První den Rock for People: Bring Me The Horizon s působivou scénou, ale nenaplněnými očekáváními

Bring Me The Horizon - Rock for People 2019 | Foto: Michael Klemm, MonsterMusic

První den Rock for People nabídl celou škálu kapel z různých žánrů. Představili se například britští Idles nebo australští The Amity Affliction. Začátek festivalu se ale nesl zejména ve znamení You Me At Six, Kodaline a Bring Me The Horizon, kteří byli tento ročník určitě nejočekávanějším interpretem.

Prvním z vrcholů večera byli bezpochyby You Me At Six. Ti se vrátili do Česka po půl roce a opět se ukázalo, jak velké fanouškovské zastoupení u nás mají. V publiku se rychle vytvořily pořádné circle pity a brzo se tak všichni dusili prachem. Ten už obrovský stan neopustil po celý zbytek vystoupení. Davová energie ale ani na chvíli nepolevila a stejně tak ani Josh Franceschi na pódiu. Ať už šlo o jeho taneční pohyby nebo zpívání kousku skladby When You Were Young od The Killers, energická a usměvavá nálada ho neopustila po celý koncert.

Fotoreport: Rock for People 2019: Depresivní nothing,nowhere., energičtí You Me At Six a vizuálně přitažliví Bring Me The Horizon

Zklamání pro nejednoho fanouška ovšem přišlo u písně Bite My Tongue, která sice dostala publikum do varu, ale kde kdo pochopitelně čekal na part Olivera Sykese z Bring Me The Horizon, když už se obě kapely sešly v jeden den na stejném festivalu. Oli Sykes ale na stage nenastoupil, a tak se museli všichni spokojit „jen“ s verzí samotných You Me At Six.

Fotoreport: Zahájení Rock for People 2019 s Vypsanou fiXou, Flogging Molly nebo Idles

Franceschi při koncertě vzpomněl i na fotbalistu Tomáše Rosického, protože prý právě on anglickému zpěvákovi kdysi říkal, že by měl přijet na festival Rock for People. Kromě toho bylo vidět, že si frontman dokáže dělat s publikem cokoliv se mu zachce. Například donutil plno návštěvníků sundat si kus oblečení, dostat fanynky na ramena při skladbě Take On The World a taky v závěru sám s přehledem crowdsurfoval.

Později večer přišli na řadu irští Kodaline, kteří u nás také nedávno vystoupili. V listopadu představili vydýchanému Velkému sálu Lucerny nové album, paradoxně bylo ale pro dlouhodobé fanoušky uspokojivější spíš vystoupení na Rock for People. Kodaline toho z aktuální desky Politics of Living moc nezahráli, zato se několikrát vrátili k debutové nahrávce a hitům jako Brand New Day, Love Like This nebo One Day.

Recenze: Kodaline na Politics of Living nedostojí vysokým očekáváním

Nešlo však jen o samotný setlist, členové skupiny zářili a rozdávali úsměvy na všechny strany. Na rozdíl od pražského koncertu se i Steve Garrigan za mikrofonem celý koncert vyloženě bavil a díky tomu z celého vystoupení čišela pořádná dávka emocí. Vlastně natolik, že si fanoušci počkali na poslední song i přesto, že už někteří netrpělivě přešlapovali a chtěli vyrazit na právě začínající Bring Me The Horizon.

Závěr byl typický pro koncerty irské partičky, tedy v podání písní All I Want a High Hopes, což na publikum stále skvěle funguje. Vizuály, které v pozadí upoutávaly pozornost po celou dobu představení, jen doplnily skvělou show, a i přestože má Steve jisté rezervy v živém projevu, při takovémto vystoupení se mu chyby mnohem snadněji odpouští než loni Lucerně

Zlatý hřeb večera nastal v půl dvanácté, kdy na stage s mohutným potleskem nastoupili Bring Me The Horizon. Někteří fanoušci na ně před pódiem čekali i několik hodin a není se čemu divit. Bring Me The Horizon totiž dobývají celou hudební scénu a leckdo tak letos na Rock for People vyrazil jen kvůli nim. Hned při prvním odehraném songu Mantra však bylo jasné, že Oliver Sykes není v nejlepší formě a trápí ho hlas. Co však Oliverovi chybělo, dorovnával výkon celé kapely, včetně bubeníka Matta Nichollse, který se snad s paličkami v rukou narodil.

Recenze: amo od Bring Me The Horizon: Lásku střídá nenávist

Bring Me The Horizon si pro návštěvníky připravili rozmanitý setlist a zahráli jak hity z nového alba Amo, tak oblíbené pecky z alb SempiternalThat’s the Spirit. Oliver byl na pódiu k nezastavení, publikum mu zobalo z ruky a u posledních dvou songů Drown a Throne zpívala naprostá většina fanoušků. I přes Oliverovy výpadky ve zpěvu byla show takřka bezchybná. Například bohatá vizuální akce byla na pohled strhující, a rozhodně tak přidala k tomu, že na tento koncert bude ještě spousta fanoušků vzpomínat.


Napište komentář

Václav Pilka
O Václav Pilka 177 Článků
Jsem student kreativního psaní v Praze a hudba je pro mě obrovská část života. Protože ale nikde nehraju, tak o ní alespoň píšu. Žánrově se skoro vůbec nevymezuju, takže mám rád třeba Enter Shikari, Architects, Blink-182, Brand New, Yung Leana nebo The 1975. Vedu mimo jiné i blog o méně znamých kapelách justlisten.cz