnovější desky pocházela i další skladba, Reapers. První vzpomínkou na starší alba byla Plug In Baby a hned po ní se opět vrátili k Drones v podobě Dead Inside. Muse tentokrát předvedli daleko rockovější setlist, než byl ten předešlý, přičemž jim to přesně takto neskonale slušelo a bylo vidět, že přesně tento styl jim sedí.
Největší ovace si samozřejmě vysloužily ty největší pecky v podobě Hysteria, Supermassice Black Hole, Time Is Running Out nebo Uprising. Ve chvíli, kdy zazněl projev JFK, se celý večer blížil pomalu ke konci, kdy byl uzavřený, stejně jako na začátku, létajícími drony. Přídavek byl složený ze tří písní v podobě Take a Bow, Mercy (ta je srovnávána se starší Starlight, přičemž během večera zazněla také) a úplně závěrečnou Knights of Cydonia.
Muse předvedli naprosto parádní show a potvrdili, že jsou v aktuální době naprostou jedničkou na scéně, jak je i nazývají nemalé řady hudebních kritiků. Celá show byla naprosto monstrózní, ale ani tak celá trojka nepůsobila nafoukaně. Největším překvapením celé scény byla pravděpodobně poblikávající vzducholoď letící kolem celé haly. Silným článkem celého vystoupení byla i naprosto profesionální projekce, dokonale zapadající do nového alba, které je ovlivněné válečnými konflikty, a tak vizuální dojem kolikrát působil depresivním dojmem, z něhož běhal nejednomu mráz po zádech, když se zapřemýšlel, o čem vlastně nejnovější deska je. My všichni, na tento koncertní večer budeme vzpomínat asi ještě hodně dlouho, a jen tak něco to nepřekoná.
