Páteční a sobotní den letošního 31. ročníku pokračoval v naprosté krasojízdě hudebních interpretů, skvělých show malých i středních kapel a gigantických headline setů Bring Me The Horizon a Halsey. Není pochyb o tom, že se jedná o jeden z nejlepších ročníků v historii festivalu.
Deštivý ročník pokračoval i po prvních dvou dnech, naštěstí však nedošlo k žádným bouřkám ani rušení programu. Bláta v areálu sice přibylo, díky skvělé organizaci týmu Rock for People však návštěvníkům téměř neubylo pohodlí.
Pátek s Bring Me The Horizon, Tomem Morellem či Wolf Alice
Déšť se v páteční podvečer snažil přemoci legendární Tom Morello z Rage Against The Machine nebo Audioslave. Na festival přivezl jak svou sólovou tvorbu, tak i nestárnoucí hity svých zmíněných projektů. Podobně jako lídr letlive. předchozí den i u jeho setu došlo na aktivistické proslovy – ale co by člověk od Morella čekal, bez toho by to ani nebyl jeho plnohodnotný set. „Smrt fašismu!“ znělo areálem. V kapele hrál i jeho mladý potomek Roman Morello. Hodinový slot zakončil coverem mocné písně Power to the People od Johna Lennona.
Čtěte také: Rock for People 2026 odstartovali fenomenální Gorillaz, Limp Bizkit ničili silou hurikánu
Svůj mohutný punkový a ukřičený set na pódiu Petra Svobody odehrála kapela Private School, poté naproti vystoupila zpěvačka ivri. Američanka naživo příliš nepřesvědčila, na studiových nahrávkách zní lépe. A Day To Remember rozpálili pódium, na které měli za pár hodin dorazit headlineři ze Sheffieldu. Set odpálili skladbou The Downfall of Us All s ikonickým popěvkem „dudududududu, let’s go!“ a jelo se. Nechyběly zářezy z povedeného alba Homesick, ale dostalo se i na novinky.
Ačkoliv se mi jejich poslední koncert v Praze minulý rok až tolik nelíbil, na Rock for People si Wolf Alice připravili speciálně upravený set, během kterého se téměř nezastavili. Držitelé několika ocenění Mercury Prize vzali druhé největší pódium festivalu útokem a stali se jedním z mých nejpamátnějších vystoupení tohoto roku. Přitom šlo „jen“ o to, jaký setlist hráli a jak ho poskládali. Ano, dokáže to naprosto změnit pohled na vystoupení. Hity z nejnovějšího alba tak krásně zapadaly do zbytku diskografie a u osmiminutového opusu Visions of a Life se člověk prostě rozpouštěl na páru. Wolf Alice jsou sázkou na jistotu.
Rozhovor (2026): Michal Thomes z Rock for People: Věděli jsme, že Halsey vzbudí kontroverzi. Chceme se posouvat dále
Headlineři Bring Me The Horizon přivezli sice téměř identickou show jako před dvěma lety, málokomu to však vadilo. Na pódium vzali fanynku během písně Antivist, koncept celé show okolo ovládnutí světa zlou Eve stále skvěle funguje a je to zkrátka nářez. Dokonce si dovolím napsat, že byli ještě lepší než minule. Show byla tak poutavá, že člověk téměř neměl čas podívat se ani na mobil, aby o něco nepřišel. Zahraná tvorba nešla dále než k albu Sempiternal z roku 2013, ale ani to valné většině diváků jistě nevadilo.
Čtěte také: Rock im Park 2026 zahájili The Pretty Reckless a Tom Morello. Ročník 2027 už zná svého headlinera
Bring Me The Horizon navíc hrají v rámci britského hardcore festivalu Outbreak celé své debutové album Count Your Blessings, a tak si dovolili alespoň menší snippet skladby Pray for Plagues během bangeru Teardrops. Samozřejmě zazněly i hitovky Can You Feel My Heart, Doomed či Drown, které si pánové nechali až na samotný závěr. Moshpity, wall of death i všeobecné řádění samozřejmě nesměly chybět.
O velkolepou afterparty páteční noci se postarali znovuzrození Three Days Grace se dvěma zpěváky. Původní Adam Gontier se po mnoha letech vrátil do kapely a s pozdějším frontmanem Mattem Walstem si během vystoupení různě rozdělovali pěvecké party. Nikdo z nich tak nepůsobil jako podržtaška a naživo to fungovalo. Oproti jejich pražskému koncertu, který mě víceméně zklamal, to tentokrát mělo všechno. Velká nostalgie v podání hardrockových velikánů se povedla na výbornou.
