Fast Food Orchestra už několik let platí za jednu z nejznámějších i nejzajímavějších ska kapel z České republiky. V rozhovoru se nám představili a přiblížili své současné aktivity – nový klip, nové album i definitivní přechod k rodné češtině.
Kdyby vás snad někdo nějakým nedopatřením ještě neznal, jak byste se mu popsali?
Říkáme si Fast Food Orchestra, je nás šest a uchvátila nás energie jamajské hudby, kterou rádi fúzujeme s kdečím, co nás napadne. Pokud nás neznáte, zkuste si nás poslechnout, třeba to bude láska na první poslech, ostatně vypnout to můžete kdykoliv.
Ska prošlo hodně košatým vývojem – od jamajských prvopočátků přes londýnský 2-tone až po hrátky s punkem. Které skupiny vás nejvíce baví a inspirují?
Inspiruje nás cokoliv dobrého, co se k našim uším i očím donese. V podstatě jde hlavně o to, aby to mělo nápad a člověk tomu uvěřil, zkrátka to bylo od srdce. Vůbec to nemusí být ska a reggae, může to být klidně metal nebo punk. Každý z nás poslouchá tunu hudby, staré i nové, tradiční i progresivní a tohle všechno se do naší hudby chtě nechtě promítá.
V minulosti jste hodně hráli v cizině – v kterých zemích to bylo a s jakými jste se tam setkali ohlasy?
Opakovaně jsme projeli Evropu a Balkán. Zahráli jsme si taky v Moskvě, Izraeli nebo Brazílii. Ohlasy byly super, na většinu koncertů vzpomínáme rádi, případně se smějeme, jakej punk to byl.
Plánujete nějaké další hraní v zahraničí?
Momentálně se soustředíme hlavně na hraní v ČR a turné v cizině neplánujeme. Kdyby však něco zajímavého přišlo, vyrazili bychom hned, vždycky to byla velká legrace.
Písničky máte v češtině i v angličtině. Který jazyk vás baví víc a v čem se ty jazyky liší?
Momentálně to na plné čáře vyhrála čeština. Liší se hlavně v tom, že je to náš mateřský jazyk, kterým se dokážeme vyjadřovat mnohem lépe než jazykem cizím. Čeština je méně ohebná, takže napsat text, který má sdělení a zároveň lahodí i uším, je určitě těžší, ale i tak jsem rád, že jsme tento krok po letech udělali.
Proč jste se na chystaném albu rozhodli zůstat jen u češtiny?
Těch důvodů bylo hned několik. Jedním z nich byla výslovnost, která mě dlouhodobě trápila. Když jsme začínali, tak v podstatě celý svět (nejen) kolem třetí vlny ska zpíval anglicky, takže jsme to dělali i my. V té době výslovnost nikoho nezajímala, byla tu hromada kapel z Evropy, Jižní Ameriky nebo Japonska, co měly výslovnost mnohem horší než my, ale řekl bych, že této době už dávno odzvonilo.
Zpěv a jazyk jsou zkrátka nástroje, které piluješ stejně tak, jako třeba kytaru nebo bicí, a pokud dojdeš do stádia, kdy vidíš, že všechno je super jen toto ne, pak je třeba se zamyslet, jestli to nezměnit. Už jsem nechtěl točit další desku s tímhle handicapem. Pak jsou tu samozřejmě ještě další racionální důvody. Například to, že už nemáme moc v plánu pokoušet se prorazit za hranicemi a že zkrátka víme, že u nás vždycky bude lépe fungovat písnička s českým textem než s tím anglickým. Je to prostě fajn, slyšet lidi zpívat tvoje věci, což u těch anglických textů nebylo tak časté.
Mohou vás fanoušci podpořit např. v rámci crowdfundingové kampaně?
Ano ano, mohou. Po mnoha úvahách jsme se rozhodli spustit kampaň na HitHitu a požádat tak fanoušky o pomoc s financováním nové desky. Minulou desku jsme splatili teprve nedávno a říkali jsme si, že určitě existuje dost lidí, kteří nás rádi podpoří, abychom před sebou nemuseli zase několik let tlačit dluh. Většina odměn je spojená právě s novou deskou, takže se v podstatě jedná o předobjednávku nebo trika, které by si ti nejvěrnější na turné k desce koupili tak i tak. Tímto bychom rádi všem podporovatelům poděkovali.
Jak probíhalo natáčení nejnovějšího klipu? Váže se k němu nějaká vtipná historka?
Natáčení bylo velmi poklidné a bohužel se k němu neváže žádná veselá historka. Obecně se ví, že muzikanti a filmaři se mezi sebou rádi kočkují. Obě tyhle skupiny lidí jsou totiž dost divný a dohromady to často bývá nesnesitelné. Při natáčení Strun se nic takového nedělo a bylo to neuvěřitelně přátelský prostředí.
Hodně hrajete po festivalech. V čem se to liší od ostatních koncertů?
Před patnácti lety bych ti řekl, že mám radši kluby, kvůli unikátní atmosféře, ale dneska to u mě vyhrává léto a hraní pod širým nebem. Je tam ve většině případů lepší zvuk, prostor na skákání a několik tisíc skotačících lidí před tebou. Každopádně hraní v klubu, kde jdou lidi hlavně na tebe a pak s nimi máš možnost pokecat na baru, má taky něco do sebe.
Na kterém festivalu se vám líbilo nejvíc?
Tohle léto jich bylo opravdu hodně. Asi nejlepší a nejsrdcovější koncert jsme měli na skautském festivalu Obrok. Tolik dobré a kvalitní energie člověk normálně nabírá za deset koncertů, tady jsme to měli za jednu hodinu. Perfektní byl Rockový Slunovrat, Studnice fest v Hlinsku, Colours of Ostrava a samozřejmě domácí Mighty Sounds v Táboře.
Plánujete turné – kolik bude mít zastávek? Budete po těch letech někde úplně poprvé?
Turné jedeme s kámošema z Circus Brothers a bude mít 15 zastávek. Většinou se jedná se o prověřené lokace, kde vždycky byly ty nejlepší a nejdivočejší párty.
Co byste vzkázali skáčkařům a fanouškům FFO?
Zůstaňte tak skvělí, jaký jste, mějte se rádi a podporujte muziku. No a samozřejmě doražte na nějaký z koncertů a zastavte se na kus řeči. Na závěr rozhovoru přidáváme i seznam všech zastávek nastávajícího turné, které bude společné se skupinou Circus Brothers.
14. října – Jihlava, Soul Music Club
21. října – Vsetín, Tři Opice
27. října – Litomyšl, Kotelna
28. října – Plzeň, Buena Vista
03. listopadu – Hradec Králové, AC KLUB
04. listopadu – Ostrava, Barrák
10. listopadu – Chrudim, Rklub
17. listopadu – Brno, Eleven
18. listopadu – Zlín, Bamboo
25. listopadu – Sedlčany, Pohoda
08. prosince – Kutná Hora, Česká 1
09. prosince – Liberec, Bunkr
21. prosince – Praha, Lucerna Music Bar
