Anglický spisovatel, lingvista a oxfordský profesor John Ronald Reuel Tolkien stvořil jeden z nejznámějších a nejpropracovanějších fantasy světů, čarovnou Středozem. Kromě mnoha jiných příběhů do ní situoval Hobita a Pána prstenů. Ten se stal třetím nejprodávanějším románem všech dob a svůj otisk zanechal i ve světě rockové hudby.
Hluboké lesy, vysoké hory a širé pláně se všudypřítomnou magií v Tolkienově Středozemi inspirovaly spousty umělců po celém světě a nechyběli mezi nimi ani muzikanti. Písně inspirované mohutným příběhem Pána prstenů mají leckdy se samotnou knihou leccos společného – zakládají si na mystické, snové či náladotvorné atmosféře a i po lyrické stránce se kolikrát snaží přiblížit Tolkienovu jazykovému mistrovství. Představme si ty, které v rockové hudbě září nejvíce.
Čtěte také: ZAOSTŘENO NA: Lana Del Rey vyvolala kontroverzi, rapper 6ix9ine vystřelil z vězení na první příčky hitparád
Rush – Rivendell
Kanadská kapela Rush vynikla zejména vynalézavým spojením progresivního rocku a údernějšího hard rocku. Patří mezi ty nejikoničtější mezi tříčlennými skupinami, a to díky perfektní souhře zpěváka, baskytaristy a klávesisty Geddyho Lee, kytaristy Alexe Lifesona a bubeníka Neila Pearta. První progresivní prvky se v jejich hudbě začaly objevovat na druhé desce jménem Fly by Night, jež vyšla v roce 1975. A právě na ní se nachází i kouzelně jemná balada Rivendell (v češtině Roklinka), což bylo ve Středozemi sídlo moudrých elfů na úpatí Mlžných hor.
Black Sabbath – The Wizard
Anglická kapela Black Sabbath je právem považována za tu, která předurčila temný doom metal. Díky podladěné kytaře Tonyho Iommiho a havranímu zpěvu Ozzyho Osbourna je to dobře slyšet již na první, eponymní desce z roku 1970. V songu The Wizard Ozzy popisuje čaroděje, který velmi nápadně připomíná Gandalfa, jednu z ústředních postav Hobita i Pána prstenů. Připouští se ale i jiná linie výkladu, a sice, že Wizard je označení pro drogového dealera, který skupinu zásoboval zábavou.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 5 aspektů, jimiž se Ozzy Osbourne nesmazatelně zapsal do historie
Camel – Nimrodel / The Procession / The White Rider
Kapela Camel patří mezi učebnicové příklady toho nejlepšího progresivního rocku, který se hrál v sedmdesátých letech na britských ostrovech. Všichni členové měli v malíčku schopnost tvořit jedinečnou atmosféru a hrát s osobitým přístupem i technickou dokonalostí na své nástroje. Na druhé desce Mirage z roku 1974 vedle jiných velmi dobře vystavěných skladeb vyniká taktéž trojdílná Nimrodel / The Procession / The White Rider, kterou zpěvák Andrew Latimer kompletně věnoval právě Pánu prstenů. Začíná melancholickým intrem, jež má navodit pocit dlouhých a klikatých řek protékajících Středozemí, dynamičtější prostřední část naznačuje spoustu dějových zvratů v příběhu a finální pasáž vypráví o mocném kouzelníku Gandalfovi.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Švédští Opeth na vlně čistého progresivního rocku
Pink Floyd – The Gnome
Debutová deska zřejmě toho vůbec nejznámějšího představitele progresivního rocku, londýnské kapely Pink Floyd, vyšla v roce 1967 a jmenuje se The Piper at the Gates of Dawn. Tou dobou byl jejich nejdůležitějším členem bezesporu Syd Barrett. Zpíval a hrál na kytaru, součástí skupiny však nebyl moc dlouho, a to hlavně kvůli své lásce k LSD, která mu čím dál tím častěji znemožňovala odehrát plnohodnotný koncert. Na druhou stranu mohlo mít toto psychedelikum něco společného s jeho oblibou Tolkienových příběhů a jeho rozmanitého a barevného světa. Na první desku napsal Syd Barrett drtivou většinu materiálu a milý svět Hobitů ho inspiroval k napsání písně The Gnome.
Čtěte také: TIP REDAKCE: Progresivní vizionář Peter Hammill zdařile pokračuje ve své tvorbě
Led Zeppelin – Stairway to Heaven, The Battle of Evermore
Rovněž členové Led Zeppelin pocházeli z Anglie a i oni v průběhu 70. let svým fanouškům servírovali jedno špičkové album za druhým. Již dlouho jsou plným právem považováni za ty, kdo vedle Black Sabbath a Deep Purple předurčili celý heavy metal. Nebyly jim však cizí ani akustické a jemné songy, ani smysl pro atmosféru. A co se týká Středozemě, zpěvák Robert Plant se do ní ve svých písních rád vracel opakovaně. Znatelné narážky jsou i v jedné z nejznámějších rockových balad všech dob, a sice ve Stairway to Heaven. Mezi jinými jde třeba o verš o „kroužcích kouře mezi stromy“ – pravděpodobně jde o ten samý dým, který vypouštěl Gandalf ze své dýmky. Opravdovou poctou Tolkienově dílu je však hlavně píseň The Battle of Evermore. Do té je situováno hned několik hlavních postav příběhu o mocných prstenech včetně několika dalších, které však již stvořila fantazie samotného Roberta Planta.