Sobota v čele s Halsey, Within Temptation a YONAKA
Sobota za mě patřila hlavně něžnějšímu pohlaví, které se nebálo do svých vystoupení dát úplně vše.
Ještě předtím však hlavní stage zahřáli výborní britští nu-metalově inspirovaní srandisté Don Broco. Zpěvák Rob Damiani s nápisem na tričku „Cut my life into pieces“ z nesmrtelné skladby Last Resort od Papa Roach se svými kumpány sázel jeden hit za druhým a highlightem jejich setu byly za mě vypalovačky Bruce Willis, Everybody nebo True Believers z posledního alba, na které hostuje Sam Carter z Architects.
Recenze: Don Broco na Nightmare Tripping kombinují tvrdost, emoční hloubku a žánrovou svobodu
Musím uznat, že jejich vystoupení z roku 2022 se mi líbilo více, a to už jen z toho důvodu, že byl jejich set poskládaný lépe a nové album naživo funguje až na některé výjimky o něco hůře. I tak to byla velká zábava a někteří na Don Broco pařili i ve velké kaluži nedaleko pódia, která připomínala menší jezero. Na vedlejším pódiu začínala kapela YONAKA, která je návštěvníkům Rock for People již dobře známá.
Ta sázela také převážně na své poslední album, jenže to znělo naživo mnohem zajímavěji než u předchozích kolegů z Bedfordu. Zpěvačka Theresa má zmáknutou pódiovou presenci a dav ovládla s naprostým přehledem. Ačkoliv jejich hudba není příliš heavy, o circle pity nebyla nouze. Jestli YONAKU neznáte, dejte jim šanci – jsou stále lepší a lepší. Takové skladby jako Clique, Miss Millennial, Ordinary nebo Seize the Power fungují parádně jak živě, tak ve svých uhlazených studiových verzích. Jo, a můžete se u nás brzy těšit na rozhovor s frontmankou!
Indiepopová a folková zpěvačka vystupující pod jménem spill tab poté fungovala jako ticho před bouří před headlinerkou sobotního večera. S akustickou kytarou a svým bubeníkem odehrála povedený pětačtyřicetiminutový set a oči na ní mohly zůstat stát. Šlo o další ze skrytých objevů letoška.
Deset minut po desáté hodině nastoupila na pódium zpěvačka Halsey. Nejvíce polarizující jméno letošního line-upu si připravilo velkou show se zářezy napříč celou diskografií. Kdo se nenechal odradit předsudky a dal zpěvačce šanci, musel uznat, že do přípravy show dala celou svou duši. Halsey je známá tím, že si pro každé větší turné připraví konceptuální podívanou s příběhem, a nebylo tomu jinak ani v Hradci. Své popové singly předělala do rockových verzí a nebála se ani přiznat, že se inspirovala headlinery předchozího dne, které podle svých slov sledovala společně s desítkami tisíc fanoušků v areálu.
Nejvíce prostoru v setlistu dostalo album If I Can’t Have Love, I Want Power, na kterém spolupracovala s Nine Inch Nails. Zazněla i parádní bouchačka Experiment On Me, kterou produkoval Jordan Fish, bývalý člen právě Bring Me The Horizon. Nechyběly ohně, pyro ani dechberoucí přednes Halsey, která na pódiu s poslední písní Lonely Is the Muse doslova vypustila duši. Ať si říká kdo chce, co chce – vydala ze sebe vše a úkolu headlinerky se zhostila na jedničku. Během jejího setu vznikl snad i nejvetší circle pit festivalu, co se velikosti týče, a desítky fanoušků uprostřed se ji hromadně klaněli jako královně. Doslova. Všichni čtyři letošní headlineři byli skvělí!
Čtěte také: Halsey se na The Great Impersonator loučí se životem a oddává se bezradnosti
Oznámení headlinera festivalu Rock for People 2027
Na obrazovkách se po vystoupení objevilo datum příštího ročníku, který proběhne od 2. do 5. června 2027, a s ním i první headlinerské jméno. Nebude to nikdo jiný než legendární trojice Blink-182. S radostí z oznámení a pomalého konce perfektního čtyřdenního hlavního programu se návštěvníci rozutekli oslavovat na Within Temptation, případně na Babyshambles s Petem Dohertym v čele.
Rock for People s každým rokem dál roste a je neuvěřitelné sledovat, jak a kam se vyvíjí a jak se stará o pohodlí svých návštěvníků. Stává se kultovní akcí, která podle mě nemá v Česku obdoby. Čeká nás dnes ještě bonusový den s Iron Maiden, ale už teď se nemůžeme dočkat dalšího ročníku. Viva la RfP!
Napište komentář