Gorillaz jsou světoznámá animovaná skupina, v níž hrají virtuální postavy 2D, Murdoc, Noodle a Russel. Po hudební stránce pocházejí z mozku geniálního muzikanta Damona Albarna, který dovede velmi invenčně kombinovat hip-hop, rock, elektro, dub i další žánry. Jejich nová deska je první částí projektu Song Machine.
Gorillaz toho za dvě dekády své existence dokázali vytvořit poměrně mnoho. Už debut byl zdařilý a úspěšný a následující desky Demon Dayz a Plastic Beach se staly absolutními klasikami. Nyní své fanoušky zásobují novými písničkami v rámci projektu Song Machine, kde je součástí každé skladby host zpravidla velmi zvučného jména. Pointa byla zřejmě v co nejlepší kombinaci hudebního stylu hosta a čehosi, co by žánrově sedělo do výrazu Gorillaz. Celý název desky je Song Machine, Season One: Strange Timez.
Úvodní písní se stala ta s názvem Strange Timez, na níž je nejdůležitějším prvkem bezpochyby zpěv prvního hosta. Tím je Robert Smith, tedy frontman gotických klasiků The Cure. Jeho chladný a melancholický zpěv se do skladby hodí a snad jen díky tomu mohli Gorillaz tak ladně vklouznout na pole znepokojivé a truchlivé gotiky. Následující host, tedy opěvovaný lo-fi písničkář a žánrový alchymista Beck, se zdá být na mnohem podobnější stylové vlně, jakou u Gorillaz známe. The Valley of the Pagans skutečně na desce patří k těm nejzářnějším chvílím a těžko se hledá něco, co by se dalo songu vytknout.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 5 nejúspěšnějších alb legend post-punku, The Cure
Další skladba, teda The Lost Chord, se žánrově velmi přizpůsobila zaměření hosta. Tím je Leee John, jenž je již po desetiletí zakořeněn ve světě soulu, funku, r&b a disca. Není to však nic proti ničemu, i hlas Damona Albarna se do písně hodí a ani instrumentace z jeho obvyklých cest moc radikálně nevybočuje. Následující host je mnohem mladší. Jeho jméno je ScHoolboy Q, věnuje se rapu a i hudebně je píseň Pac-Man mnohem rytmičtější a celkem typicky hip-hopová. ScHoolboy Q svou sloku zarapoval opravdu poctivě a s velkou porcí zdravého nasazení.
Následující píseň Chalk Tablet Towers sice příjemně zjemňuje zpěvačka s pseudonymem St. Vincent, nejpodstatnější je pro ni ale stejně chytlavý melodický refrén. The Pink Phantom působí tak trochu jako slabší místo. Jednak není jisté, jak moc velké nadání má Albarn pro pomalé klavírní balady, jednak mu zde moc nepomohl ani autotunový rapper 6lack, ani stárnoucí hlas Eltona Johna. Následující Aries je mnohem náladotvornější a atmosférou se trochu vrací k první písničce desky s Robertem Smithem. Tentokrát jsou ale na skladbě hosty baskytarista a spoluzakladatel legendárních Joy Division, tedy Peter Hook, a anglická muzikantka Georgia.
Čtěte také: ZAOSTŘENO NA: Mandrage a Mig 21 přichází s výběrem nejlepších skladeb, duo Lindemann končí
Na songu Friday 13th od první chvíle dominuje mladý francouzský rapper Octavian, jeho styl ale určitě nesedne každému, a už vůbec ne ve spojitosti zrovna s Gorillaz. Beat ale není špatný a místy je naladěn na příjemnou reggae vlnu. Dead Butterflies pokračuje v náladě melancholického rapu a začíná nudit i přes přesvědčivý výkon Kana, tedy dalšího rapujícího hosta. Désolé bezpochyby vzbudí o něco větší pozornost i díky silnému hlasu Fatoumaty Diawary, jež pochází z Pobřeží slonoviny a v současnosti žije ve Francii. Mnohem zábavnější je následující Momentary Bliss s vynalézavou instrumentací a oslnivým přechodem mezi oldschoolovým hip-hopem a úderným kytarovým punk rockem. Velkou zásluhu na výsledném dobrém dojmu mají bezesporu hosté, jimiž jsou britský rapper Slowthai a punková kapela Slaves.
Následující Opium silně naplňuje svůj název, neboť se jedná o velmi příjemný a hypnotický kus. Svými multižánrovými zkušenostmi skladbě přispěli američtí EarthGang, kteří jsou známí díky míchání hip-hopu, soulu a funku. Simplicity vypadá jako další nudnější vatovité místo, stejně tak příspěvek americké zpěvačky známé jako Joan As Police Woman působí poměrně nezajímavě. Severed Head sází na atmosféru a různé styly rapu, následující With Love To An Ex však zaujme mnohem víc. Velkou zásluhu na tom má naléhavý výkon jihoafrické písničkářky Moonchild Sanelly.
Čtěte také: TIP REDAKCE: 8 prvotřídních kolaborací britského zpěváka Sama Smithe
Písnička MLS přináší poněkud fantaskní vibrace a především velmi kvalitní sloky amerického rappera jménem JPEGMafia. Zajímavým bonusem je závan japonského popu v podání dívčí skupiny Chai. Skladba How Far se dá popsat jako vyvrcholení desky v podobě naléhavého rapu Skepty, tedy jednoho z největších britských rapperů. Je ale otázkou, zdali jsou skvělé výkony jiných umělců zrovna tím, co přináší do diskografie Gorillaz nějaký významný a památný počin.
Damon Albarn má za sebou už tolik mimořádných hudebních děl, že se jen těžko věří tomu, že nedokázal přinést desku, v níž by kouzlo této animované kapely vynikalo samo o sobě. Kolekce písniček na Song Machine, Season One: Strange Timez není špatná a snad každý fanoušek Gorillaz si na této desce najde své oblíbené songy. Jejich síla ale až příliš záleží na stylu a výkonu hostů, v rámci diskografie kapely se tedy vedle vrcholů v podobě Demon Dayz a Plastic Beach jedná spíše o slabší kousek.
Gorillaz – Song Machine, Season One: Strange Timez
Skladby: Strange Timez, The Valley of the Pagans, The Lost Chord, Pac-Man, Chalk Tablet Towers, The Pink Phantom, Aries, Friday 13th, Dead Butterflies, Désolé, Momentary Bliss, Opium, Simplicity, Severed Head, With Love to an Ex, MLS, How Far?Celkový čas: 67:44 min
Vydavatelství: Gorillaz Productions, Parlophone
Hodnocení: 55 %
