V Hradci Králové se odehrál již 25. ročník festivalu Rock for People a line-up byl opět plný skvělých jmen. Jaké skupiny, od kterých návštěvníci zpočátku moc nečekali, zazářily a kdo svým výkonem naopak nepřesvědčil?
Stovka dřepů na koncertě Leoniden
Hned první den mohli návštěvníci vidět na jedné z větších stageí německou partu Leoniden. Tahle indie kapela se dostává do povědomí stále více a není se čemu divit. Jejich show byla natolik plná energie, že kytarista Lennart Eicke během ní udělal přibližně 100 dřepů a díky tanečním kreacím vesele naladěného zpěváka Jakoba Amra začal boky pohupovat snad i zvukař. Pro mnoho lidí se proto stali headlinery prvního dne Rock for People právě Leoniden. Kdo o ně však přišel, tak rozhodně nemusí smutnit, protože kluci se 1. listopadu vrací do Prahy.
Mladičtí sympaťáci Sea Girls
Druhý den se o jedno z nejlepších představení postarali britští Sea Girls. Mladičká kapela si rychle získává fanoušky a na Rock for People všechny přesvědčila proč. Její indie rockové skladby jsou naživo neskutečně chytlavé a kluci si každou sekundu na pódiu skutečně užívají naplno. Přestože u stage nebyl žádný obrovský dav, nadšené publikum si je i přesto zvládlo vyvolat po konci koncertu zpět na pódium, aby zahráli ještě jeden song, který už ani nebyl v plánu. Čtveřice tak byla z diváků možná stejně ohromená jako oni z nich.
Čtěte také: Druhému dni Rock for People vévodili Rudimental a metalový nářez In Flames
Missio
Dalším překvapením bylo pro návštěvníky festivalu duo z amerického Texasu s názvem Missio. V Hradci Králové mohli fanoušci poprvé naživo slyšet jejich nové album The Darker The Weather, The Better The Man a také ikonický song s názvem Bottom of the Deep Blue Sea. Kombinace emotivních textů, bíle oděných sexy mužů a prvky drum and bass, působila naprosto dokonale. Set odehráli na jedné z menších stageí a přilákali tolik lidí, že se dokonce pod stan u pódia všichni nevešli. Přivést tyhle kluky do Hradce byl od pořadatelů očividně skvělý krok.
Psychedeličtí Saint Agnes
Jedním z významných objevů letošního ročníku byla také londýnská partička Saint Agnes. Hned po sobotním obědě rozbalila svůj místy až psychedelický rock‘n’roll a z původně řídkého publika se začal tvořit pařící dav. Kytarista Jon Tufnell sázel jedno sólo za druhým a ve spojení se zpěvačkou Kitty Austen kolem lítaly pomyslné jiskry. Sice mají na kontě zatím jediné album Welcome to Silvertown, ale pokud jim tenhle náboj vydrží, rozhodně o nich ještě uslyšíme.
Čtěte také: Kytary, tanec a pohoda – Franz Ferdinand ovládli závěr Rock for People
God Is An Astronaut se svou poutavou světelnou show
Z větších kapel se ke konci posledního dne představili God Is An Astronaut. Post-rock není zrovna typickým žánrem pro Rock for People a divácké zastoupení tomu také napovídalo. Irská partička ale dokáže téměř každého v publiku po chvíli upoutat a vnést ho do svého hudebního světa plného hravých světel. Organizátoři dali jejich koncert naštěstí až po desáté hodině večer, protože tato kapela se svými efekty opravdu nemůže hrát za dne.
Rozhovor: God Is An Astronaut: Nemohli jsme se smířit s tím, že vidíme sedmiletého chlapce v rakvi
Česká scéna v čele s Cocaine Party a Hentai Corporation
Zejména druhý den odpálily skvělé sety i tuzemské kapely. Jednou z nich byli Cocaine Party, kteří se dali na jeden speciální koncert znovu dohromady a jejich punk rockové skladby nenechaly ani před maličkou stageí nikoho v klidu. Podobně to pak vypadalo na Hentai Corporation, kteří si na Rock for People střihli hned tři sety. A přestože ten poslední byl oznámený až na poslední chvíli, nikomu to moc nevadilo a na energickou show se přešlo vyřádit plno těch, kterým zrovna moc nevyhovovaly tanečky u hlavní stage na Rudimental.
