Thrash rock’n’rolloví blázni Hentai Corporation řeší náhradu za klávesistu Fandu, chystají se na jarní turné a k tomu připravují ještě něco. Za celou kapelu nám o tom i o dalších věcech pověděl basák Durex.
Jak jde hledání náhrady za Fandu. Našli jste už někoho na stálo? Nebo to zatím řešíte jen formou záskoků? A je tu nějaká možnost, že se Fanda vrátí?
Zatím máme dva šikovný kluky na záskok, kteří se nám budou tuhle sezónu za klávesami střídat. Uvidíme, jestli se někomu z nich bude chtít u nás zůstat, nebo jestli to bude jenom dočasná záležitost. Možná, že je léto s náma odradí (možná i od života). Uvidíme na podzim, zatím to necháváme volný. A co se týče Fandy, ten má u nás dveře otevřený, kdyby se mu zastesklo po bordelu.
A podle čeho náhradní klávesáky vybíráte? Jenom podle toho, jak hrají, nebo přihlížíte i k tomu, jestli to jsou stejní blázni jako vy?
Zatím jsme nad tím moc neuvažovali a řešili to formou: „Je někdo, kdo má čas a chtěl by s náma hrát?“ Žádnej konkurz se zatím nekonal a uvidíme, jak to bude vypadat na podzim.
A kdo teď přidává příspěvky na Facebook. Zhostili jste se toho všichni, nebo to připadlo jen na jednoho z vás?
Zatím se toho zhostil Radek (zpěvák Radek Škarohlíd, pozn. red.) a možná se k tomu přidám já.
Stává se, že odchod jednoho člena způsobí rozpad celé kapely. Neměli jste chuť to celé zabalit, když František odešel?
S novou deskou nás to všechny zase strašně baví, takže ač nás to dost zasáhlo, tak chceme pokračovat.
Jak se těšíte na turné?
Moc. Ta poměrně dlouhá pauza bez koncertů už nás znervózňovala, někteří z nás už skoro začali mít i nějakej osobní život…
A proč jste si jako předkapelu vybrali The Atavists?
Protože sou to fajn kucí a hrajou super muziku.
Chystáte kromě turné ještě něco, na co se můžou fanoušci těšit?
Přece to nevykecám všechno, nechte se překvapit. Ale jo, teď něco pečeme, takže věci se budou dít.
Na pódiu a při komunikaci s fanoušky jste šílení nezřízení blázni bez jakéhokoliv studu. V normálním běžném životě se takhle ale člověk chovat nemůže, navíc máte i normální zaměstnání. Nemáte pocit, že žijete dvojí životy? Jeden mimo pódium a druhý na něm?
A kterej z těch dvou je ten pravej, co? To nikdo moc nevíme. A za tu dobu se člověk naučí si to posadit a vždycky při nasednutí do dodávky (nebo pak vysednutí) přepnout do jinýho módu.
A není to, co předvádíte na pódiu jen určitá stylizace a role? Anebo je to přesně naopak, a právě na tom pódiu jste to skuteční vy?
Samozřejmě, že to určitým způsobem role je, ale zároveň to jsme my. Kdybychom byli nějaký těžký introverti, tak se na pódiu nikdy takhle nechováme. Je to částečně role, částečně prostě jenom povolíš ventil a všechno tam ze sebe vysypeš.
Jak vidíte budoucnost kapely? Jak dlouho si myslíte, že zvládnete tímhle způsobem v kapele fungovat? A chtěli byste dospět do fáze, že budete mít kapelu jako full time job a nebudete k tomu muset mít jinou práci?
Nevim, neřešíme to, nějak přirozeně to vyplyne. Teď se soustředíme na to se sehrát s novejma rukama a pomalu zkoušíme pracovat na nějakým novym materiálu. Otázka „Kde se vidíte za deset let?“ je jak od nějaký HR píči na pohovoru. Nevím, asi budem mrtvý. Sen živit se tím jsme ze začátku měli, ale jak postupně stárneme tak si přestáváme bejt jistý, jestli o to stojíme. Přeci jenom je to dost náročný. Budeme to řešit, až to přijde, pokud to vůbec někdy přijde na pořad dne. Třeba Radek má nastartovanou poměrně slibnou vědeckou kariéru, který by se asi nechtěl vzdát. A navíc už s tou třicítkou na krku začínáme trochu fotrovatět.
