Tři dny míru a hudby, bláta a deště, násilí a ohně. Takhle by se daly stručně shrnout Festivaly Woodstock, Woodstock ’94 a Woodstock ’99, kde byly ty dny dokonce čtyři. Jak na tom bude jubilejní 50. výročí legendárního festivalu, to bylo ještě donedávna ve hvězdách. Teď už víme, že v srpnu tři dny čehokoliv neproběhnou vůbec. A tak událost, která slibovala zajímavá spojení muzikantů, comebacky, ale i kulturní zážitek na více úrovních po spoustě změnách včetně místa konání a ceny vstupného nakonec ztroskotala asi dva týdny před jejím začátkem.
Dlouhé smlouvání s investory, rozhodnutí, že bude celá akce bez vstupného, změna místa konání – to je jen pár hlavních bodů, které předcházely zrušení oslavy 50. výročí nejdůležitějšího festivalu hudební historie. Účastnit se jí měli například Miley Cyrus, Jay-Z, The Killers, Santana nebo John Fogerty. Většina hvězd ale svou účast zamítla, po zjištění, že se má celá akce přesunout do mnohem menšího areálu než bylo v plánu, kam se vešlo jen asi 30 000 lidí. A protože bez účinkujících by z festivalu nic nebylo, musel být nakonec minulý týden zrušen.
Čtěte také: Překvapení i zklamaní na Rock for People 2019: Co se podařilo na výbornou a co nevyšlo podle představ?
Hlavní organizátor Woodstocku 50, kterým není nikdo jiný než Michael Lang, je samozřejmě z celé situace hodně zklamaný. Nejenže přišel o oslavu svého vlastního padesátiletého díla, ale navíc ho to stálo spoustu peněz, účinkující totiž byli zaplaceni dopředu. Lang je tedy alespoň poprosil, aby 10 % ze svého zisku použili jako příspěvek pro organizaci HeadCount, která má za cíl přetavit sílu hudby ke skutečné akci a na koncertech a festivalech informovat návštěvníky o občanské odpovědnosti a síle demokracie.
I když to ale vypadá, že neuskutečnění Woodstocku 50 je jediným neúspěchem po povedených třech obrovských festivalech, není to úplně tak. Když pomineme fakt, že už původní Woodstock se nekonal ve Woodstocku, přišla tam velká spousta lidí bez placení, došlo tam k úmrtím, zraněním a bůhví čemu ještě, nadcházející dva festivaly na tom nebyly o moc líp.
Čtěte také: Colours of Ostrava 2019 z hlavních pódií až po významné hudební objevy
Woodstock ’94 se nesl ve znamení bláta a deště. V blátě se diváci doslova brodili, což vedlo například až k tomu, že při vystoupení Primus, kteří do svého setlistu zařadili trochu nešťastně skladbu My Name Is Mud, začalo publikum na kapelu házet hroudy bláta takovým způsobem, že zpěvák a baskytarista Les Claypool tvrdí, že bláto ze své basy úplně dostal až v roce 2014. Nine Inch Nails však mohli na druhou stranu blátu děkovat za přitáhnutí fanoušků. Pod pódiem jich totiž měli mnohem víc než ostatní kvůli tomu, že spolu před koncertem v blátě zápasili. Na stage tak přišli celí promáčení a špinaví, což samozřejmě diváky dost zaujalo.
Jedním z nejdůležitějších momentů takzvaného Mudstocku pak byla blátivá přestřelka mezi Green Day a publikem, kdy se někteří fanoušci vydali až na pódium. Samozřejmě hned zasáhla ochranka a začala diváky shazovat zpátky, bohužel si ale s neposlušným fanouškem spletla baskytaristu Mike Dirnta, který následkem zásahu přišel o zub. Je však ale potřeba říct, že celý incident zvedl značně kapele popularitu a přinesl i úspěch albu Dookie.
Akce konaná o pět let později, která byla dokonce živě vysílána stanicí MTV, se zapsala do vzpomínek všech hlavně momentem, kdy Limp Bizkit vzali doslova název svoji skladby Break Stuff a Red Hot Chilli Peppers dali úplně nový rozměr písni Fire od Jimiho Hendrixe.
Limp Bizkit se zkrátka asi rozhodli navázat na tradici ničení kytar a aparatury, kterou před třiceti lety zavedli The Who a začali při skladbě Break Stuff navádět fanoušky k podobné agresi. A tak začali například vytrhávat překližky a zkrátka se chovat jako zvířata. Došlo k mnoha poraněním a řešila se i sexuální napadení. Frontman Fred Durst se následně k události vyjádřil stylem, že když se díváte shora z pódia do obrovského davu, nevidíte, co tam dělají. Proto si prý nevšiml toho, že by se v publiku někdo zranil.
Nezapomenutelným se stalo i představení Red Hot Chilli Peppers, které fanoušci při písni Under The Bridge doprovázeli světlem ze stovek svíček. Z malých světélek se však stávaly táboráky a následně se v plamenech ocitla celá audio věž. Když kapela zalezla do backstage a vypadlo to, že se kvůli ohni ani nevrátí zahrát přídavek, čekalo diváky překvapení. Red Hoti totiž byli tak unešeni aktuální scenérií, že se vrátili a zahráli kromě Sir Psycho Sexy i předělávku Hendrixova songu Fire. Z toho byli fanoušci tak hotoví, že vytvořili další táboráky, tančili kolem v nich kruzích a navrátili tak Woodstocku dávnou hippie atmosféru. Jen to trochu narušovalo to, že u toho bylo stejně jako u vystoupení Limp Bizkit, poničena spousta vybavení festivalu.
Co k tomu dodat. Možná už toho tento festival zažil tolik, že už to zkrátka stačilo. A nebo se možná dočkáme Woodstocku 60, který bude třeba ještě divočejší než ten v roce 1999.
