Včera se v pražské O2 Areně uskutečnil koncert britské gotické legendy The Cure. Sešlo se několik tisíc fanoušků a skupina vytvořila nezaměnitelnou atmosféru.
Krátce po osmé hodině večerní se The Cure objevili na scéně a zahájili svůj set. Hráli jak ty hitovější písně (High, Just Like Heaven, Lovesong, Lullaby), tak i ty méně známé a dlouho naživo nehrané. Celou show doprovázela pečlivě připravená vizuální show. Za skupinou se objevovaly spirály, nebesa, kresby i pavučiny, tedy pokud zrovna kamera nezabírala samotné hudebníky, a to často v negativním slova smyslu.
Hudebně nebylo skupině co vytknout. Muzikanti hráli jako z desky a hlas frontmana Roberta Smithe se s věkem vůbec nezměnil.
The Cure jsou známí svými dlouhými (obvykle i tříhodinovými) koncerty. Proto možná leckoho překvapilo, že základní set skončil už po hodině a půl. Kapela se ale nenechala dlouho přemlouvat a dokonce natřikrát přidala série dalších písniček. V prvním přídavku se opět jednalo o méně známé skladby, v tom druhém jsme si ale vychutnali píseň Burn z komiksového filmu Vrána (kterou před tímto turné skupina obvykle nehrála) nebo klasickou Lovecats s melodickým refrénem. Napotřetí už kapela vsadila na ty největší klasiky, a sice hity jako Friday I’m In Love, Boys Don’t Cry nebo Close To Me.
Kapela byla jako obvykle po celou dobu poměrně statická, až na Simona Gallupa, který pobíhal po pódiu se svou baskytarou. V posledních dvou písničkách ovšem i Robert Smith odložil svou kytaru a uvedl své tělo do ladných pohybů. Na samotném konci se se svými fanoušky rozloučil rozkošným „naslédanou“. Je jisté, že koncert byl pro fanoušky velmi vydařeným zážitkem, na který budou všichni dlouho vzpomínat.