Fotoreport: Rock for People 2019: Taneční show Rudimental nebo překvapení v podobě Cocaine Party
Kvalitních vystoupení by se zde našlo i více a za zmínku určitě ještě stojí vystoupení kapel Boston Manor, nothing,nowhere nebo Idles. Pokud jde o samotný festival, na Rock for People panuje téměř vždy skvělá atmosféra a letošní ročník nebyl výjimkou. Objevilo se i pár nových organizačních nápadů, které měly úspěch, jako například umístění jedné z velkých stageí pod stanem, což v obrovských vedrech ocenil snad každý. Výhodou byl i rozmanitý výběr piva. Rock for People totiž nabízel hned 25 druhů, ze kterých si pivaři mohli vybírat. Co však na festivalu nezafungovalo úplně tak, jak by mělo?
Zklamání v podobě headlinera Bring Me The Horizon
Ne z každého vystoupení jsme odcházeli nadšení. O koncertě Bring Me The Horizon se mluvilo všude ještě předtím, než vůbec proběhlo. Kapela tak na letošní ročník dostala obrovskou hromadu fanoušků a spousta z nich si jejich představení užila naplno a je schopna jim leccos odpustit. Je ale škoda, že takový dojem nezanechala kapela ve více lidech, těch nezaujatých. Hlavně ze strany Olivera Sykese totiž nešlo o dobrý výkon. Přestože mu dříve vadilo, že diváci slyší na jeho koncertech playback, teď už si s tím starosti nedělá a jeho výpomoc byla občas očividná až příliš. Navíc měl zpěvák po celou dobu dojem, že se nachází v Praze, i když v takovém zdání není na českých festivalech zdaleka sám. Zklamaní ale možná byli i fanoušci kytaristy, Lee Malia totiž do Hradce dorazit nemohl. A bohužel se věrnějším fanouškům (nepřekvapivě) nedostalo ani jediného songu z éry před Sempiternal.
Čtěte také: První den Rock for People: Bring Me The Horizon s působivou scénou, ale nenaplněnými očekáváními
Scarlxrd jedině se špunty do uší
Na tomto rapovém šílenci si chtěl možná leckdo spravit náladu po Bring Me The Horizon. Jen těžko se ale dalo překousnout, jakým způsobem byl nazvučený. U jeho hudby není nikdy jednoduché trefit správnou míru, ale v tomhle případě to opravdu chtělo do mosh pitu se špunty v uších, aby to člověk zvládl ve zdraví. Mikrofon měl Scarlxrd také spíš na hecování publika, playback obstaral zbytek. Ale vzhledem k tomu, že jeho show byla hlavně o pořádném bordelu, možná to ani někteří fanoušci nevnímali.
Před Franz Ferdinand byli Manic Street Preachers jen vlažným rozjezdem
Manic Street Preachers byli jedni z headlinerů posledního dne, paradoxně jim to ale možná trochu uškodilo. Velšská kapela má za sebou bohatou historii, když ale přijde na koncerty v Česku, často ji provázely nepříjemnosti. Tentokrát šlo o skoro půlhodinové zpoždění kvůli technickým problémům a když konečně přišlo na první skladby, leckdo pochopil, že tohle je koncert pro trochu věrnější fanoušky a ne pro ty, kteří znají pár kultovních hitů. Spousta lidí se tak kvůli trochu utahanému začátku a zpoždění raději odebrala pro občerstvení a hledat si místo na nadcházející Pale Waves a God Is An Astronaut. Ač si Manic Street Preachers v průběhu získali diváky hlavně díky charismatickému frontmanovi, mnohem více se ten večer mluvilo o druhých headlinerech, Franz Ferdinand.
Fotoreport: Rock for People uzavřeli Franz Ferdinand, Pale Waves nebo Frank Iero & The Future Violents
Ze strany organizace se ovšem také pár výtek našlo. Například se kvůli baleným vodám v areálu všude hromadila spousta plastu, což je v rámci „čistého festivalu“ trochu škoda. Naopak se moc neukázalo veganské jídlo, po kterém někteří dlouze pátrali. Problémem byla také kyvadlová doprava, která zejména v noci jela velmi omezeně a většinou se do autobusů ne všichni zájemci dostali.